NEW YORK / PRAHA Popíjel limonádu a pojídal tyčinku Snickers či lupínky Nachos. Působil přitom uvolněně. Občas se dokonce zasmál vtipu svého právníka. Jindy byl ale odtažitý až plačtivý.
Tak psychiatr Gregory Saathoff shrnul své dojmy z několika setkání s Tanzancem Ahmedem Khalfanem Ghailanim, prvním vězněm z americké základny Guantánamo na Kubě, který se v těchto dnech postaví před civilní soud.
V New Yorku se Ghailani má mimo jiné zodpovídat z obvinění, že se podílel na atentátech na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii - v roce 1998 při nich zahynulo 224 lidí a další tisíce utrpěly zranění. Po určitých průtazích měl soud s třicátníkem Ghailanim začít už včera, nakonec se tak stane zřejmě až příští úterý. Vše souvisí s jednou klíčovou věcí. Soudce Lewis Kaplan totiž včera zakázal žalobcům povolat jejich klíčového svědka. Tanzanec Hussein Abebe byl přitom údajně připraven dosvědčit, že Ghailanimu prodal trhavinu TNT, která byla použita k útoku na ambasádu v jeho zemi. (Kromě toho je Ghailani obviněný i z toho, že zakoupil vozidlo použité k výbuchu.) Obhajoba ale tvrdila, že Ghailani byl přinucený Abebeho jmenovat pod nepřiměřeným nátlakem. Ghailani (muž z okruhu Usámy bin Ládina) byl zadržený v roce 2004 v Pákistánu, několik let ale strávil v zařízení CIA, kde byl údajně mučen. Později se dostal na Guantánamo. A konečně nyní ho zadržují ve věznici na Manhattanu v části s vysokou ostrahou. Ghailaniho případ je ve Spojených státech velmi pozorně sledován. Důvodem je to, že pro vládu prezidenta Baracka Obamy představuje test, zda je možné vězně z Guantánama postavit místo vojenského před civilní soud. Z tohoto pohledu včerejší soudcovo rozhodnutí představuje komplikaci nejen v procesu s Ghailanim, nýbrž v širším slova smyslu i Obamově touze zavřít Guantánamo. Kaplanův verdikt by totiž mohl znamenat i to, že do budoucna bude obžaloba omezená v tom, jaká svědectví a důkazy může v obdobných procesech u soudu použít.
Čtenář Johna Grishama I příprava Ghailaniho procesu si vysloužila v americkém tisku poměrně velkou pozornost. List The New York Times před několika dny přinesl docela zajímavé Saathoffovo svědectví. Saathoff z univerzity ve Virginii měl prozkoumat, jaký je Ghailaniho duševní stav poté, co několik let pobýval v zařízení CIA.
Saathoff při této příležitosti zaznamenal to, že Ghailani má slušný přehled o právním systému v USA. Své znalosti totiž načerpal z několika románů Johna Grishama. Jeden z nich, Čas zabíjet, navíc viděl i ve filmové podobě.
Zřejmě i proto Ghailani Saathoffovi tvrdil, že civilní soudní systém mu nabízí větší práva než vojenské tribunály na Guantánamu. „Pravidla na Guantánamu jsou příznivá pro vládu, zde jsou více spravedlivá,“ tvrdil Ghailani, jemuž hrozí doživotní vězení.
Celkově však Ghailani Guantánamo shledal „příjemnější a více uvolněné“ než zařízení, kde ho zadržují nyní. Na Kubě totiž prý vězni mohli provozovat společné aktivity, třeba sledovat na DVD filmy. Nyní si ale Ghailani postěžoval, že je na samotce.
Komentář k tématu čtěte na straně 10
