Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Historici i architekti opravu Národního muzea chválí. Promarněná příležitost, míní Pleskot

Česko

  6:00
PRAHA - Od osmého července 2011 se kvůli zdlouhavé rekonstrukci zavřela pro veřejnost historická budova Národního muzea. Obklopilo ji lešení a do dekádami ztmavlé omítky se opatrně pustili fasádníci. Více než sedm let po započetí celého procesu obnovy dominanty Václavského náměstí je od sochy svatého Václava opět vidět světlá fasáda průčelí budovy, stejně jako při jeho dostavění v roce 1891. Architekti i historici hodnotí opravu jako povedenou, zvláště kvitují zachování padesát let starých stop po střelách vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968.

Lidé si mohou po letech znovu prohlédnout Národní muzeum. foto:  Petr Topič, MAFRA

Dosavadní výsledky oprav si pochvaluje například historik a bývalý děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík, který nyní působí jako náměstek ředitele muzea. „Myslím, že to dopadlo mimořádně dobře. Budova se vrátila do devatenáctého století, zvyk několika generací byla totiž ta stará tmavá omítka. Takhle je to jako ve stavu minimálně před druhou světovou válkou, což si už nikdo reálně nepamatuje. Ale musíme pochopitelně počkat na plné zprovoznění,“ řekl serveru Lidovky.cz Stehlík.

Omítka zapůsobila i na vysokoškolského pedagoga a brněnského architekta Zdeňka Fránka. „Strašně se mi to provedení líbí a hodnotím ho, jak nejlépe to jde. Neznám sice technické detaily, ani nevím, jestli se něco neporušilo. Ale když se spraví taková stavba, tak je to dobře vždy dobře,“ zhodnotil Fránek nové průčelí historické budovy.

Václavské náměstí, ilustrační foto
Václavské náměstí má svou dominantu zpět, rekonstrukce ale ještě hotová není.

Ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekyra je ohledně závěrů zatím skoupý, chce počkat na kompletní dokončení. „Jakýkoli výsledek lze hodnotit, až když ten výsledek je. V případě tak rozsáhlé rekonstrukce je pro výsledek směrodatná kolaudace. Jiný způsob hodnocení mi v tomto okamžiku nepřísluší a říkat, že je to hezké, by nebylo profesionální,“ napsal Sekyra.

Stopy po ruských kulkách z roku 1968 jsou po rekonstrukci Národního muzea méně nápadné

Podobně rezervovaný je také vysokoškolský pedagog a designér Maxim Velčovský. „Nebyl jsem ještě vevnitř, takže celkově nemohu hodnotit, ale doufám, že ty miliardy byly proinvestovány správně. Nakonec stejně rozhodně to, jaká kantýna bude vařit uvnitř, aby se dům stal přirozenou součástí života dětí, rodičů a všech ostatních. Předpokládám, že měl pan ředitel řadu konzultantů, kteří mu napověděli, jak postavit muzeum světové třídy a jak do něj dostat život,“ doufá Velčovský.

Jeden z nejznámějších českých architektů Josef Pleskot hodnotí rekonstrukci na české poměry velmi zdařilou. „Je to vysoce odborná restaurátorská práce fasádníků, kteří se na tom podíleli. V tomto směru to hodnotím kladně,“ vyhodnotil provedené změny architekt. Mrzí ho ale nevyužitý potenciál, který miliardová investice nabízela. „Myslím, že se promarnila veliká šance, že se nepodařilo vytvořit ve spojením s metrem velkoměstský veřejný prostor, kterým by veřejnost byla vtažena do budovy či programu muzea. Myslím si totiž, že pouhá oprava budovy z devatenáctého století je dneska už málo.“

Ruské stopy po střelách na muzeum patří, shodují se odborníci

Všichni si naopak chválí ponechání stop po ruských střelách z roku 1968. Ty jsou dnes kvůli světlé staronové fasádě hůře viditelné, nejen podle historiků je však jejich zachování velmi důležité. „Určitě jsem pro zachování stop po kulkách a podobných stopách, i když mají třeba trochu jinou barvu. Ta budova s sebou zkrátka nese paměť své doby,“ myslí si Ivan Šedivý, historik z Ústavu českých dějin Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Národní muzeum mění tvář. Nabídne 80 tisíc předmětů včetně legendárního plejtváka

Stejně pozitivně to vidí i Stehlík a Sekyra z vedení Národního muzea. „Myslím, že to tam nutně patří. Nejedná se o snahu zakonzervovat stav budovy z roku 1891, je to součást paměti a historie. Národní muzeum se stalo součástí historie a stalo se symbolem,“ říká Stehlík. Podle Sekery pak čas stopám po sovětské invaze k viditelnosti ještě pomůže. „Věřím, že patinování vycpávek po kulkách na fasádě se časem ještě více zvýrazní. Některé jizvy sluší, jiné mluví. A tyto mluví,“ shrnuje Sekyra.

Maxim Velčovský by odstranění stop po kulkách z fasády „považoval za skandální“. Pro Josefa Pleskota je to zase doslova osobní záležitost. „Jednoznačně, je dobře, že se tam tyto historické připomínky zachovaly. Kdo to zažil tak, jako já, musí s tím jasně souhlasit. To prostě byla jedna z důležitých epizod českých dějin, která by neměla být zaomítnuta. Hlavně když spousta jiných podobných v minulosti zaomítnuta byla,“ posteskl si Pleskot.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!