Hypotéza tajemného valu vznikla už v 70. letech. Nelze ji sice považovat za zcela prokázanou, ale je stále zajímavá. Předpokládá, že lidé hodnotí své umělé nápodoby (např. roboty) podle jejich míry podobnosti s lidským druhem. Jak se míra podobnosti zvětšuje, roste i míra kladných lidských emocí při vnímání robota. Ale jen do určité míry. V jistém okamžiku se trend láme. Lidská reakce na nápodoby podle hypotézy klesá až k negativním emocím, aby těsně před metou dokonalé podobnosti opět stoupla k maximu. Že na této hypotéze něco bude, naznačuje i výzkum Shawna Steckenfingera z Princetonu. Ten zjistil, že reakce opic makaků při interakci s jejich počítačovými nápodobami odpovídají předpokladům teorie tajemného valu. Opice pohlížely déle na své schematické rafické nápodoby v nepřesných barvách než na propracovanější počítačové portréty. V případě fotograficky přesných obrazů se trend znovu obrátil.
Karikatura lepší portrétu
SVĚT OČIMA VĚDY
Neosvobodili nás jen Sověti a Američani. Loupeže, vraždy či znásilňování byly běžné, říká historik
Jak může skončit válka na Ukrajině? Mluví se o výměně kusu země za vstup do NATO i hrozbě „třetího majdanu“
Lobbisté uspěli, Češi přijdou o plně hrazené léky. Podle právníka ministerstvo ignoruje výroky soudů
Za guláš už přes 200 korun. Restaurace vysvětlují, proč od začátku roku opět zrychlily zdražování jídla i nápojů
Tajná česká mise do Sýrie: delegaci prozradil snímek v agentuře. Proč jednala s Asadovým režimem?
KŘEČEK: Osvobodili nás i sovětští vojáci. Připomínejme si, co by bylo s našimi životy, kdyby k nám nepřišli
Pronájem výrobního/skladovacího areálu Sněžka
Jugoslávská, Náchod - Staré Město nad Metují