Snímek Letecký úder je zasazen do dob druhé světové války. V ní Čína stála proti Japonsku, které neustále bombardovalo Čhcun-čching, tehdejší hlavní město. Během pěti let (1938-1943) na město japonské bombardéry podniklají 268 náletů. Ty si dohromady vyžádají více než deset tisíc obětí. Čínské letectvo není schopno se náletům bránit. Amerika nabízí pomocnou ruku v podobě ostříleného plukovníka (Bruce Willis), který má trénovat čínské piloty.
Snímek Air Strike se měl věnovat jedné z velkých událostí čínských dějin. Nešetřilo se a film dostal do vínku rozpočet celých 65 milionů dolarů. To znamenalo peníze na hollywoodské herce (Willis a Brody) a hollywoodskou produkční společnost Icon Film Production. Tu založil herec a režisér Mel Gibson, který u Leteckého úderu byl i jako výkonný producent.
Čína zmizelou herečku viní z daňových úniků, ta se za ně kaje a chválí stranu |
Ve filmu se měla v jedné jediné scéně objevit i herečka Fan Ping-pingová. Právě nešťastné rozhodnutí do filmu Ping-pingovou zahrnout, byť do jedné scény, teď znamená konec celého projektu. Ten byl navíc již hotový a očekával premiéru.
Problém jménem Ping-pingová
Snímek měl nejdřív odleženou premiéru a později studio China Film Group oznámilo jeho celkové zrušení. Lidé na sociálních sítích reagovali na zrušení velmi kladně, protože Fan Ping-pingová je i díky mediální „masáži“ státem ovládaných médií v zemi nežádoucí osoba.
Ying-yang systém Obcházení nařízení probíhalo i tak, že produkční firmy hercům poskytovaly dvě sady smluv. Jedna sada vykazovala státem regulovaný příjem (a herci ji pak ukazovali úřadům) a ta druhá byla tajná se skutečným platem. Ten byl až několikanásobně větší. Ping-pingová měla za čtyři dny natáčení právě pro film Letecký úder inkasovat 1,56 milionů dolarů. Druhá neoficiální smlouva ale vykazovala zisk 7,8 milionů dolarů. |
Fan Ping-pingová, nejlépe placená čínská herečka, si zahrála i v hollywoodských filmech. Její další role měla být také v dramatu 355 studia Universal po boku Jessicy Chastainové, Penelope Cruzové a Lupity Nyong’ové. Podle magazínu Forbes si Ping-pingová jen loni přišla na zhruba 975 milionů korun.
V USA nikdo neříká hvězdám, kolik smí vydělávat a následně utrácet. V Číně je ale situace jiná a vláda se snaží hercům a filmařům určovat jejich maximální výdělek. To filmaři řeší dvojí smlouvou pro herce, takzvaným „ying-yang systémem“ (viz rámeček). Ten je ale vnímán jako krácení na daních.
Čínská vláda tak Ping-pingovou na tři měsíce odklidila z veřejného života a sociálních sítí. Soudně ji pak nařídila zaplatit pokutu a penále ve astronomické astronomické 2,9 miliardy korun. Ping-Pingová se ve svém prvním příspěvku na sociální sítí po celých třech měsících kála. „Strašně se stydím kvůli všemu, co jsem provedla. Upřímně se všem omlouvám. Bez všech oněch dobrých opatření strany a státu a bez lásky lidu by žádná Fan Ping-pingová neexistovala,“ napsala herečka.
Konec filmařského snu
Nejhůře z celé věci ale vyšel režisér Xiao Feng (Hushed Roar). Ten dokonce peníze na postprodukci celého filmu údajně skládal ze svého, protože po provalení skandálu Ping-pingové se k Leteckému úderu otočili zády všichni investoři. Díky zrušení celého projektu tak o své vložené finance nejspíše přijde.
Nešlo ani o první skandál spojený s tímto filmem. V roce 2015, těsně po jeho oznámení, se ukázalo, že firma Shanghai Kuailu Investment Group, jeden z hlavních investorů filmu, také krátila na daních.