děkuji za komentář

Pomohl mi k pochopení chyb v autorově textu ;)

...

Problém bude nejspíš v samotném kapitalismu a demokracii a faktu, že jediné co lidi dělají je, že všude vyplavují obsah jejich gastrálních traktů na jakýkoliv podklad ze kterého se dá číst. Lidem co tohle dělají se novodobě říká "intelektuálové". Všude řešíte nějaké zajeté zákony, jako by ste nebyli schopni existovat bez toho proti čemu se snažíte bojovat, jako by se zdálo, že demokracie a kapitalismus jsou věčné a že narozdíl od let minulých sme najeli na nějaké koleje věčnosti kde je všechno jasné, stálé a stabilní a vše co tomu odporuje je rázem špatné a bojuje proti lidské "svobodě". Konzumpce už dávno není svobodná volba a já rád budu konzumovat a platit, ale přecijen to má nějaké limity - jako například obsah mé peněženky a otázka toho co budu zítra jíst.  Nepřipadá mi možné konzumovat stejné množství věcí za které jsme předem neplatili a nyní za ně platit ( rozhodně teda ne pro mne a pro lidi které znám, aniž bych je nebo sebe považoval za chudé... ). Někdo si asi magicky myslí, že když nebude jak krást, tak se bude víc vydělávat. Ovšem ne všichni mají tolik peněz jako americká middle class. Přiznávám, že stav není ideální ale řeknu vám, že to nemůže být ani tak či onak. Absolutně svobodné šíření dat ani kapitalistický parní válec není odpověď. Z nějakého zvláštního důvodu všichni ti co nás reprezentují si myslí, že jsou nedotknutelní, nebo snad něco víc než lidi. Ne, nechci vám předsouvat nějaká obecná dobra, ale připadá mi to jako to samé, jako když si všichni vydupali nadměrné platy a všemožné lobby a teď se diví, že jaksi ty peníze co si mysleli, že mají jsou jen virtuální kousky papíru, se kterýma se koncově nedá ani pořádně utřít zadnice. A to vše pri mocné snaze se zařadit do nějakého proudu myšlení, ačkoliv zapomínají, že to co mají v hlavě původně nebyly piliny, ale mozek. Peace.

...

