Proniknout z ulice do galerií nebylo nikdy jednoduché. Ve světě graffiti a street artu tuto hranici poprvé prolomili Jean-Michel Basquiat s Keithem Haringem v osmdesátých letech v New Yorku. Postupně je následovali další „sprejeři“, až k dnešnímu Banksymu, jehož pouliční výtvory kryjí v Londýně rámy a plexiskla, protože mají větší hodnotu než domy, na něž je Banksy nastříkal.
Méně známá tvář Boba Dylana. Výstava jeho grafik zamíří do Prahy |
Do světa bílých stěn, slavnostních přípitků a debat sběratelů umění se vydal i Gabel, Boy26, Code, 2Rock, Key, Hoek, Egg, Tron neboli Michal Škapa. Na české graffiti scéně se pohybuje od devadesátých let, kdy jako třináctiletý kluk běhal se sprejem po pražském Klárově a Těšnově. Vystavoval už na mnoha místech včetně Expa 2010 v Šanghaji, jeho aktuální výstava Analfabet je nyní k vidění v pražské Trafo Gallery. Škapa se tu také před týdnem dočkal svého prvního souborného katalogu, který mapuje jeho současné i starší práce.
Rychlé akce
Výstava v Trafačce se kromě jiného snaží obrousit hrany mezi graffiti scénou a okolním světem. Proto se jmenuje Analfabet – kvůli nesrozumitelnosti graffiti pro většinového diváka. „Kdo to vlastně je? Autor, jehož písmo, potažmo výtvarné sdělení je nečitelné, nebo divák, který na první pohled dílo nerozkóduje?“ přemýšlel nad pojmem analfabet nedávno Škapa v rozhovoru pro Pátek Lidových novin.
A tak – když člověk vstoupí skrz těžké kovové dveře do galerie v bývalých jatkách, na jejichž cihlové fasádě zbyly kruhy k uvazování dobytka, je nejprve vystaven menším dílům s jednodušší typografií, aby posléze postoupil dál k obrazům se složitějšími kompozicemi, až se nakonec dostane ke světelným instalacím a velkoformátové projekci. Námětem většiny z nich je specifické písmo, které před dvanácti lety Škapa objevil při svých cestách ve favelách Sao Paula.
Jde o divokou variantu graffiti zvanou pixacao, kterou si brazilské gangy značí území. Velkými černými literami připomínajícími severské runy pokrývají fasády domů do výšky několika pater. Pichadores – jak se těmto writerům říká – obsadí ulici, vytvoří lidské žebříky a v rychlosti pomalují celý dům takzvaně na spad. Tedy od kraje ke kraji, aniž by nechali volnou plochu. Zároveň neuznávají graffiti v galeriích, takže se jednou stalo, že stejným způsobem přemalovali i výstavu před zraky hostů během vernisáže. Právě z tohoto typu písma Škapa v posledních letech vychází. Zakomponoval ho i do svých kruhových mandal, do nichž vpisuje texty oblíbených kapel a autorů – od hip hopu přes Cure, Nine Inch Nails a Depeche Mode až k Angličanovi Williamu Blakeovi.
Vytrácející se písmo
I tady, podobně jako s pichadores, pomohla náhoda. Původně slova rovnal do klasických řádků, ale když si před několika lety fotil svá graffiti, použil na ně širokoúhlý objektiv rybí oko. Výsledek ho překvapil, a tak přišel na novou malířskou metodu. Barevnou náladu pláten volí podle konkrétního textu s tím, že malby začal postupně kombinovat s různobarevnými neony. Tak se jeho práce dotkly hranic abstrakce.
Přesto psané písmo zůstává základní materií, neboť jak Škapa říká, postupně se ze současného života vytrácí a je potřeba ho zachovat.
Koho street art zajímá víc do hloubky, ten může cestou z Trafo Gallery probloudit okolo dalších graffiti na Vltavské, v podchodu před Bubenskou 1 a ve venkovní zóně v ulici U Papírny do Veletržního paláce, kde je k vidění Retroflexe sprejera Epose 257. I když je vstup zdarma, návštěvníci musí mít připravené bankovky na jejich směnu za jiné u vchodu do galerie.
Výtvarník, který na rozdíl od Škapy zůstává v anonymitě, tak chce diváky zapojit do vzniku nového uměleckého díla.
Michal Škapa aka Tron: Analfabet Kurátor: Radek Wohlmuth Trafo Gallery, Praha, do 30. 4. |
