PRAHA Prezident Václav Klaus a Česká národní banka nabádají vládu Petra Nečase, aby vyjednala v Bruselu výjimku z povinnosti přijmout euro. K převzetí společné měny jsme se zavázali už při vstupu do EU v roce 2004, protože jsme si na rozdíl od Britů a Dánů nevyjednali výjimku.
Klaus a ČNB mají dojem, že je vhodná doba říct si o ni, až se teď bude na německou žádost otvírat Lisabonská smlouva a bude se do ní vkládat permanentní záchranný mechanismus pro krachující země eurozóny. „Mohu potvrdit, že pan prezident se v tomto smyslu obrátil na premiéra a ministra financí,“ řekl LN prezidentův kancléř Jiří Weigl. Informaci o Klausově nápadu první přinesl server iDNES,cz. „Požádal nás, ať to zvážíme. Je ale nulová šance to prosadit. Politické náklady by byly obrovské. V EU není nic zadarmo,“ říká premiér Petr Nečas. „Chápu motivy pana prezidenta i pánů z ČNB, ale my tu výjimku fakticky máme už dnes. I když de iure máme povinnost euro přijmout, nikdy to udělat nemusíme a nikdo nás k tomu nemá sílu donutit,“ dodává.
Česko zatím nesplňuje podmínky vstupu do měnové unie a politici ani euro nechtějí. To ale zemi nezbavuje povinnosti to v budoucnu udělat. Když ve středu začala vláda projednávat, jak se k záchraně krachujících zemí eurozóny na prosincovém summitu postaví, Petr Nečas i Miroslav Kalousek už měli Klausův dopis. Pak se začalo vyjednávat, jakou pozici by měla vláda hájit.
Permanentní záchranný fond, který má začít platit od roku 2013 a je základem evropské dluhové unie, se na žádost německé kancléřky dohodl už v říjnu. Detaily se ale dolaďují. Není jasné, jak se na fondu mají podílet nečlenové eurozóny, kteří ale mají povinnost do ní dříve či později vstoupit. „Shodujeme se, že bychom neměli mít povinnost nic platit, dokud v eurozóně nejsme. Na záchranu stejně přispíváme přes náš podíl v MMF,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek.
Pak si vzal slovo viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Upozornil, že centrální banka zpracovala analýzu, jak se z povinnosti euro přijmout zbavit. Analýza inspirovala i prezidenta. Je postavená na jednoduché logice: podmínky v eurozóně se od chvíle našeho vstupu do EU zásadně změnily. Tehdy nebyla povinnost nikoho zachraňovat, ale evropské právo zakazovalo finanční pomoc jedné země jiné. To padlo v květnu při pomoci Řecku.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
A teď už se ze záchrany rovnou stává systém, který má být přímo vepsaný do Lisabonské smlouvy. Proto jde podle Klause a ČNB o úplně jinou měnovou unii, než do jaké jsme se zavázali vstoupit. „Samozřejmě že je to úplně jiná unie. My ale můžeme mít ekonomiku v pořádku, splňovat všechny podmínky a třeba sto let tam nevstoupit,“ míní Nečas.
Vláda debatu přerušila a vrátí se k ní příští týden. Snaha o vyvázání se z eura je velmi výbušným tématem. Přichází totiž ve chvíli, kdy je budoucnost společné měny ve vážném ohrožení. Ve chvíli, kdy investoři velmi přecitlivěle až hystericky reagují na každou nepříznivou informaci, by česká snaha o vyvázání mohla mít silný dopad. Proto jsou členové vlády tak opatrní a nechtějí se k debatě vyjadřovat.
Krizí zasažená eurozóna by teď naopak potřebovala, aby se hlásili adepti na vstup, což by mohlo zvýšit její silně zasaženou důvěryhodnost. K přijetí se ale chystá jen malé Estonsko. Nikdo další neprojevil zájem rychle nahradit svou národní měnu za euro. Podle informací z diplomatických kruhů se před časem Němci snažili k rychlému členství přesvědčit Poláky.
Premiér se obává, že bychom pro výslovnou výjimku těžko získali souhlas dalších šestadvaceti zemí Unie. „V EU se velmi tvrdě vyjednává. Zaplatili bychom třeba tím, že by se nám zhoršily podmínky pro čerpání strukturálních fondů nebo fondů pro zemědělce. Centrální banka má velmi dobré právní a ekonomické postřehy, ale trochu jí chybí zahraničněpolitický pohled,“ říká Nečas.
EUROEVROPA V NESNÁZÍCH
Po akcích na záchranu krachujícího Řecka a Irska se seznam ohrožených zemí stále rozšiřuje. Už tam nejsou jen Portugalci a Španělé, ale začíná se mluvit i o Belgii a Francii.