x

Angažovat se proti cílenému křivení pravdy ztracený čas není

Většina z nás, co zvonili klíčema to činila v dlouho potlačované touze po uspořádání věcí veřejných tak, aby byla odstraněna třídní privilegia. Rozhodně ne proto, aby privilegia byla jen převedena na vítěze nové revoluce ve staronovém Marxově "třídním boji". Pan Vít Kučík je jedním z těch, kdo neříká jen prostě, že s tím, či oním názorem nesouhlasí. Dikcí, obligátním nálepkováním a přívlastky, útočícími na emoce, vytváří zdání ilegality jakéhokoli názoru přicházejícího zleva, hanobí každého, kdo se odváží levicový názor zastávat, vytváří zdání akutní hrozby se kterou je jeho případné uplatnění spojeno. Když pak z této hrozby má čtenář plné kalhoty, demagogicky prohlásí myšlenky, poškozující zájmy těch, za které lobuje za levicové a je vymalováno. Typické pojetí "plurality" na které stojí ideologický třídní grunt ODS, daný této "občanské" straně do vínku jejím zakladatelem.   Podle tohoto ortodoxního ideologického katechizmu platí, že:- "právo na život" - základní atribut o jehož naplnění usiluje každý živý organizmus, pokud se nerozhodne pro sebevraždu a každý živočišný druh, aby nevyhynul;- "právo na svobodu" - základní vlastnost lidského mozku, který schopností abstrakce, myšlení, uvědoměním si sama sebe a možností volby jednání, přestoupil z "klece instinktů", které neomylně vedou k přežití ostatní živé organizmy do pohodlnější, lidské "klece povinnosti", soudně myslet, rozhodovat se a jednat racionálně, aby to skutečně k přežití a nikoli k záhubě vedlo;tato "práva", podložená fyziologickými atributy lidské existence, prý mají pro člověka stejnou váhu, jako- "právo na majetek".Podle tohoto náboženství je toto právo nutno chápat jako stejně životní imperativ - absolutní a univerzální přírodní zákon. Jako gravitace. Jen člověk zralý na psychiatra se odváží o tom byť jen zapochybovat. Majetek, jakkoli nabytý, musí být chráněn stejně, jako život, či svoboda. Ba víc! Toto právo, včetně způsobu jeho naplňování v konečné fázi lidského vývoje ke které jsme se dopracovali, již nepodléhá jakékoli arbitáži. Nejde o společenskou dohodu za konsensu všech zainteresovaných stran. Jde o svátost, neměnnou v prostoru a čase, na které člověk nemá kompetenci cokoli měnit. I zapochybování by mělo být posuzováno jako odporný zločin proti lidskosti - "závist" a jako kacířství trestáno po vzoru inkvizice.Stát, lid, který si dle ústavy v naší západní civilizaci vládne prostřednictvím demokratických institucí - třeba parlamentu, ten ať si hledí jednodušších věcí, na které má. Ať schvaluje a mění dle libosti zákony, jak dlouhý má být pendrek policajta, ať vymýšlí, jak správně osedlat poslední médium, na které se dosud nepodařilo vynalézt spolehlivé otěže. Do věcí trhu a businessu ať se přírodě neplete. V hodině pravdy, kdy dojde k směňování, na trhu práce a trhu s užitečným zbožím, tam jsme si přece všichni rovni - tvůrce, ten, kdo od jedněch vykupuje a jiným prodává, i zákazník. Trh nepotřebuje žádná pravidla. Nejlíp mu vyhovuje, když se zhasne. Nejlépe ví, jak odměnu za vytvořené užitečné hmotné a duševní statky rozdělit. Na trhu má stejnou pozici nadnárodní gigant, jako každý jiný podnikatel. Stejnou pozici má ten, kdo prodává svou práci, vynález, dílo svých rukou, nebo produkt obcování s múzou  a neprodá-li, nemá obživu, jako distributor, nebo producent, který s dílem obchoduje pro zisk a o obživu má rychle vystaráno na tisíce lidských životů. A druhá jistota! Zboží, jako zboží! Chléb vezdejší, voda, střecha nad hlavou, léčba a lék, vzdělání, DVD s posledním hitem, pampers, dětská obuv, půjčka pro založení firmy, always, žvýkačka, krém proti vráskám, kytara, depilátor, vstupenka na koncert anebo na fotbal, jachta, apartmá jednoho z umělých ostrovů na Dubai. Je zcela vyloučeno, aby trhovec, ať již z pozice kapitálové síly, nebo tichou dohodou držet basu s kolegy se uchýlil k vydírání, stanovením marže, mnohonásobně převyšující náklady pořízení a prodeje u zboží, kterým člověk realizuje své právo na  život. Nevyhovuje ti cena chleba, vody, tepla a střechy nad hlavou a léku, protože na to nevyděláš? Tož nekupuj! Je to jen a jen na tvém svobodném rozhodnutí, zda o své právo na život se chceš ucházet u volné ruky trhu, nebo zvolíš alternativu - vymodlit si je na pánubohu, nebo vyžebrat na šťastnějších.  Závist lidí, kterým nepřipadá fér, když sudí - volný trh, píská match tak, že ocenění celoživotního výkonu špičkového chirurga je někde na tisícině výkonu, jakým je oceněn výkon špičkového fotbalisty za sezónu, nebo pop hvězdy jen proto, že operace se neprovádí před vyprodaným stadionem a na miliontině výkonu těch, kdo podnikají v branži lichvy s penězi, které si za babku půjčují od střadatelů a tisknou v monopolní licenci.Tož spojme hoši zprava i zleva síly v boji proti ACTA a proti každému pokusu skutečných vládců globálního světa nasadit náhubek poslednímu médiu, které si ještě nedokázali najmout do svých výhradních služeb. Asi nám to bude hovno platné, ale všeho do času. Boj s totalitou ve všech jejich variantách co lidská historie zná se nikdy zcela vyhrát nedá. Ale ani otroci se boje o svobodu a upírané právo na důstojný život nevzdávali, jak bychom před potomky obhájili zbabělost a neschopnost, vzepřít se totalitě v podmínkách, kdy máme možnost se opřít o demokratické, jen invalidně  fungující demokratické instituce.    

