Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Čím Čechy uhranul Most!. Politicky nekorektní seriál očima expertů

Kultura

  5:00aktualizováno  6:00
Komediální televizní hit Most! skončil, ale mluvit se o něm bude ještě hodně dlouho. Čím to, že si takovou pozornost získalo právě dílo, jež se nebojí dělat si legraci z nás všech? Jak jsou na tom ostatní české seriály a dočkali jsme se pořadu, který může měnit náš svět?

Parta z Mostu. Seriál Most! (2018) Režie: Jan Prušinovský. foto: Česká televize

Satirický seriál Most!, jehož poslední díl tento týden odvysílala Česká televize, lámal rekordy. Každý díl zhlédlo v průměru jeden a půl milionu diváků, což z něj dělá jeden z nejúspěšnějších seriálů veřejnoprávní stanice posledních let. Ve sledovanosti předběhl Čtvrtou hvězdu, Dabing Street nebo Trpaslíka. Výjimečný je také z hlediska odložené a internetové sledovanosti, tedy pozdějšího zhlédnutí mimo vysílací čas, jež navýšila živé sledování o téměř padesát procent. Proč oslovil takové množství diváků zrovna tento zcela politicky nekorektní seriál, jenž se nebojí dělat si legraci z Romů i transsexuálů a průmyslový Most popisuje jako místo, „kde se bojí bílí černých, hloupí chytrých, Češi Němců, muži žen, heterosexuálové transsexuálů, Mostečáci Litvíňáků“?

Zásluhu na tom má hned několik faktorů. Za prvé jsou seriály čím dál tím populárnější. A to nejen na českých stanicích, připomíná Irena Reifová z Institutu komunikačních studií a žurnalistky Fakulty sociálních věd s tím, že například v žebříčku sledovanosti internetové televize Netflix je celovečerní film Roma, jeden z kandidátů na letošního Oscara za nejlepší snímek, až na jedenácté příčce. Ty první obsazují právě seriály nebo talkshow.

„Když to srovnáme se situací před deseti lety, jsou seriály mnohem sledovanější než dříve,“ navazuje Tomáš Vyskočil, zakladatel webu o seriálech Edna.cz a autor čerstvě vydané knihy 200 nejlepších seriálů všech dob, který o dnešní době mluví jako o zlatém věku seriálů. Odkazuje tak nejen k tomu, že seriály mají čím dál tím širší obecenstvo, což pozoruje na svém webu, ale i k narůstající produkci komerčních a veřejnoprávních televizí.

Postavu Dáši v seriálu Most! hraje Erika Stárková.
Luďan se pere. Seriál Most! (2019).

Úspěšné seriály především ze Spojených států nacházely cestu k českým divákům hlavně ilegální cestou přes internet. Webové platformy ještě posílil nástup takzvaných streamovacích služeb, jako je zmiňovaný americký Netflix nebo HBO Go či český Stream.cz. Televizní producenti tak stáli před otázkou, jak odliv diváků zastavit.

„V prostředí formovaném tímto tlakem se zjistilo, že nejúčinnějším způsobem, jak diváky udržet u televize, jsou velmi intenzivní příběhy,“ vysvětluje Reifová. „Příběhy, které se neodbudou jednorázově, ale jsou kontinuální a repetitivní.“

Televizního diváka tyto formáty nejen kotví v čase, ale také ho nutí se k televizi pravidelně vracet. Aby si seriály diváka udržely, potřebují také silný a dostatečně vnitřně členitý příběh, připomíná Reifová. Příkladem takového seriálu je podle ní americké fantasy Hra o trůny, jehož děj je natolik komplikovaný, že si dokáže udržet divákovu zvědavost až do posledního dílu. Podle Reifové pomáhá i jejich klipovitost, tedy délka a způsob vyprávění příběhu, která je atraktivní zejména pro mladší diváky. Kratší stopáž totiž vyvolává v divákovi dojem, že je sledování časově méně náročné než u klasického filmu. Na druhou stranu může vést k takzvanému „binge watching“, tedy způsobu konzumace seriálů, kdy divák za víkend zhlédne celou sérii o několika epizodách najednou. I seriály s delší stopáží si však mohou diváka udržet. „K oblíbeným postavám se lidé vracejí raději, než objevují ty nové,“ připomíná Vyskočil.

