Na všech jsou dívky z Českého Krumlova a Českých Budějovic. Fotografie jsou jak solitérní, tak vyjadřují příběhy. Řekla to autorka, která fotí 20 let, nově i moderní architekturu. Výstava potrvá do 11. února 2018.
Název, v překladu „Nový holky“, je inspirován nápisem na nevěstinci, kolem kterého jezdil kurátor Radek Wohlmuth v Dolní Vltavici na Šumavě. Nové snímky jsou podle něj oproti starším civilnější. Kolekce s několika desítkami fotek je z malé části i neformální retrospektivou.
„Ani nové snímky, které nově charakterizuje minimální líčení a větší zaměření na příběh až po filmovém způsobu, neztrácejí nic ze své přirozenosti a sex-appealu,“ řekl Wohlmuth. Na snímcích jsou vesměs ženy, které se focením neživí. Některé fotky jsou v minicyklech s názvy Příběh sochařky, Ulice, Zoufalé ženy dělají zoufalé věci nebo Letní den.
„Kamkoli přijdu, tak se snažím fotit místní holky. Krumlovačky, holky z Českých Budějovic, jsou fakt krásné, i když to se dá říct o celé České republice. Snažila jsem se s nimi navázat kontakt a ze začátku se hodně styděly, na můj vkus až moc. Nevím, jestli to bylo mojí osobou, anebo tím, že jsou lehce prudérnější. Ale už si na mě trošku zvykly, mám v diáři spoustu jmen a telefonních čísel, můžu si vybrat, už se mě tolik nebojí,“ řekla Tereza z Davle, jež žije posledních pět let v Českém Krumlově.
Město zapsané na seznam UNESCO se pro ni stalo domovem. Je tam spokojená, davy turistů nevnímá. „Vezmu si psa, vypnu hlavu a prostě se procházím podél vody, chodím uličkami, kterými turisté nechodí. Ta místa mám mnohem radši než hlavní tah, který spojuje náměstí s hradem,“ řekla fotografka, jež vystavovala v několika evropských zemích i USA. Podle svých slov je zaškatulkovaná jako fotografka aktů, ale fotí i zátiší nebo poslední rok a půl nově také moderní architekturu.