27. března 2006 17:24 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Zemřel polský spisovatel sci-fi Stanislaw Lem

Stanislaw Lem zemřel ve věku 84 let. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stanislaw Lem zemřel ve věku 84 let. | foto: ČTK

Varšava Světově známý polský spisovatel Stanislaw Lem zemřel dnes ve věku 84 let. Nejvíce ho proslavily romány Solaris, Pánův hlas a Kyberiáda.

Světově proslulý polský spisovatel žánru science fiction Stanislaw Lem zemřel ve věku 84 let v Krakově. O úmrtí jednoho z nejznámějších autorů sci-fi informovali jeho blízcí.

Stanislaw Lem se proslavil zejména vědeckofantastickými romány a pracemi o perspektivách civilizace. Jeho více než 40 románů a esejů bylo přeloženo do téměř třiceti jazyků. V češtině vyšlo přes 21 Lemových knížek, některé z nich v několika vydáních a velmi vysokých nákladech.

Lema nejvíce proslavily romány Solaris, Pánův hlas a Kyberiáda. České čtenáře zaujal Lem již v 50. letech dílem K Mrakům Magellanovým a svou pověst začátkem 60. let upevnil románem Planeta Eden.  Řada jeho děl dostala filmovou, rozhlasovou či televizní podobu. Například povídka Solaris posloužila jako předloha k filmu hned několikrát. Velmi volně inspirován motivy prvních Lemových románů je i český film Jindřicha Poláka Ikarie XB 1 z roku 1963.

Lem významně ovlivnil podobu sci-fi na celém světě a rozhodným způsobem vstoupil i do dalších oborů. Například termínem "fantomatika" označil už před více než 30 lety jev, který je dnes známý jako virtuální realita. Spisovatel se dnes jako jediný kontinentální Evropan může pochlubit tím, že jeho jméno je řazeno po bok žijících či dnes již klasických legend sci-fi,
jako jsou Arthur C.Clarke, Isaac Asimov, Robert Heinlein či Ray Bradbury, pokud jde alespoň o ty nejslavnější.   Lem ve své tvorbě předpovídal mimo jiné počítačové viry, popsal činnost
bankomatu či genetického inženýrství. V centru jeho děl nebyl jen samoúčelný obdiv k technické civilizaci, ale střet rozumu se světem hmoty, vzájemné vztahy myslících bytostí a jejich problémy v budoucnu, problém ohrožení lidstva, Země a vesmíru.  V posledních letech se Lem odkláněl od vědeckofantastické literatury a spíše se obecně zamýšlel nad stavem světa. Své úvahy publikoval v polských novinách. Rozhodně v nich odsoudil například například pornografii či etnické války.

Lem debutoval románem Astronauti (1951) a jejich okamžitý úspěch mu otevřel dráhu profesionálního spisovatele. Jeho další díla z počátečního tvůrčího období jako například K Mrakům Magellanovým (1955), Planeta Eden (1959) a Návrat z hvězd (1961) jsou vizemi technických možností při letech do kosmu a technologické budoucnosti.

V další tvorbě (Hvězdné deníky, Zachraňme vesmír, Příběhy pilota Pirxe) konfrontoval rozvoj supertechniky s klasickými lidskými hodnotami a užíval při tom nejrůznějších stylizací a humorně groteskních poloh. V románech Solaris (1961) a Pánův hlas (1968) líčil osamocení člověka ve vesmíru a jeho duševní vývoj.

Formu detektivních románů mají zase díla Vyšetřování (1959) a Rýma (1976). Své zkušenosti z druhé světové války popsal v románovém cyklu Nepromarněný čas 1-3 (1955, 1957, 1965), který je vlastně opožděně vydanou prvotinou.  Stanislaw Lem se narodil 12. září 1921 ve Lvově v rodině lékaře Samuela Lema. V letech 1939 až 1941 zde studoval medicínu. Po druhé světové válce Lvov připadl Sovětskému svazu a místní Poláci museli volit mezi přijetím
sovětského občanství a opuštěním města. Od roku 1946 proto žil v Krakově, kde studium medicíny v roce 1948 dokončil a kde se stal asistentem v oboru psychologie. Literární práci se Lem začal věnovat v roce 1949, když nejprve publikoval v časopisech.
Lidovky.cz

60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?
60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?

Na 8. srpna připadá mezinárodní den ženského orgasmu! Jak svátek vznikl a proč ženy orgasmus někdy předstírají?

Najdete na Lidovky.cz