Oblíbenost seriálů má i česká kulturní specifika, která objasňují, proč právě Most!, jenž proslul hláškami jako „Dycky Most“ nebo „On není rasista, on je jenom debil“, vyvolává v divácích, kteří normálně seriály ani nesledují, takové nadšení.

Most! navazuje na české komediální seriály, jako jsou Kosmo, Trpaslík, Čtvrtá hvězda, Okresní přebor, Dabing Street nebo třeba Vodníci, jež podle Reifové spadají do kvalitní seriálové tvorby vzniklé po roce 2010. „V 90. letech se česká televizní tvorba vyrovnávala s přejímáním a adaptací žánrů, které se u nás předtím netočily a nebyly ani známé,“ vysvětluje. V té době u nás vznikalo jen malé množství originální produkce a většina seriálů se přejímala ze zahraničí. Stačí připomenout například seriály Dallas, Dynastii, Beverly Hills 90210 nebo Melrose Place. „Po roce 2000 se objevila generace televizní tvorby, která se tyto druhy seriálů pokoušela vyrábět sama. Začalo to seriály Rodinná pouta a Ulice.“

Seriál do značné míry stojí na svébytném vyprávění o tom, co v roce 2019 obnáší být transsexuálem.

Právě před deseti lety nastal v české seriálové tvorbě významnější obrat. Kromě mainstreamových seriálů pro masy, jako jsou nekonečné seriály nebo klasické kriminálky, začali tvůrci přicházet i s takovými, jež mají hlubší společenský přesah.

„I u nás se teď začínají točit daleko zajímavější seriály než před deseti nebo dvaceti lety a výběr je najednou velký,“ souhlasí Vyskočil a odkazuje tak k fenoménu takzvané quality TV, na kterou si televizní diváci u nás museli počkat.

Takto nazývaná televizní produkce je charakteristická nejen větší finanční náročností, ale také obsahovým přesahem, který nemá za cíl diváky jen pobavit, ale nutí je nad sdělením a jednotlivými postavami přemýšlet. K nám ze Spojených států, kde má své kořeny, přišla s více než dvacetiletým zpožděním.

Proč potřebujeme komedii

Druhým faktorem, který je mimo stoupající popularitu seriálů a kvalitnější produkci zodpovědný za úspěch seriálu Most!, je jeho komediální forma. I přesto, že Most! pojednává o palčivých tématech, jako jsou vyloučené lokality, chudoba nebo problematika transgenderu, je to právě jeho sázka na nekorektní humor, která z něj činí na české poměry tak jedinečný televizní počin.

„Říká se, že Češi jsou smějící se bestie a že si dokážou udělat drsný humor sami ze sebe, což není ve světových poměrech obvyklé,“ připomíná Vyskočil a poukazuje tak na skutečnost, že čím více půjdeme na západ, tak to s politickou nekorektností bude slabší a že podobný seriál by nemusel projít všude stejně hladce jako u nás.

Michal Isteník s Martinem Hoffmanem v seriálu Most!

„U nás je velký odpor k patosu,“ připojuje Reifová. „Pokud chceme předat nějakou hodnotu, ať už uměleckou, nebo společenský koncept, jako je například rasismus, musí to mít formu komedie,“ dodává a doplňuje, že do tohoto žánru se řadily i filmy, které se v 90. letech vyrovnávaly s komunistickou minulostí. „Tak například Pelíšky – ty jako by předestíraly to, že pokud má česká společnost něco strávit, tak to musí být komedie.“

Českým divákům komediální žánr zkrátka vyhovuje – alespoň ve chvíli, kdy má mít dílo nějaký přesah. „Patos, moralizování, poučování, mentorské předkládání hodnot, to v české kultuře neprojde,“ tvrdí Reifová. „Možná to může mít souvislost s direktivním řízením společnosti před rokem 1989 v alergii na vážnost a nedostatek odstupu.“

Že je humor při řešení závažných témat české kulturní a společenské specifikum, potvrzuje i Vyskočil: „Nedovedu si představit, že by takový seriál natočili v Americe. Možná by vznikl, ale musel by dopadnout nějak pateticky.“

Humor je jedním z klíčových faktorů úspěchu nejnovějšího díla tvůrčího dua scenáristy Petra Kolečka a režiséra Jana Prušinovského, kteří na české obrazovky přinesli i jiné komediální seriály, jako jsou Čtvrtá hvězda nebo Okresní přebor.

