10. srpna 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

StB týrala vězně v Uherském Hradišti elektrickým proudem. Z věznice má být muzeum

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 22Diskuse
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se bývalou věznicí v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se bývalou věznicí v... | foto: Jiří Seydler

PRAHA/UHERSKÉ HRADIŠTĚ Cesta omšelým schodištěm věznice v Uherském Hradišti ke ztemnělé chodbě se samotkami působí i bez hlubších znalostí minulosti depresivně. Tamní pochmurná atmosféra ale ještě zhoustne, pokud si návštěvník přečte autentické výpovědi zde v minulosti držených politických vězňů, v nichž detailně popisují praktiky Státní bezpečnosti. Na místě by mělo vznikout muzeum totality, na jehož vybudování by se mělo podílet samotné město a Zlínský kraj.

Hodinové výslechy plné násilí nebyly v 50. letech ve věznici v Uherském Hradišti rozhodně ničím výjimečným, staly se běžnou součástí praktik tamních příslušníků Státní bezpečnosti v čele s Aloisem Grebeníčkem (otcem poslance za KSČM Miroslava Grebeníčka), jenž proslul svou krutostí.

Šlo o život, líčili vězni

„Musel jsem hrát blázna, abych nebyl popraven. Věděl jsem, že jde o život,“ vylíčil v minulosti místní poměry bývalý politický vězeň Ladislav Smékal. Nejen jeho výpověď si návštěvník bezplatné prohlídky bývalé věznice může přečíst na informačních cedulích u každé z cel, jejichž prázdnota a špatný stav umocňují dojem z hrůz minulého režimu.

„Byl jsem kopán do různých části těla, mořen hladem, spával jsem s řetízky nad hlavou, když jsem ve spánku stáhl ruce pod deku, tak mě hned bachaři vedli pod studenou sprchu. Mám ještě dnes na právě straně čela jizvu po úderu boxerem od estébáka Holuba,“ citují pak záznamy Aloise Kováře, který zde byl vězněn v 50. letech minulého století.

Praktiky StB v Hradišti bývají často srovnávány s činy gestapa. Při výslechu používali velitelé Státní bezpečnosti mimo jiné elektrický proud. Elektrody střídavě přikládali na nohy, spodní část páteře či genitálie. Takto týraný vězeň Rudolf Lendhard byl za těchto podmínek přinesen i odnesen k soudu na nosítkách. Nakonec ho museli přinést i pod šibenici a doslova vysadit do oprátky.

Objekt chátrá

Bývalá věznice na okraji Uherského Hradiště, která stále připomíná děsivé okamžiky minulého století, dnes zeje prázdnotou. Čas od času se po areálu procházejí skupiny zájemců o historii. Ty chátrajícím areálem provázejí členové spolku Memoria, kteří se snaží o přeměnu a především záchranu rozlehlého areálu.

Občanská iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti prosazuje myšlenku pietního využití historicky nejcennějších částí věznice za účelem vytvoření památníku a muzea mocenské perzekuce.

Část objektu věznice bude mít jiné využití. Poslouží Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, Okresnímu státnímu zastupitelství a Probační a mediační službě. Vzhledem k velikosti komplexu se takové řešení podle spolku Memoria jeví jako logický krok.
„Musel jsem hrát blázna, abych nebyl popraven. Věděl jsem, že jde o život,“ vylíčil již v minulosti bývalý politický vězeň Ladislav Smékal, co se dělo za zdmi. Nejen jeho výpověď si návštěvník bezplatné prohlídky bývalé věznice může přečíst na informačních cedulích u každé cely, jejíž prázdnota a špatný stav umocňují hrůzy minulého režimu.

Plán spolku je na dobré cestě. Záměr již posvětil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a regionální dislokační komise v Brně. Nyní musí přerod objektu, z něhož část bude zachována pro pietní a muzejní účely, odsouhlasit vláda.

„Agendu má pod sebou místní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, poprvé vedou tak velký projekt. Zdá se mně, že k věci přistupují naprosto zodpovědně po všech stránkách, a tak je budoucnost věznice v dobrých rukou. Za náš spolek jsme součástí pracovní skupiny, která řeší přesnou podobu muzejního využití. Při každé příležitosti si taky neodpustíme připomenout potřebu archeologického průzkumu a architektonické soutěže,“ uvedla za uskupení pro server Lidovky.cz Anna Stránská.

Spolek Memoria vznikl v době, kdy věznici hrozila veřejná dražba. „Na jejím místě mohlo stát cokoliv, třeba parkovací dům, jak tehdy zaznívalo. Za úspěch naší činnosti považuji třeba právě to, že už i širší veřejnost si je vědoma, že s místem hradišťské věznice je třeba naložit pietně a důstojně, zkrátka odpovídajícím způsobem tomu, co se zde během 20. století dělo. Hradišťský kriminál byl koncem 40. a začátkem 50. let považován za jeden z nejhorších,“ dodává Stránská.

Justiční areál

Část objektu věznice bude mít jiné využití. Poslouží Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, Okresnímu státnímu zastupitelství a Probační a mediační službě. Vzhledem k velikosti komplexu se takové řešení podle spolku Memoria jeví jako logický krok.

„Z části, kde se nachází vězeňská kaple a trakt samotek, by mělo být především pietní místo – citlivě rekonstruované, až kontemplativní. Další části by měly sloužit k živé práci s pamětí a historií, sídlit by zde mohla pobočka Post Bellum – Paměti národa. Tato organizace dělá ohromně záslužnou činnost, z které může čerpat osobně každý z nás, ale taky celá společnost,“ doplnila pak k záměru Stránská.

Úřad v současné době připravuje materiál ke schválení vládě, která o dalším postupu rozhodne. „Naší prioritou je, aby bylo po desítkách let zastaveno chátrání této unikátní památky s pohnutou historií, a aby budova po rekonstrukci našla nové a smysluplné využití,“ uvedl mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

foto: Jiří Seydler

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se bývalou věznicí v Uherském Hradišti začal zabývat v roce 2016, kdy připravil Memorandum o využití bývalé věznice.

JEDNÁNÍ S ÚŘADY

Záměr byl posvěcen od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten následně zpracoval materiál do Regionální dislokační komise v Brně. Ta v souladu s úřadem jednomyslně schválila využití areálu věznice tak, že bude vybudováno Muzeum totality, a dále bude budova po rekonstrukci využita jakožto justiční areál. 

V současné době připravuje materiál ke schválení vládě. „Naší prioritou je, aby bylo po desítkách let zastaveno chátrání této unikátní památky s pohnutou historií, a aby budova po rekonstrukci našla nové a smysluplné využití,“ uvedl mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

Post Bellum záměr vítá. „Podporujeme záměr vzniku důstojného památníku obětem nacistické a komunistické totalitní ideologie v bývalé věznici v Uherském Hradišti a jsme připraveni spolupracovat s případnými realizátory projektu. Na začátku roku 2018 jsme otevřeli pobočku Paměť národa Střední Morava, v jejíž působnosti je právě Uherské Hradiště,“ uvedl pro server Lidovky.cz Martin Kroupa, koordinátor regionálních poboček Paměti národa.

A dodal, že by Post Bellum v prostorách bývalé vazební věznice rádo otevřelo centrum, ve kterém by příběhy konkrétních vězněných lidí představilo veřejnosti.

  • 22Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky