„Íránu byla oficiálně doručena výstraha. Měli by být vděčni za tu hroznou dohodu, kterou s nimi Spojené státy uzavřely,“ tweetoval nedávno Trump po íránském raketovém testu. Slovy o dohodě narážel na jednání, která v roce 2015 ukončila letité spory o íránský jaderný program. Dohoda ruší protiíránské sankce výměnou za zpomalení jaderného programu. Program je stále přísně monitorován a nesmí být vojensky zaměřen.
„Írán nereaguje dobře na výhrůžky, tlak a sankce, ale reagujeme velmi dobře na vzájemný respekt,“ řekl k vyjádření prezidenta Trumpa ministr Zaríf. „Jaderné zbraně vyrábět nebudeme, tečka,“ doplnil. Jaderné zbraně by podle něj nepřispěly ani k bezpečnosti Íránu, ani k bezpečnosti jiných zemí.
Zcela jiný pohled na Blízký východ na mnichovské konferenci nabídl izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman, podle něhož region čelí třem výzvám - Íránu, Íránu a Íránu. Znepokojují ho ambice Íránu týkající se jaderných zbraní i balistických střel, jakož i snaha Teheránu podkopávat režimy v dalších blízkovýchodních zemích jako je Bahrajn, Jemen, Libanon či Saúdská Arábie. Mezinárodní společenství by podle něj mělo vůči Íránu postupovat mnohem razantněji.
Lieberman se vyslovil také pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu vytvořením dvou samostatných států. Vyžadovalo by to podle něj ale výměnu území i obyvatelstva.
Zaríf také navrhl, aby země Perského zálivu vytvořily skupinu, která bude pravidelně jednat o problémech regionu. Odsoudil použití chemických zbraní v Sýrii. Írán přitom patří k zemím podporujícím režim syrského prezidenta Bašára Asada, který je v minulosti použil.