Běloruský podnikatel Anatolij Krasovskij beze stopy zmizel 16. září 1999. Jeho manželka Irina nepochybuje, že jej má stejně jako mnohé další na svědomí běloruský režim v čele s prezidentem Lukašenkem, proti němuž Krasovskij vystupoval. Příběh manželství zakončeného nesnesitelnou nejistotou, co přesně se Anatolijovi stalo, se stal námětem inscenace Běloruského svobodného divadla, jejíž síla k divákům pronikne i jen prostřednictvím krátkých ukázek v dokumentu Kuráž.
Bělorusko zakázalo dovoz výrobků automobilky Škoda a kosmetiky Nivea. Byly proti mistrovství světa v Minsku |
Ten v pondělí zahájí program letošního festivalu Jeden svět, který se koná online a ve dvou navazujících podobách potrvá do 6. června. Nejprve přinese premiérové projekce vybraných filmů spojené s debatami a poté, od 20. května, nabídne na platformě Jeden svět online ke zhlédnutí celkem 101 filmů.
Brutalita režimu i naděje
Zahajovací dokument Kuráž, jenž byl zařazen i do programu letošního Berlinale, natočil režisér Aliaksei Paluyan, který se (pro nás dosti symbolicky) narodil v roce 1989. Nyní je mu tedy přes třicet a v jeho rodné zemi stále vládne tuhá diktatura; i když se film Kuráž věnuje z velké části aktuálním událostem loňského roku, tedy mohutným a násilně potlačovaným protestům, zachycuje také atmosféru a důsledky celé té úmorné nekonečnosti totalitní reality.
  |
Dalo by se to (samozřejmě s velkou licencí) přirovnat k situaci, kterou ve své nové knize Listopád líčí Alena Mornštajnová. V Bělorusku však nejde o fikci, ale o skutečnost s tragickými dopady. Bezdůvodné zatýkání, brutální potlačování odporu, ničení životů a zastrašování se intenzivně dotýká také členů zmiňovaného Běloruského svobodného divadla v Minsku. Příběhy a dialogy jeho členů, současných či bývalých, pomáhají divákům pochopit, v jaké situaci se běloruská společnost nachází. Střet s režimem pak přibližuje množství výmluvných scén z demonstrací, v nichž se kromě děsivé brutality moci ukazuje také naděje.
„Jedna z nejemotivnějších scén ve filmu je moment, kdy se tisíce lidí pokojně vydaly k parlamentu. Byl to naprosto úžasný pocit stát uprostřed toho obrovského zástupu, který je zároveň tak mírumilovný,“ líčí režisér. „Najednou se z budovy vyhrne celá armáda ozbrojenců a každému je jasné, že v parlamentu není ani jeden politik, jen vojáci. Ale pak se několik žen k vojákům vydalo a začaly jim dávat květiny. A ti vojáci, kterým bylo tak kolem dvaceti, si ty květiny vzali! Ženy je na oplátku začaly objímat. Náhle měli všichni pocit, že ti ozbrojení rekruti jsou na straně lidí. Na krátkou chvíli to vypadalo, že by to tak mohlo být! Že teď by se mohlo v mé zemi všechno změnit.“
Že je čekání na změny v Bělorusku bolestně dlouhé a zatím bohužel nekončí, dosvědčuje i cena Homo Homini, kterou uděluje společnost Člověk v tísni a letos jsou jejími laureáty čtyři zadržovaní členové běloruské lidskoprávní organizace Vjasna.
Vyhoštění 18 diplomatů z Česka má zakrýt snahu o převrat v Bělorusku s podporou USA, tvrdí ruský poslanec |
„Je tomu přesně patnáct let, co Václav Havel předal cenu Homo Homini Alesi Bjalackému z lidskoprávní organizace Vjasna se slovy o své víře, že to i pro Bělorusy brzy dobře dopadne. Bohužel ani dvě stě padesát dní od voleb v roce 2020 a začátku masových protestů tomu tak není,“ připomíná Veronika Mítková, ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni.
Vypadáváš, zní téma ročníku
Jeden svět uvádí snímky v celkem v 15 tematických kategoriích. Ta hlavní se letos jmenuje Vypadáváš a chce reflektovat realitu, kterou mnozí lidé denně zažívají v pandemickém světě.
Dalšími sekcemi jsou mezinárodní i česká soutěž, tradiční kategorie Máte právo vědět a Cesty ke svobodě nebo tematické výběry Stáří vpřed!, Sex náš vezdejší či Zemětaje. Součástí programu je i kategorie Ruský standard, která se snaží přinést plastický a stereotypů zbavený obraz Ruska.
Z PROGRAMU JEDNOHO SVĚTA ■ 10. května – předání ceny Homo Homini, projekce zahajovacího snímku Kuráž a diskuse s režisérem Aliakseiem Paluyanem a dalšími hosty ■ 11. května – jednou z uvedených premiér bude dokument o imámce, právničce, spisovatelce a aktivistce v oblasti lidských práv Seyran Ates: Sex, revoluce a islám, protagonistka se poté zúčastní debaty ■ 12. května – projekce filmu Digitalizovaný předsudek o předpojatosti počítačových algoritmů. V debatě promluví protagonistka filmu, docentka na Newyorské univerzitě Meredith Broussardová ■ 13. května – debata s otužilkyní a potápěčkou Kiki Boschovou, která se představí v dokumentu Ponor ■ 14. května – projekce snímku z kategorie Stáří vpřed! nazvaného Pořád mě bereš. Šest příběhů z Finska doprovodí debata s režisérkou filmu Anu Kuivalainenovou ■ 15. května – hostem jedné z debat bude protagonista oceňovaného dokumentu Nová šichta Tomáše Hisema ■ 16. května – režisérka Kateřina Hager představí svůj časosběrný dokument Manželství Akce budou streamované na sociálních sítích festivalu a na platformě Jeden svět online |
