28. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Snarky Puppy hrají ódu na pohyb. I přes opakování své posluchače nezklamou

Kapela Snarky Puppy - vizuál. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kapela Snarky Puppy - vizuál. | foto: FB SNARKY PUPPY

PRAHA Na albu Immigrance se americký jamband nechal inspirovat poetikou putování a změn. Zároveň rýpe do politiky.

Majitelé tří cen Grammy, v Brooklynu usazení Snarky Puppy, známí i u nás díky energickému koncertování, nejsou běžná kapela. Jde o volnější muzikantský kolektiv řízený baskytaristou a autorem většiny repertoáru Michaelem Leaguem, k pevnějšímu jádru sestavy se podle potřeby přidávají další muzikanti z okruhu pravidelných spolupracovníků. Album Immigrance patří ke zcela instrumentální části diskografie hudebního spolku. Zvukovou pestrost a zábavnou proměnlivost aranžmá zaručují vstupy dechů, houslí, „exotických“ nástrojů jako arabské loutny oud, blízkovýchodního rámového bubnu bendir či latinskoamerických perkusí. Z nahrávky často slyšíme i více než dvacetičlenný ansámbl.

Právě slovo „proměnlivost“ považují muzikanti v případě alba Immigrance za zásadní: „Celá deska je o pohybu. Snažili jsme se vyjádřit ideu, že vše plyne, mění se, nachází se v permanentním stavu imigrace,“ vysvětlil League. A jedním dechem dodal: „Samozřejmě, titul desky nepostrádá politické podtóny.“ V případě členů Snarky Puppy nejde o levnou intelektuální pózu, ale o pozitivní osobní zkušenost, jak dobře může fungovat (nejen) panamerická kulturní výměna. Proto cítí obavy z dusivé politiky „velkých čínských zdí“: „Osobnosti v kapele samy o sobě reprezentují, co se snažíme vyjádřit hudebně. Hrají tu lidé, kteří přišli z různých míst na světě, přidali svoje síly a přinesli odlišné zkušenosti, což může být krásné a soudržné.“

Zvukové zápisky z cest

„Inspiraci jsme nabrali podobně jako na předchozím albu Culcha Vulcha během cest. Vždy se pokoušíme specifické ideje, odpozorované ve světě, nechat projít naším filtrem a přiřadit do našeho nářečí, přičemž se zároveň snažíme zachovat respekt k jejich původní tradici,“ popisuje Michael League zdroj skladatelských nápadů.

Deska Immigrance na předchozí titul Culcha Vulcha (2016) opravdu navazuje, najdeme řadu podobností. Celkově však zní ostřeji a syrověji, tedy v měřítku soudobé podoby žánru fusion, soudržného amalgamu jazzu, funku a rocku s občasnými výlety k world jazzu. Odráží muzikantskou řečí členů kapely vypjatější politickou situaci v období po posledních amerických prezidentských volbách.

Hned úvodní kompozice Chonks začíná rockově průrazným kytarovým riffem, nervně působí i ohýbání tónů syntezátoru, nesoucího melodickou linku. Zároveň však z podkladu vytanou motivy vyloženě lahodné, chytlavé. Jako kdyby Snarky Puppy chtěli demonstrovat čirou radost z dokonalé souhry.

Deska Immigrance ihned po vydání zaznamenala většinově pozitivní ohlas (Times, Washington Post). Někteří recenzenti ovšem spatřují negativum nahrávky právě v až přílišné přímočarosti a „líbivosti“ melodií. Vytýkán bývá ústup od typických tanečních groovů k rozvolněné, melancholické meditativnosti balad Coven nebo orientální melodikou kolorované Even Us. Jindy paradoxně vadí naopak přímočará funková tanečnost skladeb jako Xavi a Bad Kids To The Back (kde ovšem slyšíme i velmi rafinovaná unisona a rytmické zvraty), která spíše evokuje pódiové improvizace Snarky Puppy než promyšlenou studiovou práci (hudebně publicistický web Everything Is Noise).

Není také divu, že se Michael League i kapela v některých motivech, aranžérských a hráčských přístupech opakují. Album Immigrance však není horší než jejich předchozí desky. Je prostě jen dvanácté v pořadí. A do pohybu s ním kapela svoje příznivce určitě dostane.

Snarky Puppy: Immigrance

Vyd. GoundUP, 2019

Tomáš S. Polívka

Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče
Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče

Je mi 20, jemu bude 30. Tvrdí ze ja mám sex na prvním místě, ale on už ne.. je pravda ze změnil práci. Je ridic. Predtim ale dělal náročnější práci a sex ještě byl několikrát týdne. Teď stěží jendou a to ještě on si nevzpomene ani měsíc…

Najdete na Lidovky.cz