V singlové verzi vyšplhal až na dvanáctou příčku amerického žebříčku a napřesrok získal dvě Ceny Grammy – za nejlepší současnou skladbu a píseň roku; v témže roce se proto na trhu objevilo druhé album, jemuž dala název právě tato skladba – kromě titulní písně obsahovalo i dvě další písně z Introspect a několik starších nahrávek. Tou dobou už píseň, inspirovanou stejnojmennou knihou kanadského psychiatra a zakladatele transakční analýzy Erica Bernea z roku 1964 (česky vyšla pod názvem Jak si lidé hrají již v roce 1967), měla ve svém repertoáru řada zpěváků.
Svůj hlas jí propůjčili třeba Petula Clark, Waylon Jennings, Jerry Lee Lewis či Dolly Parton, v budoucnu ji bude zpívat i DJ Bobo. Celosvětový úspěch skladby kritizující různé formy nenávisti, pokrytectví, krutosti a nesnášenlivosti pronikl i do tehdejšího Československa. Petr Spálený ji už koncem roku 1968 zpíval s kapelou Apollobeat, vedenou jeho bratrem Janema překřtěnou z původních Hipps po angažování do divadla Apollo, kde doprovázela mimo jiné Yvonne Přenosilovou či Pavlínu Filipovskou.
Podivný hry lidíHudba: Joe South – Games People Play Na na ná na ná na Já znám tu tvou lásku, Hrdinou prej se stává, Dobře znám tuhle hru zrádnou, Podivný hry to hrává |
Zpočátku ji interpretoval anglicky, brzy se jí však ujal textař Vladimír Poštulka. „Já znám tu tvou lásku / když přísahy skládá / a celý srdce žádá / tuhle zábavu já znám / pár tejdnů je vlídná / pak náhle se zblázní / zbydou jenom slova prázdný / víc se s ní neshledám...“ V tuzemské podobě s názvem Podivný hry lidí jde zdánlivě o skladbu o lásce; avšak není tomu tak.
„Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších písniček,“ tvrdí autor českých slov a dodává: „Jednak se mi vždycky líbila její melodie, především jsem se však do ní pod dojmem tehdejších událostí snažil vpravit určité jinotaje politického charakteru.“ Míněny jsou verše: „Hrdinou prej se stává / ten kdo včas bitvu vzdává / komu čest a tomu sláva / dal si říct kvůli nám.“ Reagovaly na takzvaný Moskevský protokol, který shrnoval výsledek nerovnoprávných jednání mezi ČSSR a SSSR, jež proběhla ve dnech 23. až 26. srpna 1968.
Československá delegace v dokumentu mimo jiné stvrzovala okupaci a tak řečenou omezenou suverenitu země, zavazovala se k postupné normalizaci poměrů na základě marxismu-leninismu, k zavedení cenzury či k prohlášení mimořádného sjezdu KSČ v srpnu 1968 za neplatný. Z šestadvaceti českých a slovenských politiků nepodepsal pouze František Kriegel. K velkému zklamání většiny obyvatel okupované země se pod dokumentem skvěly i podpisy ještě nedávno oslavovaných socialistů s lidskou tváří – prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka, předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského či československého premiéra Oldřicha Černíka.
„Byl jsem naštvaný, že nás ti, kterým jsme věřili, v Moskvě hanebně zradili – a tak jsem jim adresoval slova této skladby,“ tvrdí autor hudebních textů a dnes i článků o jídle. „Ten, kdo zná tuhle hru dávnou / ten se dá cestou správnou / a ti ostatní jenom mávnou / a začnou věřit pohádkám.“ Píseň Podivný hry lidí byla ve Studiu Mozarteum natočena 25. května 1969; na čas zrušená cenzura opět začínala fungovat.
„Byl jsem přesvědčen, že tenhle text nemůže projít – bylo přece jasné, o čemje a komu je určen. Naštěstí byla schvalovací komise tak hloupá, že to pustila, což mě samotného překvapilo,“ diví se ještě dnes Vladimír Poštulka. Ostatně i Petr Spálený píseň zpívá dodnes: „Vláďův text nejen reagoval na tehdejší dobu, ale zároveň přinášel nadčasovější slova – kdyby byl otevřenou politickou kritikou, možná bych ho za nadšené reakce publika párkrát zazpíval v roce 1968, ale brzy by byla písnička zakázána a následně zapomenuta.
Takhle jsem ji zpíval celou normalizaci – někteří tušili její skutečný smysl, pro jiné to byla jen pěkná skladba o lásce...“ Ostatně, je to i v písni samotné: „Ta hra útěchu dává / léta úroky sklízí.“
Nej hity každé pondělíPříště - Poutníci: Panenka |