Členské státy Evropské unie na summitu v Bruselu dospěly k dohodě na ambiciózních opatřeních, která mají pomoci bojovat se změnou klimatu a částečně sjednotit energetickou politiku EU. Součástí balíčku opatření je dohoda, že do roku 2020 vzroste podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě EU na 20 procent.
Závazně nezávazné
Česká republika s tím podle premiéra Mirka Topolánka nakonec souhlasila, protože záměr bere v úvahu situaci v jednotlivých zemích, které budou mít vliv na výši svého závazku.
Klíčové pak bylo podle premiéra ujištění předsedy Evropské komise Josého Barrosa, že členské státy musí souhlasit s podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě energie, který jim komise navrhne. Česká republika tak nebude muset nezbytně dosáhnout požadovaných 20 procent, protože její "deficit" může vyvážit jiný stát, kde bude podíl obnovitelných zdrojů vyšší.
Summit se také už ve čtvrtek shodl, že EU do roku 2020 o pětinu sníží objem emisí skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990. Znamená to, že se v rámci boje s globálním oteplováním výrazně zvýší povinné množství energie vyráběné pomocí vodních či větrných elektráren.
Každý desátý litr z biopaliv
Kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní EU předsedá, také na tiskové konferenci řekla, že podíl biopaliv na celkové spotřebě paliv by měl dosáhnout deseti procent. EU si také uložila, že stanoví požadavky na energetickou náročnost osvětlení v domech, na úřadech a i v ulicích.
Dnešní závazná dohoda je založená na strategii, kterou navrhlo Německo a bere ohled na specifické požadavky jednotlivých zemí.
"Je to ambiciózní, ale realistický cíl, kterého můžeme dosáhnout," prohlásil na tiskové konferenci po summitu předseda Evropské komise José Barroso. "Myslím, že tento summit byl velmi úspěšný," dodal. Ani Merkelová neskrývala s výsledky vrcholné schůzky spokojenost.
Francouzský prezident Jacques Chirac hovořil o "jednom z velkých okamžiků v
evropských dějinách" a o "velmi silném signálu", který Evropa vyslala světu
v boji s globálním oteplováním.
Zelená pro atom
V závěrech zůstala zachována i zmínka o jaderné energii. Neznamená to, že jaderná energie se bude započítávat do oné energetické pětiny z obnovitelných zdrojů, ale podle slovenského premiéra Roberta Fica dává státům s vysokým podílem jaderné energie záruku, že se jejich situace nezmění a strukturu svého energetického sektoru si budou dál určovat sami.
Slovensko tak prý počítá ještě s navýšením kapacity svých jaderných elektráren. Podle Fica dokončí třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny v Mochovcích a vidí i prostor pro stavbu dalších bloků v jiných částech Slovenska.
Slovensko a Česko navíc usilují o vytvoření takzvaného jaderného fóra, které by sídlilo buď v Praze či v Bratislavě. Měli by je tvořit odborníci, kteří se budou jednou za rok pravidelně scházet a diskutovat o otázkách jaderné energetiky. Český premiér Mirek Topolánek i slovenský premiér už u předsedy Evropské komise lobovali za umístění fóra do svých hlavních měst. "Nechceme z toho ale dělat žádné závody," dodal Fico.
