Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Jak se žije v dánském blahobytu. Proč seriál Vláda sleduje Clintonová i Cameron?

Kultura

  6:00
PRAHA - Hlavní scenárista dánského seriálu Vláda, který nyní uvádí Česká televize, se rozhodl, že napíše příběh o nejnudnějším tématu: o politice. Dramatický příběh fiktivní dánské premiérky fascinuje diváky v 70 zemích, sleduje ho Hillary Clintonová i David Cameron. Překladatelka seriálu Helena Březinová popisuje, proč je Dánsko světovou velmocí televizní tvorby.

Sólo pro premiérku. Hrdinka seriálu Vláda Birgitte Nyborgová (Sidse Babett Knudsenová) si musí zvyknout na politické hry, kde vládnou muži. foto: Česká televize

LN: V 90. letech se k nám dostal dánský seriál Larse von Triera Království o bizarních postavičkách v nemocničním komplexu. Postupně si dánské seriály získaly diváky po celém světě – čím je tak zaujaly?
Byla to velmi šťastná konstelace: Trierův seriál otevřel cestu dalším projektům. Vedení hlavní dánské veřejnoprávní televize DR1 tehdy pochopilo, že televizní tvorba může být stejně kvalitní jako filmová. Producenti začali vyhledávat talentované režiséry na státní filmové škole v Kodani, jeli také do Ameriky, aby okoukli, jak se točí slavné seriály. Nakonec vytvořili originální mix – k americkým vzorům přidali dvě základní pravidla: hlavní scenárista svobodně rozvíjí vlastní vizi, byť má k ruce spoluscenáristy. Zajímavé je, že Dánové mají téměř romantickou představu o tvůrčím géniovi, kterému se nesmějí klást překážky a jehož nápady je třeba ctít. Další dogma, které se v dánských seriálech dodržuje, je dvojí zápletka. Nikdy nejde jen o jeden příběh, ale je tam vždy několik dalších rovin. Například v krimiseriálech se nelíčí pouze detektivní pátrání, ale je tu i detailní pohled na každodenní život dánské společnosti.

HELENA BŘEZINOVÁ

Narodila se v roce 1974. Vystudovala dánštinu a němčinu na FFUK, kde přednáší skandinávskou literaturu. Překládá z dánštiny, například knihy současné autorky Helle Helle či seriály Zločin, Most a 1864.

Překladatelka Helena Březinová

LN: Adam Price je autorem scénáře dánského seriálu Vláda, který nyní uvádí Česká televize. Původně měl úspěšnou kuchařskou show, proč se pustil do psaní scénáře o politice?
Jednou mu v posilovně kdosi řekl, že neví, proč by měl chodit k volbám. A tak si Price umanul, že napíše napínavý seriál na nejnudnější téma, které se ale bytostně týká všech. Politika nudí skoro každého, navíc dánská politická scéna je po celé dvacáté století stabilní, střídají se tu menšinové vlády, kdy se jednotlivé strany musejí dohodnout. Adam Price nikdy nepracoval v politice ani jako politický komentátor. Říká, že je prostě zvídavý čtenář novin. On je autorem základní linie seriálu Vláda, ale měl k ruce několik důležitých spolupracovníků. Jedním z nich je například režisér Tobias Lindholm, který napsal scénář například k filmu Hon. Tohle drama bylo nominované v roce 2014 na Oscara.

LN: Když se řekne seriál o politice, tak to není vlastně úplně přesný popis. Price do Vlády zakomponoval příběhy o rodině, médiích, uprchlících, ekologii...
V každé epizodě se řeší konkrétní problémy, které dánská společnost dobře zná. Jednou je to téma uprchlíků a integrace, jindy diskuse o dánských vojácích v Afghánistánu nebo kvalita zdravotní péče. A je zajímavé, že Vláda přilákala Dány k obrazovkám, ale taky je inspirovala, aby diskutovali o problémech, které se jich bezprostředně týkají. Každou neděli se na něj dívalo skoro 1,7 milionu diváků, což je třetina obyvatel Dánska. Prodal se do šedesáti zemí po celém světě, velký úspěch měl hlavně v Británii, kde byl dokonce vysílán v původním znění s titulky, což se stává málokdy.

LN: Čím si vysvětlujete zájem zahraničních diváků? Přece jen dánská politika je na hony vzdálená pátrání komisařky Lundové, hlavní postavy slavného seriálu Zločin.
Vláda líčí obecně srozumitelná témata jako dobro, zlo, pravda nebo intriky, ale zároveň je specificky dánská, a tím je exotická. Diváky zajímá, jak funguje tamní společnost, například rovnoprávnost mezi pohlavími, jaká je výchova dětí nebo to, že studenti své učitele oslovují křestním jménem. Postupně se dozvídáte, jak se v Dánsku žije, a přemýšlíte o kladech a záporech života v tomhle státu blahobytu. Seriál ale nikdy nevidí dané téma černobíle, nahlíží na ně z několika stran, a divák si tak může udělat svůj vlastní názor.

LN: Vláda je sice fiktivní příběh dánské premiérky Birgitte Nyborgové, ale má prý hodně společného s reálnou politikou Dánska. Ovlivnilo to nějak politickou scénu?
Indicie jsou jasné, takže se dá snadno poznat, které strany a události tvůrce inspirovaly. Naprostá většina reakcí byla pozitivní, ale hodně naštvaná byla Dánská lidová strana, která brojí proti uprchlíkům. Zajímavé je, že několikrát seriál inicioval veřejnou diskusi, dvě epizody se dokonce dostaly do parlamentu. První bylo téma kriminalizace zákazníků prostitutek a druhé, typicky dánské, chov prasat, která dánští farmáři doslova ládují antibiotiky. Dánsko je takříkajíc „prasečí monarchie“, chovají tu 13 milionů prasat a je to pro Dány hlavní vývozní artikl. Myslím, že řadu diváků přešla chuť na vepřové maso, když viděli, jak čuníci ve velkochovech žijí.

LN: Birgitte Nyborgová chce zkombinovat náročnou práci i rodinný život, ale brzy zjistí, že za všechno se platí. Zaznamenala jste i negativní reakce na její chování?Samozřejmě, že to není úplně jednoznačné. Ona je klasická workoholička, která kariéře podřizuje skoro všechno, dokonce přiznává, že někdy je šťastnější v práci, protože nemusí řešit problémy v rodině. Autoři Vlády ale chtěli ukázat, že lze nastoupit do takové funkce a neztratit sebe sama. Ve většině zemí to vnímají jako něco neobvyklého, že zemi vede žena matka. Britský Guardian napsal, že Birgitte je druhou nejviditelnější postavou dánské politiky v Británii hned po Knudovi Velikém, který si v 11. století podrobil Anglii. Rok po odvysílání první série Vlády byla zvolena první dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová. Na rozdíl od seriálové hrdinky skutečná premiérka prohlásila, že je vyloučené, aby nepřišla na třídní schůzku svých dcer, protože ve funkci nebude pořád, zato matkou ano. A podle všeho rodinu rozhodně nezanedbávala.

LN: Česká televize uvádí kromě Vlády další dánský seriál, 1864, který se točil u bývalé základny sovětských vojsk v Milovicích.
Tenhle výpravný seriál je nejdražším počinem veřejnoprávní televize DR a přibližuje zásadní událost dánských dějin, jejich „Bílou horu“. Tehdejší nacionalisté se snažili připojit k Dánsku část Německa, ale Bismarck Dány na hlavu porazil. Ole Bornedal, režisér a scenárista seriálu, propojuje tehdejší národnostní boje s těmi současnými, aby divákům předvedl, že nacionalismus je z podstaty zlo. Jenže Bornedalův scénář, byť prodchnutý obrovským humanismem, působí dost černobíle a prvoplánově, a seriál 1864 byl tak v Dánsku přijat mnohem chladněji než Vláda, protože předkládá předem jasná řešení a nedává vlastně žádný prostor pro diváka.