Je váš kurz psychologie dostatečně dobrý? ptá se sugestivně nejčtenější článek na webu The Chronicle of Higher Education (Is Your Psychology 102 Any Good?, 12. prosince). Text je součástí tříměsíční série článků, v nichž redaktoři ukazovali, proč je důležité začít měřit výsledky vysokých škol a jejich přidanou hodnotu. Navrhují, nač se ptát a jaké to má limity. Jako třeba: Je přednášející alespoň doktorand v daném oboru? Ovšem „všichni známe doktorandy, co při učení přepnou na autopilota“. Nebo: Kolik studentů úspěšně pokračuje ve studiu a pak ho i dokončí? Tedy „pokud se toho nedosáhne tím, že se kurz upraví pro blbečky“ (dumbingdown). U kritérií „kolik absolventů psychologie zůstává i po deseti letech v profesi“ a „jaký mají příjem“ týdeník varuje, že tato data se zatím nezjišťují ani v USA.
Av podobném duchu se nese komentář tamtéž z 12. prosince pod titulkem Student learning: Measure or Perish (Vzdělání studentů: Měřte, nebo zhyňte). Jistěže je těžké změřit přidanou hodnotu univerzity. Nicméně: „I když budeme počítat jen akademiky na plný úvazek v doktorandských programech, je to 170 tisíc lidí trénovaných v tom, aby v chaosu nalézali smysl. (...) Máme tomu snad rozumět tak, že je nad jejich intelektové schopnosti vypracovat rozumný odhad, o kolik víc chemie se naučí na škole A ve srovnání se školou B?“ Na semináři Ústavu pro informace ve vzdělávání, který se konal minulý čtvrtek k výsledkům mezinárodních testů PISA, byli v debatě označeni tito viníci neúspěchu českých žáků:
1) Osmiletá gymnázia, jež předčasně vytahují ze základních škol elitu a zároveň vůbec neposkytují elitní vzdělání. (Kritici zde poněkud připomínají starou dámu, která si stěžovala, že tady strašně špatně vaří - a ještě dávají malé porce! Jedno, nebo druhé, prosím).
2) Reforma školství, jmenovitě její někdejší propagátor Ondřej Hausenblas z PedF UK. (Ačkoli se testovali patnáctiletí, předreformní žáci. Přítomný Ondřej Hausenblas opáčil: „Reforma má vliv ve výhledu 60-70 let. Pak se sejdeme a řekneme si.“)
3) Média a úpadek rodiny, což prohlásil Josef Hausmann ze školní inspekce (známější jako autor Základů mužského šovinismu). Že by ve Finsku neměli televizi a rozvody? Aspoň jedna dobrá zpráva. Upozornil na ni Ondřej Šteffl z firmy Scio: zdá se, že někteří rodiče začínají žádat od škol vysvětlení, co a jak děti učí.
Škola Radky Kvačkové se vrací 4. ledna 2011