Poděkování autorovi

Chtěl bych tímto poděkovat panu Vítu Kučíkovi za jeho obsáhlý článek. Jednak jsem si díky němu v kostce zopakoval obecnou teorii neoliberalizmu a upevnil se v jistotě, že sebehorší a nedokonalá verze demokracie je stále pragmatičtější způsob vlády, než když Homo Sapiens Sapiens svůj osud zcela svěří trhu, respektive trhovcům. Jednak jsem si prostřednictvím příspěvků pod článkem zkorigoval názor na jedno z živých témat dneška. Mám už takovou povahu, že když jsme si v dětství hráli na četníky a na zloděje, v mém dětství spíše na partyzány a na Němce, vždy jsem se snažil urvat roli četníka, nebo partyzána. K pirátům jsem měl odjakživa postoj záporný. Díky většině příspěvků pod článkem, které se méně ohánějí ideologickými dogmaty, ale o to více se přidržují fat a argumentů přímo ze života je mi jasné, kdo v cause sporu producentů s internetovými piráty o "autorská práva" je pirátem a kdo je jeho obětí. Před dovedností bránit pravdu a právo pana s nickem Alex-007 - klobouk dolů. Pana Víta Kučíka bych rád povzbudil - hodně pište, témat, kde si člověk není zcela jist, zda na mediální masáži a klamavých reklamách, kterými je dnes rozcupován a prošpikován každý cenný autorský výtvor i brak, přece jen , tu a tam, není zrnko pravdy. 

marxismus jako univerzální nadávka

od těchto konzervativních svazáků (též Klausjugend).Marxistický režim naopak intenzivně propracovával využítí autorských práv k prohloubení konroly nad společností. Model byl docela jednoduchý. Občan socialistického státu mohl podnikat devizové obchody pouze se souhlasem státu. Nepohodlný autor samozřejmě neměl šanci publikovat v mediích stá?em ovládaných. Pokud ale publikoval v zahraničí, pak neopravněně nakládal s devizovou hodnotou (autorskými právy) a spáchal devizový delikt.Právě tak marxistický stát chránil vlastní obyvatelstvo před nežádoucí kulturou "ochranou" autorských práv jejích původců. Proto také marxistické státy patřily k aktivním prosazovatelům mezinárodní ochrany autorských práv.Svoboda šíření informací a ideí a svoboda jejich přijímání je základním pilířem západní společnosti, která marxistickým režimům vždycky vadila. Kdo je tu největší marxista?

hlavní podstatou problému je digitalizace ...

