Šéf této investiční firmy Jie Ťien-ming se stal i poradcem českého prezidenta Miloše Zemana. Nápis nám ale asi brzy zmizí, protože podle všeho tato firma zabředává do stále větších a větších problémů. A Miloš Zeman asi brzy přijde o poradce.
Nejprve se na podzim minulého roku objevila v deníku The New York Times informace, že pan Ho, poradce CEFC, je v USA obviněn z korupce. Domlouval si totiž v New Yorku úplatky související s africkou expanzí firmy. Pak vyšlo najevo, že sám velký šéf Jie Ťien-ming byl v Číně zadržen a vyslýchán a že si firma půjčuje za 36procentní úrok. Dnešní zpráva praví, že čínská společnost CEFC China Energy nakonec nekoupí čtrnáctiprocentní podíl v ruské ropné společnosti Rosněfť. Plánovaný obchod za 9,1 miliardy dolarů (zhruba 188 miliard Kč) byl podle čínské ratingové agentury posunut. Uvedla to tisková agentura Bloomberg.
O zpoždění transakce informovala agentura China Chengxin International Credit Rating (Čcheng-sin) na své webové stránce. Čínská agentura uvedla, že kolem akvizice spatřuje nejistotu. CEFC to odmítla komentovat.
To je první téma ke komentáři. Zatím oproti velkým slibům koupila firma CEFC v Česku Pivovary Lobkowicz, fotbalový klub Slavia či budovu Živnobanky v ulici Na Příkopě apod. Z firem, které něco podstatného vyrábějí, jsou důležité pouzežďárské strojírny ŽĎAS, které byly ovšem koupeny přes slovenskou mateřskou společnost, investice je tedy součástí platební bilance Slovenské republiky.
To právě odložená či odvolaná investice v ruské ropné firmě byla událostí gigantického ekonomického a geopolitického významu. Rozebírala ji všechna důležitá světová média. Měla to být dosud největší čínská investice v Rusku a vzhledem k napojení firmy CEFC na čínskou rozvědku se vcelku logicky uvažovalo o určitém propojení čínských a ruských zájmů a o tom, co by z toho mohlo plynout pro svět a Evropu.
Česko je sice malé, ale vzhledem k tomu, že firma CEFC u nás nakoupila nákladné poradce z řad ČSSD včetně bývalých ministrů Tvrdíka a Kohouta a eurokomisaře Füleho, pořád se čekalo na to, co velkého firma koupí, kdy přijde ta skutečná „rána“. Spekulovalo se o tom, že by to mohla být televize Nova, resp. firma CME. Z toho nyní asi také nic nebude (v tom případě je ale dobré vědět, že tu TV Nova, která je na prodej, koupí vbrzku asi někdo jiný).
Otázka je, zda Česko zůstane v hledáčku Číny i nadále a firmy se jenom nějak přeskupí a přemalují, anebo celý ten „fuzz“ kolem Číny byla vlastně nějaká bublina s jalovým výsledkem podobná tomu, co se před časem odehrálo ve Švédsku či Irsku – branou čínských investic do Evropy vždy bude a zůstane Londýn, případně Paříž nebo Berlín.
Nakonec je zajímavé sledovat, jak vybublávají informace v čínském státem hlídaném tisku. Slavný ekonom Milton Friedman v 90. letech v souvislosti s Čínou a tamějším komunistickým kapitalismem napsal, že trh či kapitalismus mohoupřežít, jen když existuje víceméně svobodný ekonomický tisk. Nelze totiž dlouho zatajovat informace o ekonomické kondici firem, protože jinak firmy mezi sebou nemohou uzavírat úspěšné a výhodné kontrakty. Na příkladu CEFC je zjevné, že to v Číně alespoň do určité míry platí. I když tam vládnou komunisté, tak chtějí-li fungující trh a tržní ekonomiku, nemohou dlouho zatajovat, jak jsou na tom podniky po finanční stránce doopravdy ani že jejich šéfové a manažeři třeba u státní moci upadli v nemilost.
Jen aby to zas neodnesla ta Slavia…
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
