Velmi informativní článek, díky.
Především proto, že ukazuje problém i poté, co se řekne "a", protože samotné "b" bývá špatně, a žádné "c" většinou už nikdo promyšlené nemá. Chci říci, že rychlá řešení jsou většinou špatná.Z článku vyplývá, že i v jiných, specifických podmínkách (Japonsko) by mohlo fungovat to, co se stalo i jinde, že totiž organizovaný zločin vystoupil ze zákulisí ("second line"), odkud jen tahal za nitky, a vstoupil do politiky ("first line"), kde na něj spadla i veřejně vyúčtovatelná odpovědnost, což jí paradoxně pomohlo se více kultivovat, aniž by přitom nastal ten děsivý efekt "bezprizorních gangsterů" (protože ti pochopitelně vstoupili se svými bossy do státních služeb).Takové věci se ostatně dějí v menším či větším měřítku průběžně a téměř všude, nemusí to být jakuza, může se to tvářit jako politická strana, ale vykazovat shodné rysy. (Proto se člověk nemá divit určitým věcem: při pohledu z tohoto úhlu je pak mnoho věcí pochopitelnějších; i u nás.)Ale i tento proces je na generace. Netrpělivost, jíž se vyznačují necivilizované národy, plodí revoluce či rychlá řešení. A tento článek přispěl k důrazu na trpělivé a důsledné promýšlení problému.