Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
26. února 2018 13:33 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Tři dorty mít a sníst

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Vyjednavač brexitu za EU Michael Barnier vítá britského vyjednavače Davida... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vyjednavač brexitu za EU Michael Barnier vítá britského vyjednavače Davida... | foto: Reuters

PRAHA Wolfgang Münchau se ve svém sloupku pro Financial Times věnuje variantám pro budoucí uspořádání vztahů mezi Británií a Evropskou unií.

V poslední době se mluví o možnosti, které se říká „Kanada plus plus plus“, tedy podobné uspořádání, jaké má (resp. bude brzy mít) s EU Kanada, a k tomu tři výjimky, o kterých hovoří britská premiérka Theresa Mayová .

Ty by se měly týkat letecké přepravy, v níž má zůstat EU s Británií ve stejném režimu jako dnes, a dalších oblastí, kde mají být spojeny napůl. Ve třetím košíku se bude moci Británie připojit dobrovolně. Podle Münchaua to není, jako když podle anglického přísloví chcete dort sníst i mít zároveň. Je to jako chtít sníst a mít tři dorty najednou. Donald Tusk, prezident Evropské rady, to také nazval „čirou iluzí“.

I když zahrneme možnosti zrušení brexitu a žádnou dohodu o budoucím uspořádání, dopočítáme se podle Münchaua variant na prstech jedné ruky. Je tu možnost členství v Evropské hospodářské oblasti (EEA) po vzoru Norska, což Británie zatím odmítá. Pak je tu kanadská obchodní dohoda bez výjimek či plusů a nakonec je tu celní unie pouze pro zboží, ke které se právě přihlásila britská Labouristická strana. Celní unie je logická také proto, že se Evropská unie už dohodla s Británií na tom, že mezi Irskem a Severním Irskem nebude žádná tvrdá hranice. Evropskou celní unii můžeme chápat jako podmnožinu jednotného trhu EU a v té být Británie do budoucna nemůže, protože ta je jen pro členské státy EU. Británie ale může uzavřít s EU bilaterální dohodu o celní unii, podobnou má například Turecko.

Británie ale musí očekávat, že EU bude přísná a bude očekávat relativně otevřený režim migrace, vlastně podobný tomu současnému. Z ekonomického pohledu není nutné spojovat volný pohyb osob a zboží. Ale politika do hry vstoupí, budoucí uspořádání bude přece ratifikovat 27 zemí. V EU jsou i státy, pro které je volné cestování do Británie politicky důležitější než volný pohyb zboží. Münchau osobně nechápe, proč se Británie nevydá norskou cestou, která garantuje širší přístup na evropské trhy, i když nákladem je, že je třeba přijmout migraci ve stávajícím režimu. Migrace z EU do Británie přece rapidně klesá, takže prý přestane být pro Brity tak politicky důležitá.

V noci z pátku na sobotu přijaly lotyšské orgány rozhodnutí o likvidaci banky ABLV. Neuplynuly přitom ani dva týdny od chvíle, kdy americké ministerstvo financí osočilo tuto banku z praní špinavých peněz. Vzniká zde otázka zranitelnosti evropských bank v důsledku administrativních rozhodnutí americké vlády a otázka, jaký má být vlastně management případných podobných krizí v budoucnu. A krize nastat mohou vzhledem k tomu, že Amerika zpřísňuje své sankce vůči Rusku, což se může týkat i evropských firem a jedinců. Principiálním důvodem, který zhoršil likviditu banky, bylo administrativní rozhodnutí navržené cizím regulačním orgánem, které ani nezačalo platit. Americké ministerstvo financí dalo bance ABLV šedesát dní na odpověď k vyjádření, že pere špinavé peníze. Banka ale skončila už za deset dní.

Má snad tady někdo pochybnost, kdo vládne světu – a finančnímu zvlášť?

Německý konzervativní ekonom Hans-Werner Sinn se ve Welt am Sonntag vyjádřil k připravovaným dohodám mezi Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle Sinna by Německo nemělo akceptovat Macronovy návrhy. Sinn argumentuje, že reformy v krátkodobém horizontu eurozónu stabilizují. Zvýší se důvěra a zmizí pochybnosti třeba o zdraví francouzských bank. Dlouhodobě bude ale eurozóna poškozena, protože reformy prý vyvolají další vlnu zadlužování.

Otázka do Debaty JM na serveru Česká pozice pro tento týden je z trochu jiného soudku než obvykle. Česká správa sociálního zabezpečení má právo v případě vymáhání dlužných částek obstavit účty, ale může předávat své pohledávky (a běžně to dělá) také exekutorům. Je správné, že instituce s názvem „sociální zabezpečení“ v názvu může takto přispět i k sociální destrukci, kdy jedinci a rodiny mohou přijít o střechu nad hlavou? Co o tom soudíte? Nemohly by se instituce jako správa sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny spokojit s tím, že dlužník nebude mít nárok na důchod nebo si zdravotní výkon bude muset zaplatit hotově? Jistě to souvisí s celkovým rámcem diskuse o tom, zda naší společnosti nepřerostly exekuce a exekutoři přes hlavu, což má, jak známo, i své politické důsledky.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

  • 3Diskuse


Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz