Píseň Ni Chikondi (O lásce) nabízí chytlavou a zároveň kvalitní směsku popu, hip hopu, afrických inspirací a jazzových harmonií. Na skladbě se spolu s Kurtrem Rosenwinkelem podíleli i další špičkoví jazzmani, pianista Aaron Parks a trumpetista Dave Douglas, ale hlavně talentované děti ze sirotčince Mthunzi v zambijském hlavním městě Lusaka.
Ke vzniku nahrávky, která vydělává peníze na výuku, hudební nástroje a vybavení nahrávacího studia v centru Mthunzi, přitom vedla spousta nesouvisejících okolností. Celý projekt dala dohromady Michaela Bóková, studentka hudební produkce na brněnské JAMU.
Setkání ve tři ráno v jazzovém klubu
Kytarista a klávesista Kurt Rosenwinkel (47) patří k nejuznávanějším současným americkým jazzmanům. Má za sebou spolupráci s Bradem Mehldauem, Garym Burtonem či Avishaiem Cohenem a samozřejmě dlouhou sérii sólových alb. Michaela Bóková se s ním seznámila čirou náhodou během návštěvy Paříže.
  |
„Potkala jsem Kurta Rosenwinkela na jaře 2016 ve tři ráno v jednom pařížském jazzovém klubu. Představila jsem se jako studující hudební manažerka. Asi dost přesvědčivě, protože mě požádal, ať mu v rámci jeho blížícího se turné domluvím koncert v Praze. To se mi naštěstí podařilo a naše komunikace ohledně koncertu probíhala tak efektivně a přirozeně, že mi pak v Praze navrhl, abych mu pomohla rozjet jeho nové hudební vydavatelství Heartcore Records se sídlem v Berlíně. Této práci věnuji většinu času a energie,“ vysvětluje Bóková.
Ke vzniku charitativní nahrávky vedla další náhoda: „Původně jsem chtěla jet do Afriky jenom pomáhat jako dobrovolnice. Ale protože jsem se uvedla různým organizacím jako nadšená stážistka hudebního vydavatelství, pár telefonátůmě dovedlo až k nahrávacímu studiu v Mthunzi Centre. Pak už jsme vytvořili projekt v podstatě na míru.“
„Jazz aid“
Kurt Rosenwinkel tedy natočil rytmiku a instrumentální základy písně, se kterými Michaela vyrazila naměsíc do Zambie. Během několika workshopů pak sestavila dvacetičlenný sbor z dětí žijících v centru Mthunzi, vybrala interprety rapových pasáží a natočila veškeré vokály.
„Hravou formou jsme rozebrali všechny vrstvy písničky, děti byly neuvěřitelně snaživé a ponořené do práce. Samy si napsaly texty jak v angličtině, tak ve svém rodném jazyce nyanji, a dokonce sborový refrén,“ upřesňuje producentka.
Když autor hudby slyšel výsledek, nešetřil nadšením: „Je úžasné, jak děti reagují na muziku. Výsledek navíc dokazuje, jak skvělé věci dokážeme všichni společně vytvářet,“ uvádí Rosenwinkel v tiskové zprávě.
Další instrumentální stopy přidali zmínění jazzmeni Aaron Parks (hráč, kterého zvali ke spolupráci Terence Blanchard či Joshua Redman) a Dave Douglas (SF Jazz Collective, John Zorn) v Americe. Výslednou nahrávku pak dal v Londýně dohromady zvukový inženýr a také muzikant Paul Stacey, známý spoluprací s Oasis či Black Crowes i z vlastní kapely Lemon Trees.
Pomoc zambijskému „hudebnímu centru“ pro sirotky se tak stala sympaticky globální.
Mohlo by se zdát, že „jazz aid“ firmičky Heartcore Records představuje jen malou kapku. Jenže jde o přesně ten druh charity, který dává dlouhodobý smysl. Nikoliv o jednorázovou pomoc „za nic“, jejíž efekt se brzy vytratí, ale o předání know-how a o profit z výsledku vlastní práce afrických dětí.
Podobných projektů plánuje vydavatelství Heartcore víc, protože jeho protagonisté „vědí, že hudba má neuvěřitelný potenciál pomáhat, a jsou připraveni jej patřičně využít“. Ovšem label má na starosti i „řádnou“ Rosenwinkelovu produkci. Jako první počin vydal loni album Caipi, s jehož repertoárem inspirovaným brazilskou hudbou vystoupí Kurt Rosenwinkel také u nás, 18. dubna v Sono Centru v rámci JazzFestBrno.
„Děti byly neuvěřitelně snaživé a ponořené do práce. Samy si napsaly texty jak v angličtině, tak ve svém rodném jazyce nyanji, a dokonce sborový refrén,“ upřesňuje producentka.
