Když s mírným zpožděním dorazily na hlavní pódium jedny z hlavních hvězd dne Jamiroquai, což bylo k desáté hodině večerní, jako by se nad areálem Dolních Vítkovic rozsvítilo slunce. Klasikové mixu eletronické a živě hrané hudby, pracující s funkovými rytmy, soulovými vokály, nakažlivými popovými melodiemi i až jazzově sofistikovanými motivy dostali zaslouženě do varu sušící se publikum.
Kapela hrála přesně jak švýcarské hodinky a mezi hudebníky trochu mimózně pobíhal v typické čelence jejich předák Jay Kay. Začalo se stejně jako na aktuálním albu Automaton skladbou Shake It On. Novinkovým repertoárem kapela poměrně šetřila, vsadila spíš na starší kusy, nechyběly samozřejmě klasické hity jako Little L, Space Cowboy, Runaway nebo Emergency on Planet Earth. Po ryze hudební stránce byla show Jamiroquai výbornou tečkou za festivalem.
Po anglických klasicích ovšem na hlavní scéně ještě program do pozdní noci dotáhli neméně divácky úspěšní a vděční Justice, u nichž padesát procent působivosti tvořila světelná show. jejich mix různých stylů, na které se dá tancovat, létá po pomyslné sinusoidě: chvíli ubíjejí zcela banálními, tuctovými rytmy a zvuky, které ale najednou, po jedné nebo několika minutách probarví zajímavý rytmický přechod, často poměrně agresivní zvukový nápad nebo zpěvná melodie. Pro ctitele promyšlenější hudby je to málo, ale pro taneční finále festivalu byl výběr učiněn správně. Ostatně, nějaká ta „tucka“ na závěr je na Colours už tradicí.
Tancovat se ale před hlavním pódiem dalo už zvečera, kdy tady vystoupila kapela Afro Celt Sound System, tedy představitelka world music, které se prestižním zařazením do programu letos dostalo největší pozornosti dramaturgie. Mezi jejich elektronickými beaty vysoko převládala „rukodělná“ práce, zejména oproti jejich prvnímu vystoupení na Colours před několika lety. Jejich dudy a africké bubny jsou na první pohled bizarním, ve skutečnosti velmi autentickým hlasem dnešního multikulturního světa.
Jediným zástupcem Čechů na hlavní scéně v poslední den Colours of Ostrava byl David Koller se svým vynikajícím bandem, který zahrál v největší výhni zkraje odpoledne. Přestože diváci i kapela nemohli nebýt unaveni, Kollerovi se podařilo hlediště rozezpívat několika největšími hity a rozhodně potěšil i skvěle zahranými méně prvoplánovými písněmi.
Přes večerní nepřízeň počasí byl i poslední den Colours of Ostrava po dramaturgické a organizační stránce špičkový. Kromě hvězd na hlavních pódiích bylo možné si vyhledat alternativu v podobě návštěvy vystoupení vlastně jakéhokoli žánru, od folku přes tvrdý rock po striktně taneční DJské rytmy. To vše ve vesměs skutečně špičkovém podání. jak je ostatně u tohoto festivalu už dlouhá léta zvykem.