Vy, kteří taky takhle dojíždíte, to znáte. Lednička napráskaná, jídla hromady.
Nevařím si, takže pokud si nezajdu do vietnamských restaurací (díky bohu za ně), rejži a nudle bych měla jednou za lunární rok.
Moje maminka si navíc myslí, že škudlím každý peníz a kupuju si suché rohlíky, takže mi vždycky navaří jak pro celou jídelnu. Čímžtopádem svoje návštěvy doma nepočítám na dny, nýbrž na kila.
Dnes jsem ale přijela domů s těšením se na rejži (ne, rejží se nedá přejíst). Ouha. Naši prej večeřeli bagety a mně koupili …mekáč.
Prošmejdila jsem i ledničku.
Prázdná.
Slušnej punk.
Do Thu TrangPatří ke generaci Vietnamců v Česku, kteří každodenně porovnávají rozdíly - ty kulturní i generační. Narodila se ve Vietnamu. Do Česka přicestovala s rodinou jako pětiletá a dlouhou dobu vyrůstala v české rodině. Na střední škole chtěla být diplomatkou, potom ale vystudovala Marketing a PR a Česko-německá studia na Karlově univerzitě. Sama o sobě píše, že se pohybuje kolem marketingu, startupů, copywritingu a IT. O svém životě v Česku píše na blogu Asijatka.cz. Je svobodná, bezdětná, má české a vietnamské občanství. |