Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Van Gogh byl alkoholik, tvrdí nová studie. Bludy a šílenství mu prý způsobily abstinenční příznaky

Vincent van Gogh - autoportrét. foto: BYLO NEBYLO

ANTVERPY - Studie vědců z univerzity v nizozemském Groningenu se zabývala umělcovým psychickým zdravím předtím, než spáchal sebevraždu. Výzkumníci došli k závěru, že umělce zničily abstinenční příznaky spojené s konzumací alkoholu.
  5:00

Článek publikovaný ve vědeckém žurnálu International Journal of Bipolar Disorders tvrdí, že byl Van Gogh závislý na konzumaci vína a absintu od roku 1886 až do své smrti o čtyři roky později. 

Vědci svou teorii postavili na více než devíti stovkách dopisů, z nichž více než osm stovek Van Gogh adresoval svému bratrovi Theovi. Dále své hypotézy konzultovali s odborníky na malířovo dílo.

Vincent van Gogh, autoportrét se zavázaným uchem (1889), olej na plátně
Vincent van Gogh - autoportrét.

Už v mládí Van Gogh údajně projevoval příznaky bipolární poruchy, duševního stavu, při němž se střídají stavy mánie (bujaré nálady, veselosti) a deprese. Jeho stav se zhoršil právě v době, kdy propadl alkoholu a trpěl podvýživou. Spolu se vzrůstajícím tlakem události vyvrcholily tak, že si umělec uřízl vlastní ucho. 

Když uříznutou část těla věnoval prostitutce, mezi prosincem 1888 a květnem 1889 se Van Gogh dostává hned třikrát do nemocnice. Právě tam si Van Gogh stěžuje na nesnesitelné halucinace. „Nevím, co to je a ani to nedokážu popsat,“ nechal se slyšet.

Podle vědců z univerzity v Groningenu halucinace způsobila právě delší abstinence závislého malíře. Po pobytech v nemocnicích Van Gogha přepadaly opakované depresivní stavy bez zlepšení, které vyvrcholily jeho sebevraždou v roce 1890. 

V neděli 27. července 1890 Van Gogh došel na pole, kam chodíval malovat, vyhrnul si košili a střelil se do břicha z revolveru, který si vypůjčil od hostinského. Když se malíř probral, došel zpět do hostince, kde i přes péči lékařů po dvou dnech agónie zemřel. Revolver nalezený na poli se loni vydražil za 4 miliony korun. 

Nutno dodat, že poslední tři roky umělcova života byly jeho nejproduktivnější. Namaloval například třicet autoportrétů.

Van Gogh již dříve svým prazvláštním chováním během života zaujal vědce, kteří se snažili přijít na to, co slavnému umělci vlastně bylo. V době Van Goghova života byly kvalitní diagnostické metody duševních poruch buď v plenkách, nebo neexistovaly vůbec. Moderní vědecké týmy se tak nemohou opřít o konkrétní poznatky a Van Goghovu diagnózu vytvářejí zpětně hlavně z psaných záznamů. 

Jednou z nejznámějších teorií byla schizofrenie. Tuto možnost ale popírá fakt, že Van Gogh neprojevoval zhruba do svých 35 let jediný z příznaků této poruchy. 

Vyloučený je pravděpodobně i syfilis, ačkoliv na komplikace s ním spojené šest měsíců po umělcově smrti zemřel jeho bratr Theo. Ani nová studie vědců z univerzity z Groningenu ale nevylučuje jako možnou příčinu umělcova utrpení epileptické záchvaty.