„Mně to vždycky v životě fungovalo, když jsem se k věcem postavil s humorem,“ řekl režisér Prušinovský, jenž se scenáristou Kolečkem spolupracuje už na několikátém projektu, v rozhovoru o seriálu Most! na romské zpravodajské televizi Romea.tv. A funguje to nejen u něj, ale také u velké spousty diváků.

„Nejprogresivnější je na seriálu asi to, že černý humor aplikuje na všechny typy aktérů, kteří se tam objevují,“ míní Reifová. „Nešetří rasisty, Romy, neziskový sektor, aktivisty, homosexuály ani homofoby. Kumulace stereo- typů, se kterými tvůrci v seriálů operují, je dost nevídaná.“

Tomáš Vyskočil vidí přesah seriálu Most! ve schopnosti tvůrčí dvojice opustit příjemný „hřejivý pelíšek“, tedy záměrnou nekonfliktnost a korektnost, se kterou jsme se do této chvíle potkávali u většiny českých seriálů.

Ne všem se však Most! svou komediální formou trefil do noty. Některé uráží jeho vulgárnost, některým zase nepřijde v pořádku pojednávat o vážných tématech formou místy až drsné satiry. I takovýto komentář se objevil pod facebookovým příspěvkem České televize, jenž lákal diváky na další díly: „Divím se, že to veřejnoprávní televize vůbec vysílá, a ještě k tomu před desátou. Za chvilku se bude vysílat porno k sobotnímu obědu, ne?“ podělil se jeden z uživatelů sociální sítě.

„Myslím si, že tvůrci chtěli v první chvíli natočit zábavný seriál a rozhodli se pustit do citlivého tématu. Nemyslím si ale, že by překročili hranici,“ brání Vyskočil seriál před argumenty, zda v některých scénách či u některých postav nešli tvůrci s humorem za hranu, a připomíná, že u zábavních a komediálních formátů platí pravidlo: čím větší extrém, tím lépe. Na jeho stranu se staví i romská aktivistka a novinářka Alica Sigmund Heráková, která letos plánuje spuštění romské internetové televize.

Luďkova exmanželka Ilona s přítelem. Seriál Most! (2019).

„Patřím mezi velké fanoušky, protože mám ráda hraniční humor. Jsem typ diváka, co má rád věci, které jdou přes hranu,“ vysvětluje Heráková. „Zároveň ale rozumím tomu, že Most! nejde všem takzvaně do vkusu, a také Romům, kteří se vůči němu vymezují.“

Zafungovala i citlivá témata

Třetí faktor, který stojí za úspěchem Mostu!, je samotný výběr témat, se kterými se v sérii pracuje a která jsou pro českou společnost do jisté míry citlivá – především vztah většinové společnosti a romské menšiny. Seriál je podle Herákové výjimečný tím, že pracuje s romskou postavou jinak, než bylo doposud zvykem. „Most! zobrazuje Romy v rámci komediálního žánru, který má potenciál mít velký divácký dosah. Není to dokument nebo umělecky laděný film. Je to mainstreamový formát, v jehož rámci je zachycena hlubší psychologie romské postavy,“ vysvětluje, proč je podle ní seriál v české televizní tvorbě tak výjimečný. Poukazuje mimo jiné na to, že romské postavy v Mostu! jsou většinou nositeli pozitivních vlastností.

