Každý pátek ráno mě probouzí pípání popelářského auta. Jen co nevrle otevřu oči, pojistí moje zmrtvýchvstání skleněné lahve, které s rachotem dopadají na kovové dno nákladního auta. Proklínám v duchu všechny popeláře a odcházím do koupelny. Umývám svoje slepené oči froté žínkou a ani netuším, že za její existenci zčásti vděčím právě popelářům.
Ne, nevybírám popelnice. Mluvím
Bio šílenství zasáhlo maminky kojenců. Z biobavlny jim pořizují celé výbavičky a věří, že se tak jejich děti vyhnou alergiím.
o novém trendu, který využívá opětovného zpracování surovin.
Je to už rok, co se britská návrhářka Stella McCartneyová zapsala do mého povědomí. Celý svět tenkrát zaujal její neobvyklý nápad: ve své kolekci pro jaro a léto 2007 předvedla střevíčky ze slámy. Vzhledem se nijak nelišily od těch klasických, až na to, že při jejich výrobě použila místo kožených pásků slámu spletenou do copánků a podpatek byl ze dřeva. Kolekce zmizela z luxusních butiků během několika dnů.
Dcera Paula McCartneyho není jediná, kdo pochopil, jakým směrem se ubírá lidstvo, a kde si tudíž přijdete na pořádný balík peněz. Společnosti, které využívají odpadu, rostou jako houby po dešti.
Potřebujete tašku? Na www.freitag. ch kliknete párkrát myší a zavalí vás nepřeberné množství plastových tašek mnoha druhů i velikostí. Potisky pravidelných tvarů a barev dávají tušit zdatného designéra. Z omylu mě však vyvádí tučně zvýrazněný nápis: Design a Bag. Navrhněte si tašku! Výborný nápad.
Zrak mi spočine na malém obrázku nákladního automobilu a pomalu začínám tušit. Tahle trendy švýcarská značka nabízí všemožná zavazadla vyrobená z plachet používaných na korbách nákladních automobilů. Vybírám z několika metrů neobvyklého materiálu kousek, který bude vzápětí použit na moje zavazadlo. Černé popruhy vzniknou z bezpečnostních pásů a airbagů, obruby stěn tašky zase z duší z jízdních kol.
Tašku mám, tak co třeba tričko? Plastic people nové generace V poslední době se díky opětovnému zpracování odpadu můžete setkat s opravdu zajímavými věcmi. Věděli jste například, že k vyrobení jednoho trička velikosti XXL stačí pět kusů dvoulitrových PET lahví? Trochu mě děsí představa plastového oblečení, ale koneckonců -proč ne? Jen si musím zvyknout na myšlenku, že mě v mrazivých dnech zahřívá bunda Kofola.
Výkupní ceny lahví se rok od roku zvyšují. Nepočítejte tedy s oblečením za pár korun, byť jde vlastně o second hand. Tuto oblast, stejně jako celý textilní průmysl, drží v rukou mocná Čína. Celý koloběh začíná i končí právě tam.
Doslova mě to ťuklo do nosu teprve před časem. Miluji nápoje s kousky aloe a jako uvědomělá občanka zkoumám velmi pozorně etiketu. Zajímá mě, co to dostávám do těla za pochoutky. A v tom vidím: Bottled in China. Nápoj mi v Číně zabalí, dopraví až do obchodu a já si ho spokojeně vychutnám. Poté láhev sešlápnu, vyhodím do kontejneru s plasty a vzápětí se strhne boj. Společnosti vykupující láhve se doslova předhánějí s nabídkách. Po petkách touží všichni - a jak by také ne? Do Česka se vrátí v podobě svetrů, triček, výplňků zimních bund nebo koberců.
Osobně mám raději přírodní materiály. I tady můžu být zároveň eko: můžu si koupit tričko z biobavlny. V terminologii je sice trochu zmatek - najdete termín Green Cotton, Organic Cotton i ekobavlna. Znamenají ale všechny totéž: bavlna použitá při výrobě nepřišla do kontaktu s žádným chemickým činidlem. Při klasickém způsobu pěstování se totiž chemií vůbec nešetří. Insekticidy, herbicidy, defolianty. Jen při hnojení je spotřebováno 25%celkové produkce pesticidů. A to jsem ještě nezmínila tu část výroby, kde se bavlna bělí, barví a zušlechťuje. Raději svoji kůži před tímto chemickým koktejlem uchráním.
Bio šílenství zasáhlo v největší míře maminky kojenců. Z biobavlny jim pořizují celé výbavičky od čepice až po přikrývku a věří, že se tak jejich děti vyhnou alergiím i ekzémům. Uvědomělí rodiče, kterým vadí, že jejich potomek denně zaplní plenami jednu menší popelnici, se zase zásobují bioplenkami, které se v přírodě beze zbytku rozloží.
Luxus přírodního materiálu si může dopřát kdokoli. Fajn ručníky, měkké a hebké jako z reklamy na aviváž, jsem objevila v Marks & Spencer. Krásná růžová trička v prodloužené délce mají v H&M. VLevi’s mě uchvátily džíny s knoflíky ze skořápek kokosových ořechů. Je libo notýsek z trusu?
Pro nadšené ekology mám ještě jeden neotřelý nápad. Vydejte se na Srí Lanku pro notýsek ze sloního trusu. Podle místních obyvatel je příprava velmi jednoduchá. Stačí zmiňovanou surovinu pět hodin povařit a pak dostatečně rozemlít. Vzniklou hmotu rozválet a usušit na slunci v dřevěných rámech. Tak nevím, ale možná by se to dalo využít i u nás, v národě milovníků psů, který zároveň nerad používá ony papírové sáčky, co visí na každém rohu. Co takhle vyrobit si psí notýsek?
