Film Hmyz, který by se měl začít natáčet letos na podzim, připravuje jeden z nejvýznamnějších českých filmařů současnosti Jan Švankmajer spolu s producentem Janem Kallistou už téměř pět let. Natáčení by mělo trvat 35 až 40 natáčecích dní.
Film má celkový rozpočet 45 milionů korun. Už dříve byl projekt podpořen deseti miliony ze Státního fondu kinematografie a více než devíti miliony od Česká televize. „Zhruba dva miliony dali partneři ze Slovenska a také náš osobní vklad není zanedbatelný,“ dodal k financování v rozhovoru pro ČTK producent Jaromír Kallista.
Animátor a režisér Jan Švankmajer (nar. 1934) má na kontě téměř tři desítky krátkých a šest celovečerních filmů, za které získal desítky cen na domácích i mezinárodních filmových festivalech. Na karlovarském festivalu převzal v roce 2009 Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, předloni mu tam předala prestižní cenu Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). Celosvětově uznávaný představitel pozdního surrealismu ve svých filmech kombinuje loutkařství, animaci a prvky hraného filmu. K jeho nejznámějším dílům patří Něco z Alenky (1988), Lekce Faust (1994), Spiklenci slasti (1996) nebo Otesánek (2000). Zatím poslední celovečerní Švankmajerův film byl v roce 2010 Přežít svůj život.
Snímek Hmyz má být černou groteskou, jejíž scénáře napsal Švankmajer už v roce 1970, tehdy ho však který však tehdy barrandovské studio nepřijalo. Jeho základem byla filmová povídka využívající některé části z Čapkova díla Ze života hmyzu.
Děj filmu Hmyz se odehrává v hospodě na malém městě. Je zavřeno, židle jsou na stolech. Na věšáku visí hmyzí šatičky - sukénka z krepového papíru, papundeklová a pestrá motýlí křídla a černé lesklé krovky. V koutě sedí šest ochotníků; režisér, Růžena, pan Václav, pan Borovička, ajznboňák Kopřiva a slečna Jitka. „Během zkoušky se prolnou životy ochotníků s osudy Čapkových postav. Režisér Cvrček umoří pana Václava, milence své ženy. Panu Borovičkovi se podaří převtělení do chrobáka tak přesvědčivě, že opustí nadobro svoji lidskou podobu. Během zkoušky se rodí i umírá, čas nehraje roli. Vše se odehrává na pozadí Čapkovy hry, kde se hmyz chová jako lidi a lidi jako hmyz,“ uvedl k příběhu Kallista.
Podle Švankmajera je hra Ze života hmyzu hrou misantropickou. „Můj scénář tuto misantropii prohlubuje, jako se prohlubuje podobnost člověka s hmyzem a této civilizace s mraveništěm,“ charakterizoval to. Také by se podle něj nemělo zapomínat na poselství Kafkovy Proměny.
