„Odvedl mnoho užitečné práce a mým osobním přáním je, aby se stal velvyslancem ve Vatikánu,“ prohlásil počátkem prosince prezident Zeman krátce poté, co Forejt na funkci vedoucího hradního protokolu rezignoval. Oficiálně svůj odchod vysvětlil zdravotními důvody, ale jeho sbohem předcházely spory se zbytkem hradního týmu, přešlapy, jako například pozdní příjezd hradní suity na pohřeb slovenského prezidenta, a údajně kompromitující video z jeho soukromí.
Jak to je s prověrkou?Jedinou skutečně podmínkou pro post velvyslance, kterou není možné obejít, je bezpečnostní prověrka. Kandidát nemusí být ani zaměstnancem ministerstva zahraničí. |
Počátkem ledna pak Forejt skončil i jako zaměstnanec ministerstva zahraničí. Přesto se podle informací zveřejněných LN do poslední chvíle snažit orodovat u vlivných osobností české církve, aby pro svou cestu do Vatikánu získal podporu. Neuspěl. Co tedy dál? Server Lidovky.cz oslovil několik odborníků s bohatými diplomatickými zkušenostmi s otázkou, kam by se nyní záležitost kolem nového velvyslance v papežském státě měla ubírat.
Pro pořádek si shrňme, že Forejta jako velvyslance schválila vláda Petra Nečase už v únoru 2013. Prezident Miloš Zeman následně stvrdil jeho jmenování podpisem na jaře 2015. Je třeba upozornit, že zmíněné informace nikdo oficiálně nepotvrdí, protože v diplomacii se o nich jednoduše nemluví. Podle dostupných zdrojů však popsaný stav platí. „Z české strany je ústavně toto jmenovaní perfektní, platné a závazné,“ sdělil serveru Lidovky.cz exministr zahraničí Cyril Svoboda, jenž byl u jmenování desítek velvyslanců a je zakladatelem Diplomatické akademie.
Agrément? Česko o něj nejspíš zatím ani nepožádalo
Nabízí se otázka, proč si Forejt nesbalil diplomatické kufry a nezamířil do Vatikánu už před dvěma lety. Je to prosté, Zeman jeho jmenování podepsal s platností od konce roku 2017. Chtěl mít totiž protokoláře co nejdéle u sebe. Čekalo se tak, až Forejt skončí, předpokládalo se s uplynutím prvního období Zemana na Hradě, ve funkci šéfa protokolu. Patrně však nikdo nepředpokládal, že se s Hradem rozloučí za tak nedůstojných okolností.
Ačkoliv je nyní Forejt volný a souhlas prezidenta a vlády stačí, jízdenka do Vatikánu není automatická. Je totiž ještě potřeba tzv. agrément, čili souhlas hostitelské strany. O ten se musí nejprve požádat. „Žádá se o něj diplomatickou nótou,“ řekl serveru Lidovky.cz bývalý několikanásobný velvyslanec Michael Žantovský. Nótu posílá ministerstvo zahraničí. Je prakticky jisté, že česká strana během Forejtova angažmá na Hradě se na Vatikán s nótou neobrátila.
„To rozhodně ne, to bychom do toho zatáhli tu další zemi,“ upozornil serveru Lidovky.cz bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář. „Neumím si představit, že bychom si vyžádali souhlas hostitelské země a pak se nic nedělo (kvůli Forejtově postu protokoláře - pozn. red.),“ dodal Kolář. Z toho všeho vyplývá, že pokud ministerstvo zahraničí o agrément požádalo, udělalo tak nejdřív loni v prosinci, kdy Forejt na Hradě skončil. Souhlas se obvykle uděluje do několika týdnů, opět se o něm dává vědět nótou. „Neudělení agrémentu je projevem hostility, kdy jde o vztah mezi dvěma státy. Proto vylučuji, že by Vatikán řekl ne,“ upozorňuje Svoboda.
Na tahu je ministr zahraničí
Vatikán však s největší pravděpodobností ještě neměl na co reagovat. Kvalita vysílaného ambasadora totiž v diplomacii značí, jak si daná země váží sebe sama. A jen těžko lze předpokládat, že by Česko v tuto chvíli riskovalo své dobré jméno velvyslancem, který nemá doložené vysokoškolské vzdělání, podle dostupných informací vrátil bezpečnostní prověrku a jeho současnému veřejnému obrazu škodí i kompromitující video - bez ohledu na kontext, během něhož bylo pořízeno. „Vláda by měla vždy rozhodnout o kvalifikovaném velvyslanci,“ podotkl Žantovský.
„Já to vidím jako otázku naší hrdosti. Když všichni mají mít vysokou školu, tak ji má mít i pan Forejt, když všichni mají mít prověrku, tak i pan Forejt. To že jste ceremoniář, to z vás neudělá velvyslance,“ míní Svoboda. Cesta ven z hrozící diplomatické šlamastyky vede prý jedna: vláda by měla stáhnout jmenování Forejta a s prezidentem se shodnout na jménu nového ambasadora.
  |
Podle zvyklostí je tak na tahu ministr zahraničí, ten má přijít s návrhem Forejta ze hry o Vatikán vyřadit a podívat se po někom jiném. „Impuls by měl přijít od něj,“ potvrdil Žantovský. Lubomír Zaorálek je však ve složité pozici, která nemá daleko od patu. „Podle mého se bojí hněvu prezidenta, pokud bude chtít revokovat usnesení. Ale taky se bojí ostudy, veřejnosti i novinářů, že pošle nótu s žádostí o agrément pro Forejta,“ míní Svoboda.
Stávající velvyslanec ve Vatikánů už působí devátý rok
Pravdou je, že stažení Forejta by Zeman, který bývalého ředitele hradního protokolu otevřeně nazývá přítelem, přijal s velkou nelibostí. Na úrovni ministerstva zahraničí a kanceláře prezidenta republiky by pak musela probíhat velmi citlivá jednání o tom, kdo by v očích Zemana byl za Forejta přijatelnou náhradou. Kolář podtrhuje důležitost předběžné dohody kabinetu a hlavy státu. „Jsou známé případy, kdy vláda někoho schválila, a prezident řekl ani náhodou,“ podotkl.
Situaci kolem nového velvyslance u Svatého stolce odpovědná místa nekomentují. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na dotazy serveru Lidovky.cz nereagoval. „O jménech velvyslanců mluvíme až v situaci, kdy kandidát dostane agrément. V tomto případě se nic takového nestalo,“ sdělila pak serveru Lidovky.cz mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. „Diplomatické záležitosti v zásadě nekomentuji,“ poznamenal mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček. Nicméně vzhledem k výše uvedenému lze předpokládat, že v kuloárech už všichni zúčastnění hledají způsob, jak zdánlivý pat rozlousknout.
Vyjasnění jména nového ambasadora v papežském státě by mělo přijít v dohledné době. Stávající velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík totiž letos završí devět let ve své funkci. Obvyklá délka mandátu je přitom výrazně kratší. „Běžný mandát v české diplomacii je čtyři roky, někdy o rok více,“ uvedl Žantovský. Jen pro srovnání: Žantovský působil jako velvyslanec nejdéle šest let, Kolář necelých pět. Jak se nakonec vyvine velvyslanecký příběh kolem Forejta a zda navzdory všem předpokladům vyrazí s pověřovacími listinami od prezidenta do Vatikánu, by se tak mohlo ukázat v příštích měsících.
