Od té doby, co Věra Chytilová natočila své Sedmikrásky, uplynulo dost vody, ale dívek, které se nějak ne a ne stát platnými členkami společnosti, je zjevně stále dost. V lecčem se tyhle dva filmy samozřejmě liší, ale v hravé stylizaci, která koneckonců v obou případech skrývá závažnější sdělení o stavu společnosti, jsou si blízké.
MELANCHOLICKÁ DÍVKANěmecko 2019 Režie: Susanne Heinrichová |
Melancholická dívka Susanne Heinrichové ve filmu bez děje, rozděleném do krátkých kapitol, proplouvá vesměs absurdními situacemi, které často pramení z faktu, že momentálně nemá kde bydlet. Proto se ocitá ve společnosti různých lidí, převážně mužů, a vede s nimi oduševnělé či nonsensové dialogy, někdy vystřihne výstup z rockové opery a jindy se film promění ve videoart. Dívka pracuje na knize, ale nemůže se dostat za první větu druhé kapitoly. Přemýšlí o filmech německé feministické režisérky Helke Sanderové a na otázku, co právě dělá v galerii, odpovídá: „Dekorativně tu postávám.“
Na gauči v travestibaru možná vypadá, jako by čekala na prince, ale ve skutečnosti prý vyhlíží konec kapitalismu. Nechce si pořizovat dítě z nudy. A proč tedy? „Abych z něj vychovala teroristu.“ Melancholická dívka ovšem není destruktivní, je jen cynická – nikoli ironická, protože ironik vše znevažuje, ale cynik je romantik zbavený iluzí, jak dívka připomíná.
Divadelně stylizovaný snímek prošpikovaný zábavnými, vskutku melancholicky pronášenými sentencemi je manifestem unaveného feminismu i hořkým doznáním generace, která nedokáže vybřednout z pasti konzumu a povrchnosti. Možná že Melancholická dívka nakonec neříká zase tolik objevného, ale strávit s ní necelou hodinu a půl je i tak obohacující zážitek.
DAS FILMFESTČtrnáctý ročník přehlídky německých, rakouských a švýcarských filmů se koná od 16. do 25. října v pražských kinech Lucerna, Atlas a Kino 35, v brněnském kině Art, plzeňském DEPO2015 a jihlavském kině Dukla. Nabízí celkem osm programových sekcí. V hlavní sekci Das Filmfest Spezial uvádí vedle Melancholické dívky například Stříbrným medvědem z Berlinale oceněný film Byl jsem doma, ale…, cenami rovněž ověnčené drama Nevrland nebo nejnovější snímek Fatiha Akina U Zlaté rukavice (Der goldene Handschuh). Sekce Rebellion & Revolte představí mj. německého oscarového kandidáta Narušitel systému či drsný film o šikaně a o síle sociálních médií Plavání. Do dob minulého režimu zavedou diváky snímky v sekci Tenkrát na východě, mezi nimi i animovaný snímek Fany a pes. |