Záchranářům na Haiti se ještě sedm dní po zemětřesení jako zázrakem podařilo vyprostit tři živé lidi
PORT-AU-PRINCE/PRAHA Půlku svého života strávila v troskách bez jídla a pití, a přesto dokázala přežít. Teprve patnáctidenní haitskou holčičku Elizabeth Joassaintovou záchranáři po sedmi dnech vyprostili ze sutin domova. Spala ve stejné postýlce, do které ji matka uložila před začátkem ničivého zemětřesení. „Byla to boží milost,“ reagovala na znovushledání s dcerou její dvaadvacetiletá matka Michelene Joassaintová. Minulé úterý odpoledne Elizabeth nakrmila a nechala ji spát v prvním patře domu. Když ucítila první otřesy, pokusila se pro ni vyběhnout nahoru, ale zastavila ji padající zeď. Myslela si, že už dceru nikdy neuvidí. „Plakala jsem a hned k ní běžela,“ líčila Joassaintová listu Wall Street Journal moment, kdy se dověděla, že je její Elizabeth naživu. Dobrou zprávu se dověděla v improvizovaném azylovém táboře, který vyrostl na místním fotbalovém hřišti.
Podle výpovědi záchranářů se následkem otřesů postel i s nemluvnětem propadla z prvního patra do přízemí, ale dítě vyvázlo bez zranění. „Bůh si nepřál, aby takhle zemřela,“ řekl médiím její dědeček. „Všichni byli přesvědčeni o tom, že dítě už nežije, kromě něho,“ dodal.
„Mluvila jsem jen s Bohem“ Vyjma Elizabeth byli v noci na včerejšek záchranné týmy na Haiti svědkem dalších dvou zázračných vysvobození. Další byla asi sedmdesátiletá Anna Ziziová, kterou našli mexičtí hasiči ve zbytcích římskokatolické katedrály v hlavním městě Port-au-Prince. Zemětřesení ji zastihlo v kostele, kde se zrovna modlila. Když ji trosky odřízly od světa, nějaký čas si prý ještě povídala s farářem, který byl také zasypán. Po několika dnech se ale odmlčel a ona strávila zbytek času čekáním a modlením. „Mluvila jsem pouze se svým šéfem, Bohem. A už jsem nepotřebovala žádné lidi,“ vypověděla. Našli ji dehydrovanou s vykloubenou kyčlí a zlomenou nohou. „Jsem v pořádku. Více méně,“ byla její první slova.
„Bylo naprosto úžasné tomu přihlížet. Nikdo nevěřil, že může být ještě živá. Zpívala si, když ji objevili. Všichni tleskali a radovali se,“ popsala zpravodajským agenturám Sarah Wilsonová, jedna z očitých svědkyň. „Zdálo se, že komunikuje se záchranáři, kterým se podařilo dostat do ní trubičkou trochu vody,“ dodala.
„Nikdy jsem neztratil naději, to ne. Hodně jsme se modlili, aby se tohle stalo,“ reagoval na záchranu Ziziové její syn Maxime Janvier. Naděje klesá každou hodinou Jen několik hodin poté se poslední šťastnou zachráněnou stala na jiném místě v Port-au-Prince asi pětadvacetiletá Hotteline Lozamaová. Francouzský tým ji dostal ze zříceného nákupního centra.
Všechny tyto případy jsou velkou nadějí pro záchranáře, kteří ve zničeném Haiti bojují o čas. Šance na nalezení dalších přeživších ale klesá každou hodinou. Podle odborníků je člověk schopen v troskách přežít bez vody maximálně tři dny. „Do dnešního dne jsme našli 121 lidí,“ sdělila včera médiím Elisabeth Byrsová z úřadu pro koordinaci humanitární pomoci OSN a označila to za „zázrak“.
Dobré zprávy jsou ale často zastíněny faktem, že Haiti stále chybí dostatečné zásoby potravin a pitné vody pro neštěstím postižené obyvatele. „Potřebujeme toho hodně, Jídlo, oblečení, všechno,“ stěžovala si včera AP Sophia Eltimeová, matka dvou dětí, která žije se sedmičlennou rodinou pod jedinou pokrývkou.
***
Jak dlouho?
Šance přežít
Podle OSN je týden od začátku zemětřesení na Haiti stále naděje, že budou v sutinách nalezeni živí lidé. Jak uvádí BBC, OSN obvykle ukončí pátrací akce mezi pátým až sedmým dnem v případě, že jeden až dva dny předtím nebyl nikdo zachráněn. Jsou však známy případy, že lidé přežili mnohem déle. To je však možné pouze za předpokladu, že mají přístup k vodě, vzduchu a nemají vážnější zranění.
