Dlouhá fronta milicionářů v dlouhách kabátech, kanadách a rádiovkách a vedle nich si vykračuje muž jako z jiného světa, s šedým plnovousem, s aktovkou a v trenýrkách - zkrátka otužilec. Dívka u počmárané maringotky jako by rukama lapala po lampě, která je ale ve skutečnosti úplně někde jinde, a na zdi pod maringotkou i dětmi si ještě můžeme přečíst, že kdosi je vůl. Dva kluci skáčou proti zdi - a je jasné, že to není jen taková obyčejná momentka, ale její symbolický dosah je nedozírný. Obsahově bohaté snímky Dagmar Hochové v sobě mají poezii i vtip, jsou dokumentem doby i nadčasovými příběhy.
Otužilec, Praha, 1973
Komorní retrospektiva v Leica Gallery nabízí pestrou škálu fotografií - jsou mezi nimi snímky z cirkusového prostředí, výjevy z roku 1968 i portréty umělců. "Vedle momentních fotografií jsme se pokusili sledovat i nepříliš známou a dosud nevystavovanou linii tvorby Dagmar Hochové. Přibližně čtvrtina vystavených snímků dosud nebyla nikde prezentována či publikována," uvádí kurátor výstavy Tomáš Pospěch.
Dagmar Hochová (*1926)Patří mezi nejvýznamnější české představitele humanistické fotožurnalistiky. Z její tvorby jsou nejvíce známy fotografie dětí a starých lidí, portréty významných osobností, reakce na politické události roku 1968, pohřbů Jana Palacha nebo Jaroslava Seiferta i ze sametové revoluce v roce 1989 nebo také fotografie z cest do Ruska, Vietnamu, Francie, Itálie, Švédska a na Slovensko. |
Do tvorby Dagmar Hochové se výrazně promítla skutečnost, že byla žákyní Jaromíra Funkeho a přátelila se s generací, která často rozvíjela podněty surrealismu. "Její dokumentární i portrétní fotografie i postřehy ze zákoutí ulic byly kořeněny těmito východisky i absurdním nádechem tehdejší socialistické společnosti a Prahy padesátých až osmdesátých let," říká kurátor Tomáš Pospěch. "Tato fotografka bezprostřednosti dětského světa, života a vztahů mezi lidmi fotografovala také místa bez lidí, která jsou přesto zaplněna intenzívní lidskou přítomností."
Globus smrti, fotografie, která inspirovala název i vizuální prezentaci výstavy.
Zátiší, která Hochová nalezla, podle Pospěcha zobrazují nejen poezii města, ale odráží také důležité politické události. "Blízkost s myšlením Jaromíra Funkeho a dalších surrealistů se může projevovat ve sledování dětských 'graffiti' na dlažbě a zdech pražských domů, propadání kouzlu Matějské pouti v době, kdy bývala ještě na dejvickém Vítězném náměstí, i hledání poetiky ve zdánlivě nevýznamných momentech běžného života," dodává kurátor.
Fotogalerie |
Výstava Akrobat na glóbu života obsahuje fotografie z cyklů Globus smrti, Osobnosti, 1968, Dvojice, Matějská pouť, Vietnam, Vltava, Porta Portese, Síla věku a Deset, dvacet, třicet, už jdu!. Veřejnosti je přístupná od 25. listopadu do 8. ledna 2012.
