Ve středu jste se vrátil z Ameriky, Markéta a Glen ještě zůstali. Je velmi těžké se s nimi spojit. Kam v nejbližší době míří?
Má odpověď je velmi jednoduchá: nevím. Odjížděli jsme den po Oscarech a ještě ani v tu chvíli nebylo jisté, kam se přesně chystají. Oscar a jejich vítězství jejich program samozřejmě dost podstatně ovlivňuje - v jaké televizní show se objeví, jakému médiu dají rozhovor, pozvání na jiné akce, nabídky vystoupení... Ale hlavně - měli tam bez ohledu na Oscary nasmlouvané další hraní, různá setkání a aktivity. Ještě v pondělí přebírali zlatou desku za půl milionu prodaných nosičů soundtracku k filmu Once. V tuto chvíli jejich plány opravdu neznám. Čekáme na zprávu od Markéty. Může přijet za týden, ale také za tři... I na České lvy nepřijedou právě kvůli tomu, že mají v USA nasmlouvané jiné akce a především slíbili vystoupení, ke kterému mají závazky už z dřívějška. Není pravda, že by se Markétě nechtělo, ale jednoduše nemůže. Mrzí to i nás.
Musí to být docela náročné, být v takové nejistotě.
S Glenem Hansardem jsme si o tom vyměnili několik textovek. Marion Cotillardová přijela do Paříže podělit se s Francouzi o Oscara už v pondělí... Markéta by přijela samozřejmě hrozně ráda, ale jednak tam mají povinnosti kvůli k filmu, a především jsou stále muzikanti. Během minulého týdne absolvovali několik vystoupení, hráli pro charitativní účely, v obchodě s hudebninami... Koncertní závazky jsou pro ně nejdůležitější. Buď zůstanou v Los Angeles, nebo vyrazí do Chicaga nebo New Yorku, což bylo v původním plánu, nebo za pár dní odjedou do Irska, je to teď na nich. Prezidentka Irska Mary McAleeseová si našla hodinu po předání Oscarů čas na dlouhý telegram, chtějí jí za to poděkovat.
Náš prezident už si čas našel?
Ne. Blahopřání zaslal premiér Mirek Topolánek.
Nemyslíte, že je to kvůli tomu výroku ze staršího rozhovoru s Markétou?
To byl článek, který vyšel v novinách někdy před Vánoci. Byla to až poslední a jediná věta, v souvislosti se setkáním s Alem Gorem, a Markéta řekla něco ve smyslu, že se stydí za prezidenta, protože zpochybňuje globální oteplování, ačkoliv je to vědecky podloženo. Nebylo to nijak agresivní, byl to prostě její názor. A jestli to pan prezident nečetl... nevím.
Splnil se vám, rodičům, sen?
Nikdy jsme pochopitelně nesnili o tom, že by Markéta dostala Oscara nebo něco podobného. Sen každého rodiče je, aby jeho dítě bylo šťastné. A jestli je Markéta v té pozici, kdy je takto úspěšná, šťastná, pak ano, v tomto smyslu se splnil i náš sen. Ale to opravdu důležité je, že dělá, co vždycky dělat chtěla, co ji baví - cestuje po světě, dělá muziku, kterou miluje. Oscar je skutečně jenom malá součást, je to ocenění toho, co dělají.
Oscar i další ceny Markétu staví do světla reflektorů a do středu zájmu médií. Nebojíte se, že ji kvůli tomu uvidíte stále méně a že to nebude jako dřív?
Ano, že to nebude jako dřív, a to zejména z časových důvodů, už víme, to jsme poznali zejména teď - ale bylo to znát i předtím, než Markéta dostala Oscara. Je to pochopitelné, když něco chcete dělat a máte možnost to dělat, tak to děláte. U Markéty je to hudba, a ta zabírá spoustu času. Samozřejmě nás mrzí, že se nebudeme vídat častěji. Pokud jde o obavu, že se z Markéty stane nějaká nafoukaná hvězda, toho se nebojím. Ten mediální humbuk jí nedělá dobře, a - jak řekla i na předávání - vyhovuje jí poloha nezávislého umělce. O její osobnost nemám vůbec strach.
Markétina řeč na Oscarech byla vysoce ceněna i kritikou, navíc došlo k dosti netradiční události, když ji nechali poděkovat ještě po reklamní znělce. Měla svůj proslov připravený, nebo to byla částečně improvizace?
Já jsem se s Markétou o té řeči předtím vůbec nebavil, a abych byl upřímný, ani jsem ji vlastně v tom „jejím“ bloku v Kodak Theatre neviděl. Protože po tom vyhlášení, když následovala přestávka, jsem odešel do klidnějšího foyer... Tedy její řeč jsem propásl, viděl jsem ji až ze záznamu. Nicméně si myslím, že to připravené neměla, protože podle instrukcí, kde je napsané, co mají a naopak nesmí říkat, bylo mj. napsáno, že pokud přebírají cenu dva, mluví pouze jeden a druhý jen poděkuje. Původně měl mluvit jen Glen, a to, co jsme tam slyšeli a viděli, byla podle mě improvizace. Na druhou stranu vím, že takhle to Markéta chápe, takhle tu hudbu ona dělá. Proto to znělo tak přirozeně, neměla to naučené nazpaměť.
Jaké byly první ohlasy?
Já jsem dostal hned po vyhlášení několik set textovek, ve kterých lidé - ti, které známe, i ti, které jen tak potkáváme na ulici - blahopřáli. Bylo to velmi milé a příjemné. Velké oslavy nechystáme, potkáme se s přáteli a povykládáme si, jaké to bylo, ale určitě nic většího. Kdyby přijela Markéta s Oscarem v ruce, byly snahy tady na náměstí něco udělat, ale k tomu stejně nedošlo... Navíc Markéta by s tím asi moc nesouhlasila. I její včerejší narozeniny oslavíme, až přijede.
Věřil jste, že vyhrají? Slyšel jste ostatní nominované písně?
Já jsem konkurenční písně slyšel a byl jsem přesvědčený, že Falling Slowly je z nich nejlepší. Na druhou stranu jsem si byl vědom, že jsou ve hře osvědčení autoři ze studia Walta Disneye a nedalo se odhadnout, do jaké míry to může ovlivnit i politika členů Akademie a podobně... Jako pesimista jsem si snažil dávat nějakou rezervu a věděl jsem, že i jen samotné nominace byly obrovský úspěch. Ta jistota ale nebyla do poslední chvíle. Když John Travolta roztrhl obálku a zarazil se... na vteřinu se zastavil čas. A to byla opravdu dlouhá chvíle.
