Je zavedeným zvykem showbyznysu, že se po smrti každého známého umělce začnou vydávat ostošest jeho nahrávky – reedice starších alb, různé „nově objevené skvosty“, nejčastěji ovšem hitové kompilace. Různí legální i pirátští vydavatelé se snaží na momentálním kulminačním bodu mediálního zájmu vydělat co možná nejvíc. Bylo by s podivem, kdyby to Toma Pettyho minulo.
  |
V našich krajích byl sice registrován i reflektován, ale tak velkou hvězdou jako doma za oceánem přece jen nebyl. V Americe nicméně platil za „národní poklad“, v tom název kompilace nelže.
Žádný oslík
Bylo by jednoduché sesypat všechny Pettyho hity, vydat je – a pak už si jen hlídat narůstající cifry na kontě. Ale tenhle krok byl naštěstí pod úroveň pořadatelů tohoto edičního počinu. Ostatně, takových antologií v Pettyho diskografii najdeme hned několik; tu nejlepší sestavil jako šestialbum v roce 1995 pod názvem Playback zpěvák sám.
Výhodou An American Treasure je, že čtyřalbum sestavovali lidé, pro které Petty není žádným „oslíkem, otřes se“, nýbrž především celoživotním přítelem a partnerem: muzikanti z obou jeho „životních kapel“ Mudcrutch a The Heartbreakers, klávesista Benmont Tench a kytarista Mike Campbell, producent Ryan Ulyate, pomáhaly též poslední manželka Dana a dcera z prvního manželství Adria.
Ti všichni se vlastně od Pettyho smrti probírali jeho mohutným archivem, který obsahoval nevyužité studiové nahrávky z příprav dnes slavných alb, demosnímky k pozdějším hitům a samozřejmě hodiny koncertních nahrávek. To vše převážně z dob spolupráce s The Heartbreakers, ale nechybějí ani ukázky tvorby s Mudcrutch. Nejstarší nahrávka kompletu, písnička Lost in Your Eyes z roku 1974, je právě s nimi. Tehdy bylo Pettymu pouhých čtyřiadvacet let.
Rockový monolit
Kompilace ukazuje, jak pevný byl Pettyho autorský rukopis po celou dobu jeho kariéry. Jak některé písně zůstaly sice buď úplně v pomyslném šuplíku a vůbec se na alba ani singly nedostaly, anebo na nich zůstaly opomenuty, ve stínu žebříčkových hitů, přičemž kvalitativně v žádném případě nezaostávaly.
Stejně jako u všech výrazných autorů je i Pettyho tvorba, jež se nikdy neohlížela po módních trendech a vlastně přímo navazovala na rockové písničkářství, které dostalo obrysy už od jeho předchůdců v 60. letech, vysloveně monolitní. Bez ohledu na čas vzniku by bylo lze sestavit z písniček An American Treasure několik řadových alb – a nikdo by si nevšiml, že vznikly třeba v rozmezí třiceti let.
V podtextu čtyřalba je smutek, vzniklo přece na základě toho, že se protagonistova tvorba definitivně uzavřela. Jeho odkaz, samozřejmě vedle všech těch známých hitů, ale připomíná znamenitě.
