Platilo se jen písařkám a tiskařům |
Odtud odešel do Čs. rozhlasu, kde pracoval do roku 1970, kdy byl z politických důvodů propuštěn. Po srpnu 1968 byl vyloučen z KSČ. Dalších dvacet let pracoval jako dělník v uranových dolech a čistič výloh. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Spoluzakládal samizdatové LN.
V říjnu 1989 byl spolu s Jiřím Rumlem kvůli vydávání Lidových novin zatčen a obviněn z pobuřování. Od ledna do března 1990 byl zástupcem šéfredaktora Lidových novin, od března do července 1990 ředitelem vydavatelství Lidové noviny. Od července 1990 do července 1991 byl šéfredaktorem LN. Do roku 1992 pak pracoval jako editor LN. Od prosince 1989 do roku 1998 byl syndikem Syndikátu novinářů ČR.
U příležitosti dvacátého výročí obnovených Lidových novin přinesly Lidovky.cz roku 2008 rozhovory s některými z jejich tehdejších tvůrců. Jedním ze zpovídaných byl právě Rudolf Zeman.
„S myšlenkou znovu vydávat Lidové noviny přišel Jiří Ruml, jehož k tomu inspiroval Ladislav Lis, který říkal, že už by se něco takového mělo zkusit. Na oslavě narozenin Jiřího Dienstbiera na jaře 1987 jsme se dohodli, že začneme něco takového připravovat. Pak bylo ještě několik schůzek, dvě z nich se odehrávaly u Václava Havla na nábřeží. Někteří lidé tomu nevěřili, mysleli si, že to estébáci rozmetají po prvním čísle,“ vzpomínal tenkrát.
„Lidové noviny měly za první republiky výbornou pověst. V roce 1968 se je pokusil obnovit A. J. Liehm - měl jsem v nich tehdy také pracovat a dodnes mám někde jmenovací dekret. Po invazi z toho samozřejmě sešlo. Takže šlo o takové logické navázání,“ dodal. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.
