PRAHA Česko, Slovensko, Německo, Itálie, Velká Británie a Rumunsko. Tato šestice členských států může českým zemědělcům zachránit až 13 miliard korun ročně. O ty by totiž tuzemští farmáři po roce 2013 přišli, pokud by prošel návrh na zastropování přímých plateb. Koalice zemí však dokáže silou hlasů svých poslanců zavedení limitů na dotace v Evropském parlamentu zablokovat.
„Předpokládám, že se v brzké době připojí i Maďaři a další země budou následovat,“ řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa. Podle něj by se tak koalice proti zastropování dotací měla dále rozrůstat a získávat tak stále větší počet hlasů.
Již nyní má šestice zemí k dispozici hlasy zhruba 120 členů parlamentu, čímž získala takzvanou blokační většinu. Ta v Evropském parlamentu činí 90 poslanců. Při budoucím jednání o společné zemědělské politice po 2013 by se tak koalici mělo podařit zabránit zavedení stropů na zemědělské dotace.
V současnosti existují tři základní varianty, jak přímé platby limitovat, všechny však diskriminují velké farmy, a tedy většinu zemědělců v Česku. „V České republice jsou historicky výrazně zastoupeny velké podniky, a na zastropování bychom proto velmi tratili,“ vysvětlil Fuksa.
Podle nejčernějšího návrhu by se strop na dotace stanovil na sto tisíc eur na farmu ročně. V tomto případě by se k tuzemským zemědělcům dostalo o 59 procent méně peněz, než kdyby strop nebyl zaveden. Čeští farmáři by tak přišli zhruba o 13,3 miliardy korun ročně.
Druhá varianta by domácím zemědělcům přihrála jen 40 procent z takzvané národní obálky, která pro rok 2013 počítá se zhruba 909,3 milionu eur, tedy přibližně 22,7 miliardy korun.
Poslední varianta předpokládá strop na výplatu dotace ve výši 300 tisíc eur a české farmáře by připravila o 26 procent dotací, tedy zhruba o šest miliard korun ročně. Tato varianta byla přitom doposud nejrealističtější, protože by se poměrně vysokým limitem pro přímé platby dotkla jen malého počtu členských zemí EU.
Průměrná velikost farmy v Česku činí více než 80 hektarů, žádnou výjimkou však nejsou ani tisícihektarové podniky. Česko tak má největší průměrnou velikost farem ze všech členských zemí EU. Tam totiž průměrná velikost zemědělských podniků činí jen 13 hektarů.
Slovensko je na tom podobně jako Česko a velké farmy jsou i v Německu a Velké Británii. Naopak dalších koaličních partnerů Itálie a Rumunska by se zastropování dotací příliš hluboce nedotklo. Průměrná velikost farmy v Itálii činí přibližně osm hektarů a v Rumunsku se průměrná velikost zemědělských podniků pohybuje pod třemi hektary.
Diskuse nad případným zastropováním farmářských dotací se vede v rámci přípravy nové společné zemědělské politiky Evropské unie. Ta by od roku 2013 měla zavést nová pravidla, která by měla zabránit diskriminaci nových členských zemí při výplatě zemědělských dotací.