Nedostatečná reprezentace Romů v českém televizním prostředí trápila i scenáristu Jana Prušinovského, který na Romea.tv řekl: „Mojí ambicí bylo dostat Romy do primetimu České televize, protože jsem si říkal: To jsou tak živí lidé, prostě patří do naší společnosti. Proč hrají jen v uměleckých filmech?“ Romská postava Franty, kterou ztvárnil herec Zdeněk Godla, je v rámci českého seriálového a filmového prostředí skutečně výjimečná. Nejen že je téměř jako jediná v seriálu kladná, ale také není vystavěna na zaběhlých stereotypech a předsudcích.

V rámci debat, jež odstartovaly v podstatě hned po odvysílání prvního dílu a které se podle Reifové vyrovnají jen těm, které nastaly po repríze socialistického seriálu 30 případů majora Zemana, se ale mluví i o tom, zda seriál svým vyzněním stereotypy a předsudky týkající se nejen Romů, ale i transsexuálů, nezaměstnaných a sociálně vyloučených jen nepotvrzuje.

„Když se člověk podívá na podrobnější mechanismus, jak humor v seriálu funguje, tak bych řekla, že to stereotypy neprohlubuje,“ míní Reifová. Podle ní je třeba sledovat, jak jsou nekorektní dialogy distribuované po jednotlivých typech postav. „Když postava, která je primárně trouba, říká věc X, tak se nejedná o prohlubování teze X. Je totiž navázaná na velmi problematickou postavu.“

Skládka a Čočkin. Seriál Most! (2019).

Záleží však na tom, kdo se na seriál dívá a jak nad ním přemýšlí, připomíná Heráková. „Lidé, kteří čtou mezi řádky a rozumí nadsázce, chápou, že se koukají na komediální žánr, a předsudky jim to neprohloubí,“ míní. Zároveň však připouští, že seriálu chybí hlubší kontext, což u některých diváků může mít zcela opačný efekt. „Musí se mluvit o tom, proč se to děje, proč nejsou lidé zaměstnaní, že za to můžou bariéry ve vzdělávání a tak dále,“ přemítá Heráková o chybějícím kontextu.

V debatách se objevila i otázka, zda seriál může náš svět změnit – třeba soužití Čechů a Romů nebo pohled na transsexuály. „Nebylo by správné na seriál přenášet odpovědnost, kterou mají mít jiné instituce a aktéři, politikové a jejich voliči,“ připomíná Reifová. „Pokud společenská změna nenastane, nemůžeme to přičítat tomu, že seriál nezafungoval. My jsme nezafungovali.“

Přestože seriál nemůže mít až „revoluční společenský potenciál“, jak říká Vyskočil, může změnit vnímání jednotlivých diváků. A to je přece to nejlepší, co se může v populární kultuře stát, souhlasí Reifová.

Ať už si divák ze seriálu Most! odnese cokoliv, jedno mu upřít nelze. Diváci se dočkali seriálu, který do veřejného prostoru přinesl témata, o nichž se dosud mluvilo jen okrajově nebo v rámci specifických žánrů. Stačí připomenout například seriál České televize Lynč, jenž běžel v průběhu několika týdnů před premiérou Mostu! a který s romskou tematikou také pracoval. U diváků však tak velký ohlas neměl – epizody sledovalo průměrně jen půl milionu lidí.

„Seriál Most! otevřel stavidla,“ míní Heráková. Jaký bude mít reálný dopad a zda se i po jeho skončení budou lidé hrdě hlásit ke svému vnitřnímu Mostečákovi a debatovat o do této chvíle zapomenutém hornickém městě, které hlášku „Dycky Most“ vzalo za vlastní, jisté není.

Stoprocentně jistá je ale skutečnost, že se po dlouhé době na obrazovky Čechů dostal seriál, který má vtip, lehkost, nadsázku, ale hlavně velký společenský přesah, jenž otevírá prostor pro zlepšování stávající situace. A to nejen v Mostě.

I když u nás Čechů patos prý nefunguje, po odvysílání posledního, osmého dílu se možná vyplní slova scenáristy Jana Prušinovského, která pronesl v rozhovoru na Romea.tv: „Byl bych rád, kdyby to ve výsledku mělo efekt zklidnění. Proto jsem ten seriál dělal. Pořád si myslím, že všichni jsme si rovni. Nikdo není víc a nikdo není míň.“

Autor:

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...