Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

I dítě ví, že hajlovat se nesmí, říká německý státní tajemník o mazání příspěvků na sociálních sítích

Svět

  6:00
Zákon o mazání příspěvků na sociálních sítích donutil IT firmy dodržovat vlastní pravidla, říká Christian Lange (SPD), státní tajemník německého ministerstva spravedlnosti.

Náměstek resortu spravedlnosti Christian Lange. foto:  Dan Materna, MAFRA

LN: K čemu bylo potřeba v Německu přijmout speciální zákon umožňující mazání příspěvků na sociálních sítích? Nestačila pravidla, která si sama dali poskytovatelé služeb?
Zákon byl třeba, protože sami poskytovatelé se nedrželi všeobecných obchodních podmínek. Navíc to bylo v době, kdy jsme na sociálních sítích čelili velkému nárůstu urážek a zesměšňování. Nejde jen o politiku, ale třeba také o dětskou šikanu na webu. Vlna hate speech zasáhla celou společnost.

LN: Zákon platí rok. Jakou zkušenost s ním Německo má?
Máme k dispozici hodnotící studii, která se dělala po půl roce, kdy zákon začal platit. Stručně řečeno – zákon funguje a působí. Navíc je tu i další důležitý moment. V pozadí zákona stála myšlenka, že internet nemůže být prostorem, na nějž zákon zapomíná. Trestní právo musí platit nejen ve světě kolem nás, ale i v tom digitálním. Před rokem se kolem toho strhla velká diskuse a ministerstvo spravedlnosti čelilo nařčení, že navrhuje cenzuru a blokování webu.

Diskuse se ale otočila o 180 stupňů. Vnést zákon do světa internetu je společensky akceptovaná myšlenka. Dnes spíš přemýšlíme, jestli není nutné zákon ještě zpřísnit.

LN: V jakém slova smyslu?
Jde o takzvaný prosazovací zákon, který není založen na myšlence, že stát za vás něco ohlídá, ale že jako uživatel upozorníte na fakt, že někde nejsou dodržována pravidla. V hospodě u stolu byste někoho, kdo vás pomlouvá, hlasitě napomenuli, v případě tohoto zákona ho nahlásíte.

A tady to začíná být zajímavé. Jak je možné, že Google nebo Twitter provádí řádově více výmazů než Facebook? Což otevírá diskusi, zda nezjednodušit hlášení tak, že by šlo třeba jen o zakliknutí, ne vyplňování formuláře.

LN: Mazat se mají příspěvky, které jsou „otevřeně protiprávní“. Kdo o tom rozhodne?
Nakonec vždy až soud, v prvním kroku ale provozovatelé sociálních sítí. Není to žádný nátlak, ale jejich vlastní pravidla. Ve všeobecných obchodních podmínkách stojí, že nebudou trpět žádný protiprávní obsah příspěvků. A toho se mají držet.

Zakázat Facebooku mazat příspěvky? Irelevantní, Klaus ml. to nechápe, kritizují experti

Některé příspěvky jsou přitom otevřeně a zjevně protiprávní. V Německu ví každé malé dítě, že hajlování a hákový kříž jsou zakázány. Nemusíte být právník, abyste o tom rozhodl. A navíc to rozhodnutí není bezodkladné. V případech, kdy je třeba k posouzení příspěvku právní rada, mají provozovatelé nikoliv jen 24 hodin, ale týden času na rozmyšlenou.

LN: Většina nahlášených příspěvků ale z webu mizí hned.
Ano, 80 procent hlášení vede k vymazání příspěvku do 24 hodin. Těch opravdu sporných výmazů je minimum. Z evaluace, kterou jsem zmiňoval, nám vyšlo, že ze zhruba 500 tisíc výmazů jich problematických bylo 600.

LN: Nezmizela z webu satira? Letos v lednu si satirický časopis Titanic na Twitteru udělal legraci z političky Alternativy pro Německo (AfD). A příspěvek musel zmizet, právě s odkazem na nový zákon…
Ten případ znám, odehrál se v době, kdy se zákonem ještě nikdo neměl zkušenost. Neznám žádný jiný případ, kdy by došlo k podobnému případu mazání satiry. Zákon mimochodem i na takové kauzy pamatuje – jsou z něho vyjmuty novinářské sítě a také malé diskusní platformy, jež mají méně než dva miliony uživatelů.

Jak funguje mazací zákon?

■ Zákon o zlepšení prosazování práva na sociálních sítích (NetzDG) začal platit 1. října 2017, k1 .lednu 2018 skončila přechodná lhůta pro jeho zavedení. Prosadil ho tehdejší ministr spravedlnosti Heiko Maas.

■ Provozovatelé sociálních sítí jako Facebook, Twitter nebo YouTube mají povinnost nahlášený příspěvek, který obsahuje výhružky, urážky nebo pomluvy, smazat. A to pod pokutou až pět milionů eur.

■ Po půl roce platnosti zákona vedl Twitter 265 tisíc takových hlášení, YouTube 215 tisíc a Facebook 1704 nahlášených příspěvků.

LN: Vznikly v reakci na „mazací“ zákon nějaké nové, nezávislé sítě?
To nevíme, protože ministerstvo spravedlnosti takové věci ani nesleduje. Odpovím ale jinak –nemáme žádné informace, že by v důsledku zákona nějaká sociální síť zkrachovala.

LN: Evropská komise navrhuje, aby příspěvky na webu nabádající k terorismu byly mazány do hodiny. Nakolik je německý zákon inspirací?
My jsme nechtěli čekat na Evropu. Je pravda, že některé země nám držely palce. Velkou sympatii k zákonu projevila i vaše eurokomisařka Věra Jourová. Samozřejmě že bychom si přáli nějaké celoevropské řešení, protože harmonizace by celé věci jen pomohla. Víme, že řada zemí na takové řešení čeká, protože ne každá země chce začít s velkými internetovými firmami vyjednávat. Často se zapomíná na to, že než přišel německý zákon, pozvali jsme si zástupce poskytovatelů a chtěli po nich vědět, proč nedodržují své vlastní obchodní podmínky, proč se nedrží práva.

LN: Co vám na to řekli?
Dostalo se nám exkurzu do světa digitálního kapitalismu. Za prvé prý nemluví německy, nerozumí a ani nechtějí vědět, co kdo na jejich sítích šíří. Třetí odpověď byla, že oni nejsou právníci a působí ve 160 zemích světa. A nikdo po nich nemůže chtít, aby to všechno sledovali. Takový přístup si ale suverénní země nemůže nechat líbit.

LN: Takže vedlejším efektem bylo zkrocení digitálního kapitalismu?
Ano, zvláště v politické oblasti. Protože stát velkým IT firmám ukázal, že si nenechá všechno líbit. Každý pekař, který má krámek na rohu ulice, musí dodržovat zákon. Proč by velké společnosti měly mít výjimku?

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...