Nejnovější číslo literárního měsíčníku Host přináší opravdu mnoho zajímavého čtení. Třeba Milan Kundera v eseji Die Weltliteratur cituje v souvislosti s literaturami malých národů Franze Kafku: „To, co se ve velkých literaturách odehrává dole a je jakýmsi nenutným podsklepím, děje se zde na plném světle; to, co (u velkých národů) způsobí jen přechodný rozruch, vede tu k verdiktu o životě a smrti.“
Číslem se nese téma „krize české literatury“. Prvotním impulzem byl článek Štefana Švece, který letos otiskla A2. Tento text se záměrně snaží nadsazovat, a tím poukázat na, řekněme, nedostatky české literatury. Literární kritik Petr Boháč již vloni v rozhovoru pro Tvar uvedl: „Já nebudu psát proto, že psaní o poezii chci uměle udržovat. Necítím se odpovědný za literární provoz ani za poezii samotnou! Já osobně se také stahuji do divadla. Až se objeví někdo, něco většího, zase se o tom začne psát.“
Básník Milan Děžinský nyní v Hostu zas vyzývá: „Básníci, vylezte z děr!“ A k vyjádřením Štefana Švece a Petra Boháče dodává: „V obou případech jsem jejich záměrně přehnaný tón kvitoval... Nemohl jsem se ale ubránit dojmu, že mají neúplné informace. Vycházeli zřejmě hlavně ze svého rozčarování, které je jak známo vždy přímo úměrné očekávání. Ale nepřesvědčili mne nakonec, že jejich dojem není ničím víc než světlicí vypuštěnou do tmy.“
Básník a šéfredaktor Tvaru Lubor Kasal pak hovoří o básnickém ghettu a nabízí přirovnání k projevům antisemitismu: „...kdyby ten Žid neprovokoval svým vetešnictvím, kdyby pěkně chodil do úřadu nebo do továrny na druhý konec města jako my všichni, tak by mu výlohu nevymlátili, nic by se mu nestalo a mohl by mezi námi spokojeně žít pořád. Ne a ne. Co jiného mají básníci dělat než psát básně?“
Je takový příměr přiléhavý? A nemůže to být třeba tak, že se básníci sami takto „uzavírají“ do pomyslného ghetta, aby si připadali výjimeční a aby se poznalo, že jsou vůbec básníky - je v ghettu, jde tedy o básníka? A nejsou to všechno jen stesky nad pozicí poezie, pláč autorského ega? Naštvanost neuměle převlečená za péči? A opravdu si někdo myslí, že takovéto řeči někoho přivedou ke čtení poezie?
Zkuste jinochovi v plné síle zdlouhavě vyprávět o tom, že současné dívky se ocitly v krizi nebo že jsou zaháněny do určitého ghetta. Proč by měl takovéto slovní onanie poslouchat, když může jít někam za holkama? Anebo aspoň onanovat?
O autorovi| Ondřej Horák, redaktor LN
