V Národním divadle ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru Revizora, ve zlaté kapličce odehrál 18. června 2014. Nesvadba hrál také roky jako „Pan malíř“ v televizních pořadech pro děti.
Jako dvacetiletý začínal Nesvadba ve Studiu Národního divadla u režiséra Jindřicha Honzla, v roce 1948 přešel do činohry ND. Jeho doménou byly role komické, v nichž těžil z výrazné mimiky, smyslu pro detail, zkratku a parodickou nadsázku. Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Diváci si ho zřejmě nejvíce mohou pamatovat v roli prince ze Země zacházejícího slunce v pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna z 50. let. Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích.
Národní divadlo prodává nepotřebnou oponu ze Státní opery. Minimální cena je 100 tisíc |
Miloš Nesvadba se narodil 17. dubna 1925. Po maturitě se přihlásil na Státní konzervatoř v Praze, studium ale přerušila německá okupace. Byl okupanty v roce 1944 nasazen do výroby a po osvobození se už do školy nevrátil. Jako třiadvacetiletý se stal členem Činohry ND, kde působil více než 60 let. Národní divadlo na svém webu připomíná řadu jeho větších i menších postav. Hrál několik rolí v Jiráskově Lucerně, titulního Klicperova Hadriána z Římsů, Bernarda z Millerovy Smrti obchodního cestujícího, Karborunda z Drdových Hrátek s čertem, Všudybyla v Tylově hře Středem země do Afriky, Živelese ve Fidlovačce téhož autora, Notáře v Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic, Písaře v Molierově Lakomci, Měšťáka v Rostandově Cyranovi z Bergeracu a další.
V televizních pořadech pro děti vystupoval jako Pan malíř. Byl u založení humoristického časopisu Dikobraz, patří k nejznámějším ilustrátorům knížek pro děti, jichž ilustroval víc než 50. Jeho kresby se objevovaly v dětských časopisech, za dětmi ale také do pozdního věku jezdil hrát pohádky a malovat.
Ve filmu se nejčastěji objevoval v 50. letech, kromě Pyšné princezny hrál třeba v titulech Zítra se bude tančit všude, Haškovy povídky ze starého mocnářství, Cirkus bude!, Hrátky s čertem, Florenc 13.30, Poslušně hlásím, Smrt v sedle, Kočár nejsvětější svátosti, Ukradená vzducholoď, Hříšní lidé města pražského, Na kometě a Podivná přátelství herce Jesenia.
Miloš NesvadbaHerci o něm říkali, že je výborný kreslíř, výtvarníci zase, že je výborný herec. Miloš Nesvadba však se svou dvojjedinou existencí neměl nikdy problém. Své kresby s velmi charakteristickým rukopisem uplatnil v knihách, časopisech, divadle i v televizních pořadech. Dobře známá je zejména jeho letitá tvorba pro děti, u nichž rád probouzel fantazii. I mnozí dospělí si vzpomenou na Evičku a pejska Monoklíčka, postavičky svého dětství. Oblíbený byl rovněž Nesvadbův komiks Chytří psíci jezevčíci v časopise Čtyřlístek nebo kocour Damián. Jako "Pan malíř" hrál Nesvadba roky v televizních pořadech pro děti se Štěpánkou Haničincovou. Kreslení bylo jeho láskou, přitom byl samouk, učil se především od Josefa Lady a Ondřeje Sekory. Pro nejmenší čtenáře ilustroval přes 50 knížek a řadu omalovánek. Kresbičky Nesvadba nosil do novin už v 16 letech. "A oni mi je kupodivu tiskli," říkal. Po válce už jako renomovaný kreslíř stál u zrodu dětských časopisů Mateřídouška a Ohníček, ale také humoristického Dikobrazu. Nesvadba byl i dobrým karikaturistou, o čemž by mohli vyprávět jeho kolegové z divadla. Co obrázků - občas i lechtivých, ale vždy vtipných - jim za více než 60 let na prknech Národního divadla věnoval. S mnoha divadly jako výtvarník také spolupracoval. Mezi bardy Zlaté kapličky přišel Nesvadba (narozený 17. dubna 1925) rovnou, jako nevystudovaný ochotník ze Žižkova. Konzervatoř byla za války zavřená, a tak v roce 1945 začínal přímo v Souboru Jindřicha Honzla, pozdějším Studiu Národního divadla. Po jeho zrušení si ho Honzl vzal do činohry spolu s Lubou Skořepovou a Milošem Kopeckým. K malování se Nesvadba často inspiroval právě v zákulisí první scény, do jejíž činohry přišel v roce 1948. Jeho doménou byly role komické, v nichž těžil z výrazné mimiky, smyslu pro detail, zkratku a parodickou nadsázku. Režisér Alfréd Radok si nicméně povšiml, že se za maskou komika skrývá bohatší rejstřík, a svěřil mu ve hře Ďábelský kruh postavu van der Lubbeho, obviněného ze zapálení Říšského sněmu. Téměř až osudově Nesvadbu provázela Jiráskova Lucerna; postupně v ní ztvárnil vodníka Michala, Kláska, France i kněžnina sluhu Žána. Pěkné příležitosti dostal také v Hadriánovi z Římsů či Cyranovi z Bergeraku. Také Nesvadbova filmografie je docela obsáhlá. Jeho vzhled a naturel jej předurčoval spíše k menším rolím, "typům" a figurkám, které si diváci pamatují spíše vizuálně, ale často neznají jejich přesná jména. Dobře známý je ale například jeho princ-ňouma ze slavné pohádky Pyšná princezna. Nesvadba si zahrál ve filmech Cirkus bude!, Hrátky s čertem, Florenc 13.30, Slasti Otce vlasti, Svatby pana Voka, Podivná přátelství herce Jesenia nebo Císařovy nové šaty. Celoživotní láskou Miloše Nesvadby byla také pražská fotbalová Slavia. Nesvadba byl dokonce jedním ze zakládajících členů Odboru přátel Slavie a proslulé byly například jeho plakáty k slávistickým akcím nebo slávistické prostírání. Nesvadba měl dva syny - staršího Michala (62), herce, mima a autora televizního pořadu Kouzelná školka, a Martina, který je podnikatelem. Nesvadba starší se podílel i na kresbách k Michalovým knihám (například Michal maluje s tátou). Výtvarné nadání podědila i vnučka Josefína, kterou má Michal s herečkou Světlanou Nálepkovou. |
