15. března 2019 12:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Dream Theater opět u kořenů. Nové album je čistá esence skvělých muzikantů

Metalová kapela Dream Theater je jednou z hvězd festivalu Masters od Rock. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Metalová kapela Dream Theater je jednou z hvězd festivalu Masters od Rock. | foto: Reprofoto

LOS ANGELES Dream Theater, jedna z nejlepších progmetalových kapel světa, vydala své čtrnácté studiové album. I když není úplně všechno zlato, na co tihle muzikanti za svou téměř pětatřicetiletou kariéru sáhli, tentokrát je rozhodně důvod k oslavám. Distance over Time přináší jejich specifický zvuk v té nejčistší podobě.

Dream Theater, jedna z nejlepších progmetalových kapel světa, vydala své čtrnácté studiové album. I když není úplně všechno zlato, na co tihle muzikanti za svou téměř pětatřicetiletou kariéru sáhli, tentokrát je rozhodně důvod k oslavám. Distance over Time přináší jejich specifický zvuk v té nejčistší podobě.

Dream Theater jsou kompletně složeni z tak skvělých muzikantů, že by se neztratili ani mezi příležitostně vznikajícími superskupinami. Třeba kytarista John Petrucci je nejčastějším hostem Joa Satrianiho a Steva Vaie na pravidelné G3 Tour, představení nejtechničtějších kytaristů světa.

Pokračovatelé odkazu Pink Floyd

V 80. letech vznikli Dream Theater jako jeden z prvních zástupců progresivního metalu, který kombinuje metalovou dravost s pseudoklasickými oblouky progrocku. Dodnes se dají označit za asi nejúspěšnějšího pokračovatele odkazu Pink Floyd. Brzy si vybudovali specifický zvuk založený na Petrucciho bravurních sólech, podporovaných klávesami, a na hlasu Jamese LaBrieho s mimořádným rozsahem. Ani basa a bicí nezůstávají v tomhle koktejlu pozadu. Kombinace mnohaminutových meziher a dojemných akustických tišin je specifická zvláště pro jejich dosud nepřekonaný majstrštyk, album Metropolis Pt. 2: Scenes from a Memory, označené magazínem Rolling Stone za nejlepší progrockové album historie.

Zvuk kapely dovedla do dnešní podoby alba vydaná na počátku nového tisíciletí. Akustika ustoupila poněkud tvrdší kytaře, písně se zkrátily, i když i na Distance over Time figuruje více než devítiminutový kousek, hudba se zpřístupnila širšímu publiku, aniž by ztratila cokoli ze své velkoleposti.

Novinka přichází po albu The Astonishing, monumentálním, více než dvouhodinovém sci-fi opusu napsaném samotným Petruccim. Ten fanoušky poněkud rozdělil, novinka ale přichází jako deska, která se zavděčí všem v tom nejlepším slova smyslu.

Na Distance over Time může posluchače jen máloco překvapit. Kapela zařadila předchozí počin do položky „experimenty“ a pokračuje v cestě vytýčené dřívějšími tituly. John Petrucci a Jordan Rudess (klávesy) dokázali i počtrnácté přijít se skvělými epickými sóly, Jamesi LaBriemu to zpívá jako zamlada. Jde o klasickou řadovou desku. Není příliš koncepčně pospojována, střídá tvrdší songy (Paralyzed) s rozmáchlými aranžmá, která se po právu zařadí do zlatého fondu kapely (Fall into Light) a hravě proplouvá mezi žánry od téměř čistého heavy metalu po rozmáchlé progresivní kompozice.

Při stopáži pod hodinu plyne album svižně kupředu ve vítaném protikladu ke svému předchůdci. Jsou zde i hluchá místa – v druhé polovině přichází lehký stereotyp, který ale vždy včas naruší zajímavý prvek, ať už náhlý výstup Rudessových kláves do popředí (zvláště na začátku bonusové písně Viper King), či záznam na konci nejdelší písně At Wit’s End, který má nejspíš evokovat (a snad jí opravdu je) návštěvu nahrávacího studia během tvorby alba.

I v tom se muzikanti vrátili ke kořenům, když se na několik měsíců zavřeli ve studiu a bydleli spolu, což není u kapel takového formátu zrovna pravidlem. A ta energie, radost z toho, že společně tvoří hudbu, kterou milují, je na desce opravdu znát. Je až neuvěřitelné, že je stejná jako před necelými čtyřmi dekádami.

Distance over Time není přelomové dílo, nezařadí se na špičku diskografie kapely, ale je to poctivá a rozhodně povedená „řadovka“ se vším, co k tomu patří. Někomu může chybět alespoň náznak snahy o stylový progres, o ozvláštnění zaběhnutých vzorců, ale veskrze pozitivní ohlas ukazuje, že fanoušci od Dream Theater naopak nyní požadují čistou esenci jich samých – a kapela jim ji ráda dopřeje. Určitě si tím uvolní prostor pro další, rozmáchlejší experimenty, ale do té doby by se klidně jedna nebo dvě podobné nahrávky určitě neztratily.

Dream Theater:
Distance over Time

Vyd. Inside Out Music 2019

David P. Stefanovič, hudební publicista

Advantage Consulting, s.r.o.
SPECIALISTA FAKTUR s NJ i pro ABSOLVENTY!

Advantage Consulting, s.r.o.
Praha
nabízený plat: 28 000 - 35 000 Kč

Najdete na Lidovky.cz