31. října 2017 15:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Náměty si vozím třeba z hor, říká muzikantka Štěpánka Balcarová

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Štěpánka Balcarová, Małgorzata Hutek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Štěpánka Balcarová, Małgorzata Hutek | foto: Animal Music

Skladatelka a trumpetistka Štěpánka Balcarová natočila s hvězdným česko-polským sextetem album zhudebněných básní Juliana Tuwima. Koncertně ho poprvé představila 29. října v rámci festivalu Struny podzimu, dnes repertoár z alba zahraje v pražském klubu Jazz Dock.

Jak jste dostala nápad zhudebnit Tuwimovy básně?
To vím naprosto přesně: v přírodě, u Vltavy. Nedaleko Zvírotic, kam jezdíme na chatu.

Dá se říci, že inspiraci často nalézáte v přírodě?
Určitě. Miluji například horskou turistiku. Nijak extrémní, ferraty nemusím. Ráda se vracím třeba na Malou Fatru nebo na Roháče, také jsem začala objevovat Alpy. Když se mi podaří najít čas a jít pár dní přes hory, je to kromě odpočinku také ohromná inspirace. Ne že bych si z hor přivezla konkrétní, napsanou melodii. Ale napadají mě náměty. Nebo nálada, jakou bych chtěla vystihnout.

Ve skladbách, které jste dosud nahrála, jste vycházela z melodického nápadu či zvolené rytmické struktury. A šlo o kompozice až na výjimky instrumentální. Tentokrát jste naopak začínala od textu. Neomezovalo vás to?
Určitě to promě byla nová situace, ale Tuwim má pro skladatele tu výhodu, že psal ve velmi pravidelném rytmu. Už při čtení básní máte daný rytmus, což mi pomohlo i při tvoření melodií a určení struktury písně. Hned bylo jasné, co se hodí na sloku, co na refrén. V něčem šlo naopak o práci jednodušší. Měla jsem na co navázat, zatímco když skládám od píky, mohu dlouhou dobu tápat, jak s nápadem či motivem naložit. Písně na Tuwimovy básně samozřejmě působí jinak než cokoliv, co jsem psala dosud. Ale šlo o záměr. Chtěla jsem od začátku vytvořit cyklus sdělných, krátkých písní vycházejících z nálady slov. Melodie jsou záměrně jednodušší. Navíc jsem od počátku myslela na zpěvačku. I když je výborná, musí se jí písně zpívat dobře.

Štěpánka Balcarová, Małgorzata Hutek

Štěpánka Balcarová, Małgorzata Hutek

Zdejší hudebníci zapojení do projektu Jaromír Honzák či Marcel Bárta nepotřebují představovat. Ale můžete krátce přiblížit polské hráče?
Pianista Nikola Kołodziejczyk patří v Polsku ke skutečným vycházejícím jazzovým hvězdám. Jako my máme jazzové Anděly, v Polsku předávají prestižní cenu Fryderyk – a právě Nikola už dostal sošku několikrát. Hodně se o něm píše, často koncertuje, jde také o žádaného skladatele. Zpěvačka Małgorzata Hutek má několik vlastních projektů. Momentálně krásně zhudebnila vybrané žalmy, které natáčí s doprovodem smyčcového kvarteta.

Album je pochopitelně nazpívané v polštině, ovšem v bookletu CD by měly být i překlady básní, že?
Musím říci, že z obalu mám ohromnou radost, i když práce nad ním nám, mně a vydavateli Petru Ostrouchovovi, dala obrovsky zabrat. Chtěli jsme v něm publikovat překlady Tuwimových básní nejen v češtině, ale také v angličtině. Sehnat překladatele bylo docela peklo. Nakonec se mi podařilo vypátrat Davida Malcolma, anglického univerzitního profesora žijícího v Polsku, který se na moje přání postaral o většinu překladů. Také jsem kontaktovala Marcela Weylanda, devadesátiletého Poláka žijícího v Austrálii, který mi poskytl překlad básně Trawa. V češtině existovaly k mnou zhudebněným básním jen tři překlady od pana Jana Pilaře. O přebásnění těch ostatních jsem požádala Zdeňka Havlíčka. Myslím, že se ta práce vyplatila.

To vás musí deprimovat, že dnes většina lidí poslouchá hudbu v digitálních formátech na internetu...
Mám teď na Konzervatoři Jaroslava Ježka nového žáka, kterému jsem na začátku roku dělala sáhodlouhou přednášku, jak je potřeba poslouchat hudbu také z CD, nejen z mp3. Že je ten zážitek z poslechu naprosto jiný, patří k němu i možnost pročíst si booklet, dozvědět se něco o hudebnících a o vzniku alba… Načež jsem po tomto dlouhém entrée vložila disk do přehrávače – a on se vůbec nenačetl. Lítali jsme po celém patře a hledali přístroj, na kterém bych mohla album přehrát, ale žádný jsme nenašli. Všude už fungoval jenom vstup na USB. Začala jsem si připadat... no prostě hodně staromódní, jako z minulého století...

Proč myslíte, že byl v Polsku jazz už dávno mnohem populárnější než u nás?
Jedním z důvodů může být, že jazz v Polsku nikdy nepředstavoval tak „undergroundovou“ záležitost. Například na Hudební akademii v Katovicích se jazz studuje na vysokoškolské úrovni od roku 1968, zatímco u nás jazzové školství funguje teprve v posledních letech. Jazz měl svoji váhu a běžně fungoval jako součást kulturního spektra vedle klasické hudby.

Chystáte také reprízu vánočního pásma s bigbandem Concept Art Orchestra a hostujícím Danem Bártou. Půjde o totožné nastudování jako během loňské premiéry?
Došlo k menšímu přepracování. Na poslední schůzce s naším skladatelským sdružením Prague Six jsme se pokusili vylepšit některá aranžmá. Vycizelovaný program se navíc chystáme příští rok natáčet a deska bude pro fanoušky připravena na Vánoce 2018.

Tomáš Š Polívka, autor je hudební publicista
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz