Hynková pocházela z lékařské rodiny a na DAMU se nejprve nedostala. Začala studovat na Karlově univerzitě, ale byla přijata na herectví a studium filozofie kvůli tomu opustila. Zajímavé je, že kolem padesátky se k přerušenému studiu vrátila a zakončila jej doktorátem. Hynkové osudy jsou v mnohém ohledu výjimečné, když končila DAMU(1955–1959), onemocněla dětskou obrnou, nemoc však překonala. Její první angažmá bylo v Městských divadlech pražských (1959–1962), kde hrála například v Dobrém člověku ze Sečuánu (Šen Te). Odtud odešla do Státního divadla v Brně (1962–1968), kde se stala přední herečkou tehdejší brechtovské éry. Hrála mj. ve slavných Sokolovského inscenacích barokních her – Pašijích (Maří Magdalena) i Komedii o Anežce (titulní role), v Hamletovi (Ofélie), v Artaudově Cenci (Beatrice). V letech 1968–1990 působila v Divadle E. F. Buriana. Zde si ještě zahrála významnou postavu lyrického repertoáru – Manon Lescaut, pak vytvořila velké charakterní role (Violena v Claudelově Zvěstování Panně Marii, Estrella v Život je sen, Královna v Eduardu II. Anglickém). Po odchodu do důchodu využila svých zkušeností se zákeřnou chorobou a terapeuticky spolupracovala s Jedličkovým ústavem. Miriam Hynková byla manželkou režiséra Evžena Sokolovského, s nímž měla dceru Markétu, režisérku.
Pohřeb se koná v pátek 10. 12. v 11.30 hodin v nové obřadní síni v Praze na Olšanech.
