KARLOVY VARY Za okny tiskového centra filmového festivalu v Karlových Varech fanoušci v pátek odpoledne s jásotem obléhali populárního herce Antonia Banderase. Uvnitř sálu, na témže místě jako před rokem, si ovšem čeští filmaři znovu stěžovali, že jejich zahraniční kolegové do Česka čím dál méně jezdí pracovně.
Podle dat oborové Asociace producentů v audiovizi (APA) klesl objem produkce zahraničních filmů v České republice meziročně o dvě třetiny. Loni tu filmaři z ciziny utratili 705 milionů, zatímco rok předtím to bylo přes 2,1 miliardy korun. Minulý rok byl přitom po dlouhé době první, kdy výdaje z ciziny převýšil finanční objem produkce českých filmů, činil 880 milionů korun.
„Čísla jsou tak tragická, že už horší být nemůžou,“ tvrdí producent Pavel Strnad, předseda APA. „Zaveďme výhody, jako jinde“ Strnad s kolegy již déle volá po tom, aby český stát zavedl finanční pobídky pro produkce z ciziny. Tím by se podle nich vrátila do Česka výroba zahraničních velkofilmů, které místo u nás začaly vznikat v jiných zemích. Řada evropských států, včetně Německa či Maďarska, totiž už takové stimuly zavedla. Díky nim se podle listu E15 může producentům vracet až 28 % z celkového rozpočtu filmu.
Česko, které filmaře ze zahraničí nezvýhodňuje, tím na mezinárodním trhu ztrácí konkurenceschopnost. Navíc přichází o know-how, řada zkušených tvůrců odchází dělat za hranice. Návrat do roku 2003, kdy tady cizí filmaři utratili kolem pěti miliard, by podle APA přinesl čtyři tisíce nových míst.
Politici ve Varech řekli, že filmařům vyjdou vstříc. Neshodují se jen, jak přesně mají stimuly vypadat. Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek se staví proti možnosti vracet filmařům daň z přidané hodnoty, což nyní dělá třeba Maďarsko. Přikláněl by se k novelizaci zákona o investičních pobídkách. „Už tak máme složité daně, já jsem jednoznačně pro přímé fiskální stimuly typu investiční pobídky,“ citovala expremiéra ČTK.
„Musíme dát pobídky, když je dávají ti okolo v Evropě. Kdyby to bylo něco nesystémového a výjimečného v Evropě, tak neřeknu. Když to dělají Maďaři a Němci a kdekdo, tak si myslím, že to je možné,“ uvedl bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD). Nebyl by ani proti vracení DPH.
Ministerstvo financí ovšem není nakloněno selektivnímu zvýhodňování. „Chce nastavovat rovné podmínky pro všechny a nechce komplikovat daňový systém dalšími výjimkami,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob. Podle členky představenstva APA Heleny Uldrichové nicméně Evropská unie už potvrdila, že takové stimuly nenaruší hospodářskou soutěž. „Je to povolený zásah státu,“ řekla Uldrichová.
Změna měla být původně součástí komplexní novely zákona o kinematografii. Ten ale Topolánkova vláda přes loňské přísliby právě na karlovarském festivalu přijmout nestihla, teď se proto mají stimuly zavést urychleně zvlášť. Helena Uldrichová přitom předpokládá, že konkrétní podobu dá zákonu až politická reprezentace, která vzejde z říjnových voleb.
Vyřešit financování filmu Kromě exodu zahraničních filmařů navíc hrozí v důsledku hospodářské krize další pokles objemu peněz, které jdou na výroby reklamy. I ta dosud finančně převyšovala produkci českých snímků. „Dva tahouni průmyslu, zahraniční filmy a reklama, propadli. Český film sám to neutáhne,“ varoval Pavel Strnad.
Do filmů sice začala investovat i komerční Nova, do tří let ale branže přijde o 150 milionů ročně, jimiž jí z vysílání reklamy přispívá Česká televize. Z čeho pak bude žít obor, v němž pracuje zhruba 15 tisíc lidí, má řešit právě až zevrubná revize zákona o kinematografii.
***
Kolik peněz utratí filmaři v Česku
rok zahraniční produkce reklama česká produkce celkem
2002 4545 2237 390 7172
2003 5024 2371 243 7638
2004 1542 2107 386 4035
2005 1961 2048 487 4496
2006 1371 1804 795 3970
2007 2133 2132 613 4878
2008 705 1937 880 3522
v milionech korun Pramen: Asociace producentů v audiovizi
