20. května 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Terry Gilliam pro LN: Cítím se jako Don Quijote i jako Sancho Panza dohromady

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Americký filmový režisér a výtvarník, známý pod jménem Terry Gilliam. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americký filmový režisér a výtvarník, známý pod jménem Terry Gilliam. | foto: Vojtěch ŠeredaLidové noviny

CANNES Režisér Terry Gilliam přivezl na festival do Cannes závěrečný film Muž, který zabil Dona Quijota. V rozhovoru pro Lidové noviny mluví o tom, že on sám se cítí spíš jako Sancho Panza než jako Don Quijote. A také že po více než čtvrtstoletí konečně dostal tohoto rytíře smutné postavy ze svého života.

Je to šťastný konec neuvěřitelného příběhu, který trval více než čtvrtstoletí. Po ztroskotání prvního natáčení s Johnnym Deppem a Jeanem Rochefortem v roce 2000 a dalších marných pokusech projekt vzkřísit je tu skutečně hotový film. Hlavní role v něm hrají Adam Driver a Jonathan Pryce a snímku připadla prestižní úloha zakončit v o sobotu letošní festival v Cannes.

Drama ale trvalo až do poslední chvíle, protože uvedení snímku bylo ohroženo žalobou portugalského producenta Paula Branca, který si činí nárok na práva k filmu a chtěl zakázat jeho francouzskou distribuci.

Proslavil se jako člen skupiny Monty Python, je autorem animovaných pasáží v jednotlivých dílech Monty Pythonova létajícího cirkusu.
Režisér Terry Gilliam přivezl na festival do Cannes závěrečný film Muž, který zabil Dona Quijota.

Pořadatelé festivalu zařazení Gilliamova filmu ohlásili s rizikem, že jim francouzský soud může zhatit plány. Nestalo se tak ale a díky tomu mohl šťastný Terry Gilliam v pátek v Cannes rozdávat rozhovory ke světové premiéře svého snímku. Vůbec nevypadal na člověka, o kterém se před pár dny psalo, že při čekání na soudní verdikt utrpěl „menší mrtvici“. Hýřil veselím a energie z něj jen sršela, i když mluvil třeba o tom, že smrt už se blíží a měl by o ní přemýšlet.

V rozhovoru pro LN nešetřil Terry Gilliam uznáním pro vedení přehlídky v Cannes: „Vyhráli jsme díky festivalu. Distributoři váhali, jestli nás mohou uvést, každý byl nervózní, právnické dopisy létaly všude kolem. Ale fakt, že festival stál pevně na svém a udělal to, co udělal, to povzbudilo ostatní a distributoři po celém světě si teď říkají - jasně, pojďme do toho. Podařilo se vrátit do světa cojones (koule). Protože svět jinak zjevně cojones ztrácí.“

Don Quijote je pro režiséra symbolem nezdolnosti: „Quijote se nikdy nevzdává. Myslí si, že rozumí světu. A vždycky se mýlí. Protože v jeho představě světa jsou lidé rytířští a mají smysl pro čest a také tam existuje kouzlo. Proto dělá špatná rozhodnutí, rozdrtí ho to, ale vždycky se znovu postaví na nohy.“

On sám se cítí jako Don Quijote i jako Sancho Panza dohromady. „Mám trochu z obou, řekl bych. Možná že víc jsem Sancho.“ Anebo je prý všechno ještě úplně jinak: „Tony Grisoni, který se mnou psal scénář, mi tuhle při večeři řekl: ty nejsi Quijote, to ten film je Don Quijote. Možná to zní jako blbost, ale já opravdu věřím, že ten film se vytvořil sám. A já jsem byl chlapík, co se s tím svezl.“

Ve filmu je hlavní ženskou postavou dívka, která podlehla kouzlu filmu, ale neuspěla a stala se z ní prostitutka. Podle Gilliama ale není na místě ji litovat a vinit z jejího osudu jiné: „Všichni jsou dneska oběti. A já říkám vykašlete se na to. Jsou to především naše volby. Děláme rozhodnutí, život je složitý. Ano, existují skutečné oběti. Ale říkat, že jsem oběť, protože mí rodiče mi udělali to nebo ono... Já jsem dlouho vinil své rodiče, že na mě byli hodní. Protože je to vážně těžké stát se umělcem, když jste měli hezké dětství, s milujícími rodiči, kteří vás podporovali a všechno. Musel jsem utéct do New Yorku a být tam na mizině a vyvádět, abych měl pocit, že mám co říct o životě...“

Na otázku, zda po té dlouhé době už je Don Quijote definitivně pryč z režisérova života, Terry Gilliam přitakal. „Myslím, že ano. Druhý díl rozhodně točit nebudu!“

  • 0Diskuse


Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz