Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Nejvzácnější kusy nalézáme v hromadách mířících do sběru, říká antikvář, který vychvaluje čárové kódy

Lidé

  5:24
Knihobot, moderní antikvariát sídlící v pražských Holešovicích, založila trojice kluků ze Zlína. Od ostatních antikvariátů se ale v mnohém liší, kluci si oblíbili zejména technologie, které jim značně usnadňují práci a pomáhají k větší efektivitě ve všech směrech.

Dominik Gazdoš foto: Archiv Dominika Gazdoše

„V našem staromilském oboru ostatní majitelé technologie okázale ignorují. Ale třeba obyčejný čárový kód je přínos tak velký, že to skoro nedokážu slovy vyjádřit,“ říká jeden ze zakladatelů Dominik Gazdoš. Potřebujete někam odnést staré knihy, zjistit, zda vám doma neleží knižní poklad, nebo si snadno a rychle pořídit knihu nedostupnou v knihkupectví? Dominik v rozhovoru prozradil, jak na to.

Lidovky.cz: Jak vznikl název Knihobot?
Kolegové rádi vysvětlují něco o automatizaci a robotech, což hezky koresponduje s filosofií našeho podniku. Někdo v tom vidí slovo bota, které může odkazovat na Baťovskou tradici ve Zlíně, odkud pocházíme. Je pravda, že mě napadl i Knihostroj, když mi sjel zrak na bizarní knihu Botostroj, kterou, ani nevím proč, mám v knihovně. Nicméně ve skutečnosti to byl prostě jediný nápad, který splňoval všechna kritéria, která jsme si předem určili. Ta byla čistě racionální, takže za tím žádný zajímavý příběh není. Dokonce se nám Knihobot z počátku nelíbil a bylo potřeba si udělat nějaké vizualizace, abychom mu začali přicházet na chuť.

Lidovky.cz: Knihy odkupujete i prodáváte. Co k vám mohou zájemci přinést?
Samozřejmě budeme rádi hlavně za dobře prodejné tituly. Těžko se to zobecňuje. Odborné nebo nedávno vyprodané knihy jsou většinou lépe prodejné, než beletrie vydávaná za socialismu ve statisícových nákladech, ale vždycky záleží na konkrétních titulech. Může se to lišit kniha od knihy. Pokud je knih větší množství, rádi se přijedeme nezávazně podívat nebo poradíme, když nám zájemce pošle fotky polic s knihami e-mailem. Knihy, které k nám zájemci přinesou, přijmeme všechny, ale musí být v perfektním stavu. Knihy ušpiněné, otrhané, zapáchající a podobně k nám prosím nenoste, pokud si nejste jistí, že se jedná o vzácný sběratelský kousek.

Lidovky.cz: Jak funguje odkup a jaká je průměrná částka, kterou lidé za knihu dostanu?
Pro nás je nejjednodušší přijet se podívat přímo na celou nabízenou knihovnu. Po rychlém prohlédnutí knih navrhneme částku a když dotyčný souhlasí, zaplatíme a rovnou si knihy odvezeme. Tím je vše rychle vyřešeno, ale částka, kterou hned zaplatíme, hodně závisí na odhadu a intuici nákupčího. Aby se nákupčí nespálil, nemůže nabídnout nejvyšší možnou cenu. Proto naši zákazníci preferují platbu až po prodeji. My knihy odvezeme, nafotíme, popíšeme a určíme ceny. Pak pravidelně posíláme na bankovní účet prodejce polovinu z ceny knih, které se prodaly. Prodejce musí počkat, ale práci už s tím nemá, a nakonec dostane výrazně více peněz, než by dostal kdekoli jinde.

Lidovky.cz: Co určuje cenu knihy?
Jako u čehokoli jiného cenu určuje trh. Reflektuje hlavně vzácnost a poptávku. Někdy i dobrá kniha může být prakticky neprodejná, protože ji v minulosti někdo vychrlil v obřím nákladu, jindy je situace přesně opačná. Máme k dispozici rozsáhlou databázi cen knih a máme tak docela dobrý přehled o tom, jak se vyvíjela cena u titulů, které aktuálně nikdo nenabízí. Pokud se kniha několik let neobjevila vůbec nikde, může být cena opravdu vysoká, ale záleží na tom, kolik se následně najde zájemců. Když se kniha nějakou dobu neprodá, cenu automaticky snižujeme, protože knihy by se měly dostat co nejrychleji k novým čtenářům, místo toho, aby se nám povalovaly v regálech.

Knihobot

Lidovky.cz: Jaké knihy vám lidé nejčastěji nosí?
To nejde zobecnit. Někdo pravidelně vyřazuje pár let staré knihy, ke kterým už se nevrátí. Někdo při stěhování knihovnu zredukuje na polovinu. Někdo zdědí celou knihovnu po rodičích, která už třeba obsahuje další tři zděděné knihovny. To všechno můžou být dost rozdílné knihy od beletrie, přes odborné po vzácné sběratelské kousky.

Lidovky.cz: Máte nějaký univerzální návod na to, jak poznat, že nám doma leží netknutý knižní skvost, o který by mohl být potenciálně velký zájem?
Univerzální ne. Opravdu to záleží kniha od knihy a i pro nás to dovede být často překvapivé. Rozhodně doporučuju se poradit s někým, kdo se prodejem použitých knih živí a netřídit knihy sám. Často se nám stává, že nám lidé nabízí výběr špatně prodejných knih, které považují za velmi cenné. Každý antikvář musí neustále odmítat spisy Jiráska nebo Třebízského, které jako jediné z knihovny po babičce dobří lidé nevyhodili spolu s ostatními knihami. Někdy trefně mířený dotaz: “V těch bednách u dveří máte co?” pomůže zachránit knihy, které “by vás nezajímaly, to půjde do sběru”. Často ty nejvzácnější kusy bývají právě v těchto vytříděných hromadách. Přitom je to velmi jednoduché. Spousta antikvářů se přijede rádo podívat přímo na místo a pokud knihy nekoupí, alespoň poradí. Nejlepší je domluvit se hned, když se knih potřebujete zbavit, dokud jsou ještě v policích a je k nim nejlepší přístup. Rozhodně nepište seznamy, většina antikvářů je nečte. Pět fotek knihovny napoví mnohem více a vám to ušetří práci.

Lidovky.cz: Snažíte se o co největší automatizaci, máte i vlastní IT oddělení a systém na focení knih, kterému říkáte Nevolník. Je takové propojení s technologiemi v antikvariátu běžné?
Výraz “IT oddělení” používáme spíš v žertu, protože se tomu u nás věnuje pouze jeden člověk na full-time a jeden externista. Někteří občas taky přiloží ruku k dílu, ale to nestojí za řeč, takže brzy budeme muset najít dalšího programátora. Mezi antikvariáty to běžné určitě není, ale nevymysleli jsme nic světoborného. Používáme technologie, které se běžně používají i v jiných firmách. Jen v našem staromilském oboru je ostatní majitelé okázale ignorují. Třeba obyčejný čárový kód se jinde používá skoro už 50 let a přínos je tak velký, že to skoro nedokážu slovy vyjádřit. Hlavně, když má člověk to srovnání před a po, nechápe, na co celou dobu čekal.

Lidovky.cz: Považujete klasická knihkupectví za svou konkurenci?
Spíše ne. Antikvariát a knihkupectví mají trochu jinou funkci a doplňují se. Pokud to člověk s knihami myslí vážně, navštěvuje oboje. Každý doma máme knihy, o kterých víme, že už je nebudeme číst. Jestliže se v ČR prodá za rok cca 30 000 000 nových knih, tak my rádi po nějaké době vrátíme do oběhu alespoň pár procent. Kdyby knihkupectví neexistovala, antikvariáty by neměly co prodávat. Navíc nové knihy mají naše milované čárové kódy, takže se nám s nimi líp pracuje.

Lidovky.cz: Máte stále klienty, nebo se vám neustále točí noví lidé?
Většinu tržeb u nás udělá skupina stálých zákazníků, která se stále zvětšuje. Často nás lidé vůbec neznají, ale shání nějakou konkrétní knihu, která nikde není. Někdy ji mají v hledáčku i mnoho let a pak, když se u nás kniha objeví, nemusí dlouho přemýšlet. Část z nich pak začne chodit pravidelně.

Lidovky.cz: Podle průzkumu Svazu českých knihkupců a nakladatelství z roku 2018 vyplývá, že Češi čtou každým rokem víc a víc. Pociťujete tento trend?
To vůbec nedovedu posoudit. Nám prodeje rostou neustále, ale asi to tím nebude. Naopak často slyším zákazníky lkát nad tím, že lidé, hlavně mladí, dnes nečtou. Od mnoha antikvářů také slyším, že už to není, co to bývalo. Z čeho to usuzují, netuším. Já ten pocit nemám, ale žádné statistické šetření jsem nedělal.

Lidovky.cz: Co nejraději čtete vy?
Nejsem moc vyhraněný, ale preferuji spíš 19. století a první polovinu 20. století, co se prózy týče. Taky přečtu tuny všelijaké “odbornější” literatury z různých oborů. Poezie mě bohužel naprosto minula. Čtením trávím většinu času, kdy nejsem v práci nebo se nevěnuji rodině, ale je to pro mě jen zábava a rozhodně nejsem žádný literární odborník.

Lidovky.cz: Přečtete si i něco ze současné beletrii?
Novinky nesleduju. Nemám šanci stihnout přečíst za život vše, co bych chtěl, takže necítím potřebu se do nich pouštět. Říkám si, že pokud dnes vydají nějakou dobrou knihu, určitě se o ní bude mluvit i za 20 let. Nemám strach, že by mi něco zásadního uteklo. Ale není to dogma, sem tam se něco dostane i ke mně. Výhledově mám v plánu poslední díl trilogie Vzpomínka na zemi a nedávno mě opravdu velmi příjemně překvapila kniha 1793, tu můžu každému doporučit.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...