První obětí přeskupování sil na krajní pravici jsou republikáni Miroslava Sládka (SPR-RSČ). Od republikánů odpadla velká část jejich moravské organizace v čele s místopředsedou strany Jiřím Dufkem. Ten bude již v podzimních parlamentních volbách dvojkou na kandidátce DS v Olomouckém kraji. Podle odborníků je ale brzký vznik silné a sjednocené ultrapravicové strany hodně nepravděpodobný.
Jednání mezi odpadlíky a zástupci DS probíhala podle Dufka „průběžně“. Definitivně se ale rozhodlo až tuto sobotu na vzájemné schůzce v Olomouci. „My jako moravské zemské vedení jsme se rozhodli, že je nutné spojit síly, protože takzvaná ultrapravice je roztroušená do malých skupinek, které samy nemají šanci,“ řekl LN Dufek, který byl ještě v červnových eurovolbách šestkou na kandidátce republikánů.
Podle předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase nebude za jeho stranu kandidovat jen Dufek, ale hned několik bývalých republikánů. „Přešla k nám olomoucká organizace republikánů a jsou tam ilidé ze zlínského a jihomoravského kraje. Jde o poslední zbytky aktivních lidí ze SPR-RSČ,“ tvrdí Vandas. Do Dělnické strany odpadlíci podle něj ještě nevstoupili. „To je otázka budoucnosti. Zatím se rozhodli, že budou na našich kandidátkách,“ dodává Vandas.
Ke slučování s Dělnickou stranou dochází zjevně proti vůli šéfa republikánů Miroslava Sládka, který odpadlíky na stranickém webu označil za „ukradenou filiálku tentokrát hajlující o sto šest“.
Na stránkách republikánů se Sládek ostře pustil i do Vandasovy Dělnické strany. „Dneska stačí kdejakému pošukovi, který omdlívá, jen se ho dotkne policajt, pár vět, a již má zajištěnu obrovskou reklamu v televizi,“ připomněl Sládek červnový incident, kdy při zásahu policistů proti pochodu radikálů v Mostě zkolaboval místopředseda Dělnické strany (DS) Petr Kotáb.
Spojit se přímo s šéfem republikánů se LN nepodařilo. Sládkova žena Laura ovšem do telefonu na adresu odpadlých straníků prohlásila: „Již nejsou členové, mají pozastavené členství.“
I přes přetáhnutí velké části moravských činovníků SPR-RSČ si odborníci nemyslí, že by se z Dělnické strany mohl stát hegemon české ultrapravice. „Pokusů o sjednocení na krajní pravici bylo od roku 2000 již několik. Žádný z nich ovšem úspěchem neskončil,“ řekl LN politolog Jan Charvát. „Nejednotnost a roztříštěnost je chronickou nemocí české krajní pravice,“ dodal Charvát.
Ultrapravičákům podle Charváta chybí ke sjednocení a skutečnému úspěchu hlavně charismatický vůdce: „Takovou osobností byl svého času Miroslav Sládek. Teď je ale spíše karikaturou sebe samého. Tomáš Vandas s největší pravděpodobností potřebné charisma nemá a nikoho takového nevidím ani mezi místopředsedy dělnické strany.“
V eurovolbách hlasovalo pro Dělnickou stranu přes procento všech voličů. Díky tomu strana dosáhla na příspěvek od státu.
