Film tvoří převážně dosud nepublikované archivní záběry z celé Evropy a Ruska, zároveň je vyprávěn pohledem jednoho z okupantů, potažmo jeho praneteří, režisérkou snímku.
Ruské velvyslanectví popírá účast Koněva na okupaci 1968, starosta Prahy 6 si za textem stojí |
„Prvotní inspirací vzniku filmu byla potlačená rodinná historie. Konkrétně historie mé vlastní rodiny. Když jsem ji na Ukrajině navštívila, objevila jsem alba, ve kterých byla ze starých fotografií nůžkami vystřižena jedna postava. Trvalo nějakou dobu, než jsem se dopátrala alespoň fragmentů příběhu, který se má rodina pokusila vymazat,“ uvedla Kryvenková.
„Důležité pro mě bylo ukázat, že v jakékoliv životní situaci existuje opačná strana a není to vždy o absolutní opozici - dobro nebo zlo, oběť nebo vrah, Východ nebo Západ. Uvnitř konstrukce existují živí lidé, kteří trpí. Motivem filmu je i pocit zděděné viny. Viny za něco, co člověk neudělal. Já, a vím, že i mnozí další lidé z bývalého Sovětského svazu, ten pocit máme dodnes,“ dodala.
Pomocí archivních záznamů rekonstruuje režisérka varianty toho, co mohl její prastrýc, jako součást okupačních vojsk, prožívat. Na tuto hlavní linii příběhu se nabaluje i komplexnější zkoumání témat moci, armády, post-traumatického syndromu u vojáků, ale také otázky soucitu a lidskosti jak u okupantů, tak u okupovaného obyvatelstva Československa v individuálním měřítku.
Osm statečných z Rudého náměstí. Česko ocení hrdiny, kteří protestovali proti srpnové okupaci |
„Příběh mého prastrýce by mohl být příběhem kteréhokoliv z mladých vojáků, kteří v srpnu 1968 na tancích stáli. Byly to lidské bytosti v mašinerii války a globálních mocenských bojích,“ dodala režisérka.
Anna Kryvenková je filmová režisérka, střihačka a fotografka. Narodila se v Kyjevě na Ukrajině. Mimo jiné studovala režii alternativního divadla na pražské DAMU. Její filmy a performance byly promítány na mezinárodních festivalech, snímek Potichu jako kometa vyhrál hlavní cenu za nejlepší Experimentální akt na Famufestu 2014 v Praze. Její poslední film Poslechnout horizont získal v roce 2015 hlavní cenu za Nejlepší český experimentální film na festivalu dokumentárního filmu v Jihlavě.
