Veřejnoprávnost stejně jako privatizace pozemků byly předčasné

Nacistické Německo nemohlo revitalizovat také proto, že nacismus byl systémově vyřazen z medií. Možná skupinka nadšenců si mohla diskutovat, odznaky měnit. Ne tak u nás s bolševickým komunismem zejména zhoubné verze osmašedesítnické s "lidskou tváří". Iluze nejsou vina, vina je uvíznutí v nich a vnucování druhým. Internet veřejnoprávní sektor uhlídat nemůže, dílem tam ustřižen, dílem vysokoprahový. V rámci sledovanosti se přešlo na marketing, spíše podprahový, spíše product placement. Osoba pro diváka se volí podle prodejnosti, stejně témata musí vyhovovat obecně oblíbeným omylům. Rozhoduje PR akce, serioznost, věrnost věci jsou daleko v řadě priorit. Styl reklamního vysílání potom destruuje i volební proces, divák je naladěn na zábavu, filmovou tvorbu, kdo není bavič, je mrtev. Podle toho potom politika vypadá, sbor šašků.

Kdo není bavič, je mrtev

Schwarzenberg s čírem snad ještě žije, nebo ne?

reklama pronikla do politiky

Je to smutné,ale spousta lidí volí podle tváří.Blb s načesanou patkou u nich pak vzbuzuje větší důvěru,než plešatý s urovnanými myšlenkami.I proto bych zakázal sponzorování stran.Každá strana by si měla vystačit s členskými a státními příspěvky.Lidi by se pak nemuseli potkávat na každém rohu s naaranžovanými tvářemi manekýnů,kteří podvědomě podsouvají voličům svou tvář,potažmo stranu,kterou reprezentují.Voliči by museli více přemýšlet nad sliby,kteří jim před volbami politici slibují. 

Souhlasím se zdůvodněním, se závěrem ne

V textu s vámi naprosto souhlasím. Škoda, že pojednání je napsáno dost těžkým slohem. Nemyslím ale, že správný závěr z toho je, že "veřejnoprávnost byla předčasná". Poválečné Německo také spoléhalo na veřejnoprávnost, ale spoutanou pravidly a zákony, které a) byly nekompromisní a jasné, b) byly vynucovány, a tedy i převážně dodržovány. (Dříve) státní a veřejnoprávní charakter v Česku má z hlediska výsledků činnosti, výběru lidí a poměrů na pracovišti v českých podmínkách nevýznamný rozdíl, srovnejme např. s poměry ve veřejné správě (= státní):  nejsou lepší než ve veřejnoprávních médiích. Jestli nějaký rozdíl je, pak asi spíše pozitivní v institucích s veřejnoprávním statutem. Kdybyste se spolehnul čistě jen na soukromá média, byla by výsledkem  mnohem větší masáž názorů, zploštění úhlu pohledu a ignorace společensky důležitých témat. Viz zkušenosti z Volejte řediteli, politických diskuzí komerčních televizí, plitkosti komerčních rádií a masově oblíbených seriálů komerčních televizí,  komerční masírování napříč soukromými médii atd.