jakmile umělec, ať už sám, nebo prostřednictvím vydavatele, zdigitalizuje svoje dílo, chová se stejně, jakoby rozházel diamanty po ulici a pak běhal okolo a křičel, to jsou moje diamanty, zakazuje se sbírat. Kdyby to někdo udělal s diamanty, máte ho za blázna, protože diamanty se mají držet v trezoru, pod zámkem, na tajném místě. A pochybuji, že by kterákoliv pojišťovna vyplatila jediný haléř za krádež těch diamantů a také pochybuji, že by jediný policista nebo soudce jen na okmažik vážně zauvažoval o tom, že zmizení diamantů rozházených volně po ulici jejich majitelem a jejich následné zmizení byla krádež. Nebyla. Pokud dám svůj majetek volně všanc takovým způsobem, že je více než snadné pro kohokoliv ho získat, nejdná se o krádež ale o rozdávání. Digitalizací čehokoliv rozhazujete svůj majetek po ulici. Je možné ho snadno kopírovat a sdílet. Kýmkoliv bez překonání jakýchkoliv zábran (jak se píše v každé pojistné smlouvě). Pokud požadujete ochranu takového majetku, musíte být vy ten první, kdo ho chrání. Promítejte filmy v kinech, hrajte muziku na koncertech. Nedigitalizujte. Nenapomáhejte volnému šíření. Nechtějte, aby stát vytvářel zákony, dle kterých se bude každému občanovi, který se na ulici shýbne pro ležící diamant usekávat ruka.  

Ten příklad s diamanty je vtipný, trefný...

... a nepřímo se dotýká důležitého aspektu ochrany duševního vlastnictví, o kterém jsem nepsal (z nedostatku místa) - totiž reálné vymahatelnosti práva.  I Váš příklad nezpochybňuje vlastnictví diamantů - dokonce ani poté, co se rozsypou po ulici. Nezpochybňuje ani nelegitimitu vlastnictví toho, kdo se  sehne a i přes křik nebožáka si diamant přivlastní. Udělá to ne proto, že by to bylo morální či legální, ale jednoduše proto, že se naskytla příležitost a majitel se nemůže příliš bránit. Určitá část právní teorie říká, že existuje jen takové právo, které si jeho nositel umí reálně vymoci. Lidově se tento fakt překřtil na "právo silnějšího". Právo silnějšího je jen jakési proto-právo, které převládá spíše jen na společenských okrajích nebo počátcích nějakých epoch, postupem času bývá vždy nahrazeno právem zralým, skutečným, respektujícím i hledisko spravedlnosti. Nyní - na počátku informační éry - tvůrci svá digitalizovaná díla opravdu neumí efektivně bránit. Zatím jen hledají efektivní prostředky, které by korespondovaly s dobou a jejími technologiemi. Podobně jako onen majitel rozsypaných diamantů jim nezbývá jen křičet a bezmocně se dívat, jak si je kolemjdoucí cpou do kapes. Proto je na ulici těch diamantů tak málo. Protože opravdu jen šílenec by je tam sypal. Příjde doba, kdy tvůrci naleznou efektivnější ochranu svých děl. Způsob, jak získat protihodnotu za své diamanty. Potom bude mít smysl jimi ulice zasypávat a my budeme chodit po diamantových chodnících  :))

A Vás někdo nutí konzumovat

A Vás někdo nutí konzumovat audiovizuální produkci, že trh s ní považujete za diktát? Násilím Vás vlečou do kina a pak Vás nutí za to platit? Kdyby všichni příznivci pirátských stran neměli o tu produkci zájem, tak proč by je u všech všudy trápila existence autorských práv? Pokud nechápete, jak došlo k posunu od umělecké produkce za kus žvance k existenci zábavního průmyslu, prohlubte znalost historie, tyhle informace jsou dnes snadno a legálně dostupné. A pokud se Vám snad po těch starých časech stýská a chcete konzumovat pouze umění provozované za kus žvance, pak vězte, že tu možnost máte i dnes! Navštěvujte malá alternativní divadla, choďte na koncerty garážových kapel! Máte v tom naprostou svobodu, takového umění je dost a dost. Jo že se Vám tohle umění nezamlouvá? Že byste radši místo do divadla šel na nejnovější film z hollywoodské produkce? Tak si znovu přečtěte ten článek. Jestli Vám nestačí současná alternativní produkce, co Vás u všech všudy vede k názoru, že budete šťastnější, když jiná než alternativní produkce nebude existovat? On totiž ty hollywoodské filmy nikdo zadarmo točit nebude.

