Pátek 14. června 2024, svátek má Roland
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Česko

Daň z nemovitosti ve Zlíně je nejvyšší v zemi, snížení zastupitelé odmítli

Lidem chodí složenky k uhrazení daně z nemovitosti. Ta se ve Zlíně výrazně zvýšila. foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Daň z nemovitosti nejprve navýšila zlínská radnice, potom stát. Ve výsledku tak platí, že je tento poplatek ve městě v rámci republiky nejvyšší. To vadí mnohým občanům. Opozice proto navrhla její snížení, ale zastupitelé to odmítli.
  8:45

Pokud jde o součin koeficientů, podle něhož se počítá daň z nemovitosti, nemá Zlín v Česku konkurenci. Zatímco v Praze či Plzni činí 10, v centru Zlína to je 10,15. A lidé, kteří začínají dostávat složenky, jsou zaskočeni. V některých částech města je zvýšení daně až sedminásobné, v průměru čtyř- až pětinásobné. Nejdříve ji totiž zvedlo město a potom i stát.

„Zvýšení daně u mě dělá 580 procent a nemyslím si, že bych měl šanci dosáhnout tohoto zvýšení i na mzdě. To, co navrhl stát, jste dokázali vyšperkovat. Absolutně s tím nesouhlasím,“ uvedl na posledním jednání zlínského zastupitelstva občan Milan Gerych.

Podobných hlasů obyvatel bylo více, jenže návrh opozice na snížení daně neprošel. Hnutí SPD chtělo, aby se místní koeficient sjednotil a snížil na 2. Od letoška totiž ve Zlíně platí tři: od 2,9 v centru až po 2 na periferii. V průměru je to 2,6.

Když zastupitelé loni zvýšení schvalovali, koalice argumentovala, že se daň patnáct let neměnila a z nejnižší úrovně mezi městy se musí dostat na obvyklou.

Odrazujeme občany, aby tu žili, zní z opozice

Podle zastupitele Pavla Sekuly (SPD), který návrh na snížení předložil, vedení magistrátu zvýšení přestřelilo, i když chápe, že potřebuje vyšší příjmy na správu města.

„Máme nejvyšší daň v celém Česku. Odrazuje to občany, aby zde bydleli a podnikali a v konečném důsledku to má na příjmy města opačný efekt. Nižší počet obyvatel nevytváří dostatek příjmů města z rozpočtového určení daní,“ vysvětloval Sekula.

Většina krajských měst má složený koeficient (jde o součin základního koeficientu státu a místního koeficientu města) maximálně 7, některé i nižší. Zlín je výjimkou a svým centrem překonává i Prahu. A na Kudlově či v Přílukách je nárůst daně o více než 700 procent, jinde třeba „jen“ 300 procent.

Díky loňskému navýšení magistrát počítal, že získá osmdesát milionů korun navíc. „Je to příspěvek a podíl na nákladech, které veřejný prostor potřebuje,“ zmínil ekonomický náměstek primátora Miroslav Chalánek (ODS).

Pak ale stát plošně zvedl základní koeficient v rámci konsolidačního balíčku z 2 na 3,5, což znamenalo další nárůst. Pro městskou kasu sice šlo o příjem přes sto milionů korun, ale peníze šly z kapes obyvatel. Radnice navíc zvýšila i poplatek za svoz odpadu či jízdné v MHD a dražší je i voda a energie.

„Když jsme daň nastavovali, věděli jsme, že děláme něco po patnácti letech a že to dalších pár let má vydržet,“ podotkl primátor Jiří Korec (ANO).

Zastupitelé se k dani ještě vrátí

Podle něho místní koeficient většina měst zvedla už dříve, proto je u nich letošní navýšení menší, tedy jen kvůli kroku státu.

„Původně jsme na dani vybírali 58 milionů, teď budeme vybírat 240 až 250 milionů, v průměru to vychází na čtyř- až pětinásobek. To, že pro někoho bude navýšení větší a pro někoho menší, to je fakt,“ poznamenal.

Z opozice padaly hlasy, že jde o další krok, který lidem ve Zlíně ztíží životní situaci. „Rozhodně to není proaktivní opatření pro podporu podnikání, které bychom ve Zlíně potřebovali, když se profilujeme jako město, které podporuje podnikání,“ poznamenal opoziční zastupitel Čestmír Vančura (Zlín 21).

Radní se bránili, že ačkoliv dříve byla daň nízká, počet obyvatel se snižoval, a nejde tak o klíčový faktor, podle něhož se lidé rozhodují, kde budou žít. Primátor rovněž naznačil, že na fungování města by se mohl více podílet soukromý sektor.

„Měli jsme daň nejnižší, ale že bychom viděli, že společnosti více podporují divadlo, filharmonii, fotbal, hokej či basket, tak to se nedělo,“ postěžoval si Korec.

Diskuse se místy vyostřovala a došlo i na to, že SPD využívá tématu k politickým bodům. Sekula to odmítl s tím, že by jinak s návrhem přišel před podzimními krajskými volbami. „Potřebujete tento krok, protože lidem chodí složenky a vy jim říkáte: SPD vás zachrání bez ohledu na městský rozpočet,“ naznačil Korec. A zdůraznil, že stát dalšími novými daňovými opatřeními městu zase sto milionů korun vzal.

„Vnímáme to, že děláme nepopulární krok, který nikdo neudělal více než deset let. Možná jsme jediní, kdo měl odvahu to udělat,“ doplnil primátor.

Návrh SPD při hlasování podpořilo jen pět zastupitelů a osm se zdrželo, ostatní byli proti. Letos v červnu nebo v září se ale budou daní zabývat opět. A to už proto, že stát zruší koeficient 1,5 pro garáže a budovy pro rekreaci a podnikání. Pro městskou pokladnu to bude znamenat minus čtyřicet milionů korun.

11. května 2023

Autor: