Víte, jak se v Rakousku říká plotu? Dveře s postranními křídly. Tenhle vtip se v Maďarsku vypráví už od loňského podzimu, když Rakušané začali poblíž hranic se Slovinskem stavět svůj první plot. A když ho novináři přirovnali k tomu maďarskému, přispěchal kancléř Werner Faymann s tím, že jde jen o vrata. „Tedy bývalý kancléř,“ říká s úsměvem na tváři György Bakondi, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána pro bezpečnostní otázky.
Speciální úkol
Bakondimu nikdo neřekne jinak než generál. Není to ale jen přezdívka, generálskou hodnost získal již před 20 lety. V roce 1999 u armády skončil a věnoval se civilní ochraně. Naposledy v roce 2013, to už jako šéf Národního ředitelství pro následky katastrof při ministerstvu vnitra.
Rakouští policisté se vrací na hranice s Maďarskem. Chtějí zastavit pašeráky lidí |
Hvězdná hodinka generála Bakondiho přišla ovšem loni. V květnu 2015 se stal Orbánovým bezpečnostním poradcem. Dostal přitom speciální úkol, který souvisí s jeho původní vojenskou kvalifikací – zajistit ochranu vnější schengenské hranice.
Bakondi, absolvent Vojenské akademie Lajose Kossutha, velel v dobách komunistického Maďarska pohraničníkům v Segedíně, městě u hranic s tehdejší Jugoslávií a Rumunskem. Později šéfoval hraničním hlídkám na budapešťském letišti a po roce 1990 se načas vyhoupl do funkce zástupce velitele pohraniční stráže.
Úkolu připravit hradbu proti sílícím migračním tokům z Balkánu se Bakondi zhostil s důkladností někdejšího důstojníka Maďarské lidové armády. V jeho powerpointové prezentaci, kterou si připravil pro zahraniční novináře, se to hemží čísly.
  |
Zadrátovaný Schengen
Externí hranice Schengenu, kterou Maďarsko střeží, má 1103,7 kilometru. A přesně 292 kilometrů dnes tvoří žiletkový drát a kovové ploty. Hranice se Srbskem a Chorvatskem je uzavřena téměř dokonale. Tam, kde řeka Dráva netvoří přirozenou zábranu, jsou vybudované ploty nebo alespoň mobilní zábrany. Maďarsko za to sklidilo vlnu kritiky z Bruselu.
„To vše jsme vybudovali, aniž by padl jediný výstřel. Nezaznamenali jsme jediné vážné zranění, natož pak úmrtí,“ pochvaluje si Bakondi. A jak to bylo s nasazením slzného plynu a vodních děl loni v září poblíž přechodu v Rözske? „Byli tam agresivní lidé a šlo o bezpečnostní opatření. Vše ostatně probíhalo za dozoru médií,“ hájí se Orbánův poradce.
Slovo uprchlík Bakondi evidentně rád nemá. Alespoň ho nepoužívá. Běženec je zkrátka „ilegální migrant“, v kolonce zajištěných migrantů figuruje slovo „záchyt“. „Zaregistrovali jsme občany celkem 104 národností, u řady z nich identitu vůbec nešlo zjistit,“ stěžuje si Bakondi.
Snažení maďarských pohraničníků má sice význam pro statistiky, nikoliv ale dopad na maďarskou společnost. Loni podalo v Maďarsku žádost o azyl 177 135 migrantů, mezinárodní ochranu ale získalo jen 508 lidí. Většina žadatelů se pravděpodobně jen chtěla dostat do otevřených pobytových táborů, odkud dále pokračovala na západ.
Zdálo by se, že generálova mise je u konce. „V otázce migrace už v Maďarsku žádné zvýšené riziko neevidujeme,“ potvrzuje. Opevněnou hranicí ale Bakondiho úkol nekončí. Orbánův bezpečnostní poradce teď hraje prim v kritice návrhu permanentních kvót. „Je absolutně nepřijatelné, aby nám někdo diktoval, jaké lidi máme integrovat,“ zdůrazňuje.
Smířlivější už je k dohodě s Tureckem, podle níž se migranti z Řecka vracejí do tureckých uprchlických táborů. „Podporujeme jakékoliv řešení, které přispěje k lepší organizaci vnější hranice EU,“ říká Bakondi. A je znát, že je opět ve svém živlu. Organizování je koneckonců řemeslem, kterým se živí celý život.