A nenutí.

Už někdy někomu bylo vráceno vstupné za nový přehypovaný hollywoodský blockbuster? No nebylo. A o to jde. Proč bych měl platit za něco co není dobré, napobavilo mne to a jen mi to ukradlo 2 hodiny času.PLatíte v restauraci předem? No neplatíte. Protože aby jste zaplatil musí vám dát jídlo , které Vám chutná, tzn je takové jaké slibují. U filmu né. Tam je to zaplať kolik chem my, koukej nebo nekoukej, bav se nebo nuď a polib nám prdel. Tento přístup není dlouhodobě udržitelnej. Nekonečné vytahování zajíce z pytle až po zaplacení. Když si něco objednám po internetu můžu to vrátit když to nevyhovuje mému očekávaní založenému na tom co jsem si o tom přečetl. U filmů neexistuje ochrana spotřebitele. V historii nenacházím jinej důvod proč tomu tak je, než politiké lobby, které se buduje již od počátků hraného filmu. Čím si toto odvětví zasloužilo toto výsadní postavení na volném trhu. Že ať natočím co natočím, stačí když na to zaplatím reklamu, tak každý kdo se na to chce  kouknout musí zaplatit? Bylo by fér platit až po představení. Z restaurace taky občas někdo uteče bez zaplacení i když mu to chutnalo. Ale taky plno lidí jídlo vrátí když je špatné. ALe většina zaplatí a dá i něco navíc, pokud je i příjemná obsluha. Tzn Vaše argumenty, jsou takové, když nechceš utrati peníze za sračky tak raději do kina nechoď vůbec. No to je rada, kterou určitě každýfilmový producent ocení. Prostě doba jde dopředu a lidi dál nebudou akceptovat aby se knim každej mohl chovat jako k úplnejm debilům.  Tzn filmovej průmysl to bude muset akceptovat a prodávat spotřebitelům svojí produkci tak jak chtějí, nebo zanikne a bude nahrazen jiným. Já už to mám dávno vyřešené, platím si kabelovku s placenejma kanálama. A v životě jsem si nesosnul z netu film , kterej by neběžel  dřív nebo později na kabelovce , kterou si platím. A nevidím sebemenší důvod, proč bych si měl kupovat předraženou kopii filmu za 700 kč na BD v hodnotě 5 korun.  KDyž by byl film v době premiéry na netu v plné kvalitě klidně bych za něj dal 50-100kč.  Jinak kolem 50 kč. Jako v půjčovně.  Živej koncert nebo živé divadlo je každé originál. Ale kopie je vždy kopie a nestojí nic jen mechanické okopírování. Nechcete snad tvrdit, že by měl mít filmovej průmysl garantovanou cenu kopie 1000kč Ať je trh 500 MIO,2  MLD nebo 20 MLD spotřebitelů. To by asi ekonomicky nefungovalo. Teda pro filmovej průmysl ano, ale pro zbytek světa by to bylo EE.Tzn lidi pirátí, protože jim nevyhovuje cena a distribuční model. Řešení je snad jasné.  Zákazník náš pán. 

Umění bylo vždy odkázáno na milost jeho konzumentů.

Vůbec nechápu jak došlo k vývoji od umělecké produkce za kus žvance či za pár kaček vybírané po představení do klobouku dle uvážení konzumenta této produkce, k plošnému diktování cen a zákonem vymáhané umělěcké daně. Možná je na čase vrátit se k dobrovolnému vybírání do klobouku podle vlastního prožitku z konzumace umění. POZN: nemá smysl to porovnávat se software, který má pro zákazníka jasně valuovatelnou hodnotu a z toho je většinou tvořena  cena ovlivněná ještě situací na trhu.Trh s audiovisuální produkcí prakticky neexistuje, jen diktát.

Stručnější a přitom mnohem přínosnější,

než celý původní článek. Lépe už to snad ani shrnout nejde.