8. února 2018 6:16 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Palác, univerzita i pošta. Jak Češi stavěli na Slovensku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Sanatorium dr. Kocha v Bratislavě (1928–1930) je společným dílem Plečnikova... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sanatorium dr. Kocha v Bratislavě (1928–1930) je společným dílem Plečnikova... | foto: WWW. SANATORIUMKOCH. SK

V minulých dílech krátkého seriálu tato rubrika představila slovenské rodáky, kteří zanechali svou architektonickou stopu v českých zemích. Nastal čas seznámit se také s českými architekty, kteří dlouhodobě působili na Slovensku. Dnes si připomeneme čtyři osobnosti, jejichž tvorbu mimo jiné formoval i fenomén slovenské architektury Dušan Samo Jurkovič.

Nejstarší z nich byl architekt a stavitel Jan Pacl (1877–1938). Po absolvování stavební průmyslovky působil nejprve v Praze, kde je jeho dílem například dvojice modernistických domů s ateliéry Josefa Mařatky a Antonína Slavíčka v ulici Na Výšinách v Bubenči. Průčelí obou budov projektoval Kotěrův žák Jan Mayer. Paclovým dílem je například i školní areál na náměstí Svobody v Bubenči.

Když se Jan Pacl později spřátelil s Dušanem Jurkovičem, společně založili v Bratislavě projekční ateliér, v němž navrhli ve dvacátých letech řadu budov pro slovenskou metropoli nebo pro Turčianský Sv. Martin na severozápadě Slovenska (od roku 1950 se město jmenuje pouze Martin). Samostatnou Paclovou prací je letní rezidence T. G. Masaryka v Bystričce u Martina. Jde o sice poněkud těžkopádnou, ale pohodlnou vilu s velkou zahradou, kterou její současný majitel pietně upravil, včetně části interiérů, v nichž najdeme i několik plečnikovských detailů z Pražského hradu – například kliky ve tvaru šakalích hlav.

Palác, univerzita, banka

Dalším Čechem, působícím na Slovensku, byl architekt František Krupka. Narodil ve Skutči na Chrudimsku v roce 1885. Studoval nejdříve v Praze, poté na vídeňské uměleckoprůmyslové škole, tamní technice a v mistrovské škole prof. Friedricha Ohmanna na umělecké akademii. Později také právě Ohmannovi asistoval při úpravách nového císařského paláce v Hofburgu.

Poté se přestěhoval do Bratislavy, kde získal místo v nově založeném Památkovém úřadu, jemuž šéfoval Dušan Jurkovič. Právě jemu pak pomáhal na prováděcím projektu mohyly Milana Rastislava Štefánika na Bradle.

Ústřední budova bratislavské Univerzity Komenského
Detail Krupkova Zemského úřadu v Užhorodu na území tehdejší Podkarpatské Rusi

V roce 1922 si založil v Bratislavě vlastní projekční kancelář a podařilo se mu získat významné zakázky. Jednu z nich představovala stavba budovy policejního ředitelství. Ještě významnější byl ale návrh budovy Slovenské univerzity (dnes Univerzita Komenského) na Šafárikově náměstí. Obě stavby, jež patří k významným dominantám slovenské metropole, Krupka pojednal ve stylu moderního klasicismu.

Další stavby pak navrhl pro Užhorod v Podkarpatské Rusi. Byly to budovy Zemského úřadu a Národní banky, která svým pojetím nápadně připomíná Engelovy dejvické paláce v Praze. Na výzdobě těchto staveb se podíleli i čeští sochaři, například Břetislav Benda. Autor této stati před časem obě stavby navštívil a byl potěšen, v jak dobrém stavu dodnes jsou, včetně všech původních detailů. Jejich autor zemřel v roce 1963 v Praze.

Kostel, pošta

Třetím projektantem byl petrovický rodák Josef Marek (1889–1965). Ten po studiích na brněnské průmyslovce prošel praxí u Dušana Jurkoviče a pak se stal posluchačem Jana Kotěry na pražské akademii. Poté se přestěhoval na Slovensko, kde působil v Bratislavě a Trnavě.

Jurkovičův vliv nezapře právě Markův evangelický kostel pro posledně jmenované město. Jeho pozdější tvorbu již ovlivnil především funkcionalismus, jak je patrné na budově trnavské pošty nebo bytovém komplexu Avion ve slovenské metropoli. Po válce se Marek věnoval převážně urbanismu, poslední léta svého života strávil v Brně.

Vila, hotel

Nejmladším z dnes připomínané čtveřice byl Plečnikův oblíbený žák z pražské uměleckoprůmyslové školy Jindřich Merganc. Ten se narodil v roce 1889 v Žamberku. Po skončení první světové války odešel do Bratislavy, kde navrhl ve spolupráci s dalším Čechem Otmarem Klimešemve stylu národního dekorativismu několik staveb, na nichž je patrný – zejména v detailu – vliv jeho učitele.

Plečnikova „šakalí“ klika v letním domě TGM  v Bystričce u Martina, který navrhl architekt Jan  Pacl

Tak jako většina Plečnikových žáků i Merganc postupně přechází k avantgardnímu funkcionalismu, jak je patrné na Dvořákově bratislavské vile nebo lázeňském hotelu Palace v Piešťanech. Nejvýznamnější realizací je Kochovo sanatorium v Bratislavě z let 1928–1930, na němž Merganc spolupracoval s Jurkovičem. Toto dílo spojuje prvky tradiční architektury s avantgardními motivy.

Po válce pracoval Jindřich Merganc v bratislavském Spoj projektu, zemřel v roce 1974.

Čtveřice českých architektů, kteří v meziválečném období působili na Slovensku, patří k výrazným osobnostem tamní kulturní scény. U nás je bohužel jejich dílo málo známé. Zasloužilo by si větší pozornost.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.